MM - aktuality - Kosti půjdou na test DNA

MORAVIA MAGNA

JSOU „PŘEMYSLOVCI“ ČEŠI?

JEJICH KOSTI PŮJDOU NA TEST DNA
(Jan Gazdík, MF DNES, 15. 6. 2007)

Praha – Vědci začali pracovat na vyřešení jednoho z velkých tajemství české historie. Chtějí pomocí analýzy DNA zjistit, odkud se v Česku vzali Přemyslovci.¹ Začnou kvůli tomu na Pražském hradě zkoumat dochované kosti členů nejstaršího českého královského rodu. Z unikátního projektu by mělo vyplynout, zda byli Přemyslovci skutečně Slované. Může však přijít i překvapivý objev, že měli románský nebo třeba anglosaský původ.²
Projekt teď společně rozjíždí Správa Pražského hradu, Archeologický ústav, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a společnost Forenzní DNA servis. Na Hradě už vznikla specializovaná laboratoř, kde budou vědci zkoumat DNA z ostatků Přemyslovců. „Původ Přemyslovců je dodnes nejasný,“ říká šéf firmy Forenzní DNA servis, genetik Daniel Vaněk.³
A může se ukázat, že Přemyslovci přišli třeba z území dnešní Itálie nebo Francie? „To asi ne, ale překvapení nevylučujeme,“ říká genetik Vaněk. Bádání srovnává s filmem Karla Zemana Cesta do pravěku. „Jde o neobyčejné dobrodružství, při němž můžeme zjistit vazby Přemyslovců na Velkou Moravu,⁴ ale i na vlivné panovnické rody tehdejší Evropy,“ říká. Od výzkumu očekává, že se může podařit identifikovat ostatky významného přemyslovského knížete Jaromíra či knížete Boleslava.⁵ Vědci mohou díky DNA najít i dosud neznámé potomky královského rodu nebo jejich levobočky.⁶

Obr. 1. Sarkofág knížete K1-Bořivoje a zbytky hrobu K2 v lodi původní
Václavovy rotundy sv. Víta na Pražském hradě (E. Vlček 1982, s. 26).

Ale než projekt spustí, „cizelují“ v laboratoři techniku zjišťování DNA na jiných kostech z 10. století. „Chceme postup dotáhnout k dokonalosti. Byla by ostuda řezat do kostí Přemyslovců s nulovým výsledkem,“ říká Vaněk. Oblíbené motto genetika Daniela Vaňka zní: „Každý z nás má v sobě kousek Adama a Evy.“ A to je také jeden z motivů, proč se spolu s antropology, archeology i historiky pouští na Pražském hradě do zkoumání DNA z ostatků Přemyslovců.⁷

Obr. 2. Hroby v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě (E. Vlček 1982).
Identifikace jednotlivých hrobů dle různých autorů viz tabulka 1 níže.

„K prvnímu Čechovi se asi nedostaneme,“ říká v nadsázce Vaněk, „ale můžeme se třeba postupně dopátrat až k úplně prvnímu Přemyslovci, o němž dosud nic nevíme.⁸ To by byl unikátní nález. A platí to i v případě, že odhalíme dosud neznámé členy knížecího a posléze královského rodu,“ doufá genetik.
Na jeden z nejrozsáhlejších geneticko-historických průzkumů se vědci připravují od loňského června a začít s ním chtějí v lednu 2008.

Jan Gazdík

Zpracováno podle článku v MF DNES,
pátek 15. června 2007, s. A1, A3.
Ilustrační obrázky jsou doplněny
z publikace E. Vlčka (1982).

Poznámky:

1 –	„Přemyslovci“ a „Česko“ – autor článku tu projevil nevšední, ale opravdu velmi nevšední cit pro historii. Za každé „Česko“ se snad v MF DNES berou příplatky. Pokud jde o jejich jméno, tak „Přemyslovci“ nazvala tento panovnický rod až romantizující historiografie 19. století (J. Žemlička 2000, s. 268). Pokud jde o území, odkud a kam vlastně tzv. „Přemyslovci“ přišli, to vysvítá z mapky „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“. Pokud jde o dobu, kdy se Bořivoj „objevil“ ve středních Čechách, víme, že to bylo na začátku 70. let 9. století. Jak se Bořivoj, „kníže moravský“, stal knížetem Čechů, je vysvětleno (včetně důkazů, odkazů a citací) v úvaze: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
2 –	... nebo třeba také indiánskou babičku! Jenže od kronikáře Kosmy (†1125) již přece všichni vědí, že mají původ v severočeských Stadicích a jsou potomky oráče Přemysla a kněžny Libuše – viz „Rodokmen mytických knížat“.
3 –	Zřejmě někteří odborníci přece jen ještě zcela nepodlehli Kosmovým mýtům a Třeštíkovým dedukcím (1997, s. 95-96; 2003, s. 164-165).
4 –	Že tzv. „Přemyslovci“ jsou pražskou větví mojmírovského rodokmenu je dnes již jisté. Dosvědčují to dostatečně, vedle dřívějších zjištění E. Vlčka (1995), L. Galušky (1996) a L. E. Havlíka (1994, 1996), hroby velkomoravského typu na Levém Hradci, na Mělníce, v severním předpolí Pražského hradu a na Budči (J. Frolík-Z. Smetánka 1997, s. 34-39, 66-67), zejména nový rozbor 2. kapitoly Kristiánovy legendy (P. Šimík 2006, s. 359-364), kde se v pěti větách objevil první zárodek „přemyslovské“ pověsti (později Kosmou zcela přepracované a bohatě rozvinuté do pěti kapitol), a nový výklad křesťanské symboliky oráčské scény v rotundě Nanebevzetí Panny Marie a svaté Kateřiny ve Znojmě (P. Šimík 2004, s. 122). Jan Frolík si však zřejmě předsevzal, že nic takového n e s m í testy DNA potvrdit. Tvrdí tedy, že vědci nemají k dispozici kostry, které by mohli mezi sebou porovnat, přestože E. Vlček (1995) je ještě k dispozici měl (K1-Bořivoj, 12/59-Svatopluk). Podle Frolíka prý ale šlo o „špatnou interpretaci použitých koster“. Nic ovšem pražským vědcům nebrání, aby tyto „špatně interpretované použité kostry“ dali porovnat.
5 –	„Významný kníže Jaromír“ – jistě by bylo velmi poučné, kdyby autor článku naznačil čtenářům, čím byl podle jeho názoru právě Jaromír tak významný kníže, ale zejména jak z kosterních pozůstatků knížat pomocí testů DNA hodlají vědci vyčíst jejich jména? Hrob žádného ze tří Boleslavů zatím nalezen nebyl. Boleslav III. zemřel někde v Polsku (1037) a jeho hrob je neznámý. Dřívější bádání sice spojovalo hrob č. 98 (viz výše obr. 2) ve Svatojiřské bazilice s hrobem Boleslava II. (972-999), ale stanovený dožitý věk zde uloženého jedince (40-45 let, E. Vlček 1997, s. 167) neodpovídá tomuto knížeti, jenž dosáhl stařeckého věku. Podobně hrob č. 92 (viz výše obr. 2), dříve identifikovaný jako hrob Boleslava I. (935-972), je nyní z dobrých důvodů (posmrtné čtvrcení těla kvůli přenesení ostatků) připisován Jaromírovi (40-45 let, E. Vlček 1997, s. 180), jenž byl původně pohřben v Lysé nad Labem.

HROB	č. 95	č. 93	č. 92	č. 98	č. 79	č. 97
I. Borkovský (1975)	Oldřich	(původně Boleslav I. + manželka)	Boleslav I. + manželka	Boleslav II.	(původně Vratislav I.)	Vratislav I.
E. Vlček (1982)	–	–	Jaromír + Biagota (?)	Oldřich	(původně Vratislav I.)	Vratislav I.
J. Frolík Z. Smetánka (1997)	(původně Oldřich)	(původně Emma)	Oldřich + Emma	Boleslav II.	(původně Vratislav I.)	Vratislav I.
E. Vlček (1997)	–	–	Jaromír + neznámá kněžna	Oldřich	(původně Vratislav I.)	Vratislav I.
dožitý věk dle E. Vlčka	prázdný hrob	prázdný hrob	±45 let 60-70 let	40-45 let	prázdný hrob	45-50 let

Tabulka 1. Bazilika sv. Jiří – skupina pohřbů „Přemyslovců“ v hlavní lodi – viz obr. 2 výše.
Identifikace podle různých autorů (P. Šimík 2005).

	Nebylo by jistě od věci, kdyby autor článku alespoň naznačil, jakým způsobem test DNA rozhodne tento spor mezi historiky, archeology a antropology, zda zkoumaná kost patří spíše Jaromírovi, anebo jeho otci Boleslavovi II., či dokonce snad jeho dědovi Boleslavovi I. Z důvodu stanoveného dožitého věku nevyšly ani poslední naivní pokusy (viz níže pozn. 8) ztotožnit hrob Boleslava I., „který se z baziliky jaksi vytratil“, s hrobem K1 (35-40 let, E. Vlček 1997, s. 62), v němž byl již dříve spolehlivě rozpoznán pohřeb Bořivoje (viz výše obr. 1). Nyní ovšem, podle aktuálního vyjádření J. Frolíka, vedoucího archeologického výzkumu Pražského hradu, je najednou hrob Bořivoje prý „neznámý“! Údajně ani „z velkomoravských vládců vědci* nemají k dispozici nikoho“* (LN 4. 7. 2007). K tomu však srovnej L. Galuška (1996, s. 125).
6 –	Jak lze pomocí testů DNA rozeznat, zda zkoumané kosterní pozůstatky patří levobočkovi?
7 –	Zdá se, že tu máme již poněkud přepřemyslovcováno. Spíše bychom však měli mluvit o Rostislavcích nebo o pražské větvi mojmírovského rodokmenu. Ale budiž.
8 –	První dnes známý a historicky doložený tzv. „Přemyslovec“ je velkomoravský král-oráč Rostislav (P. Šimík 2006, s. 379), podle něhož byl v Čechách na konci 10. století zkonstruován mýtus o původu středočeského vládnoucího rodu. Nevíme, kde zemřel, a jeho hrob není nijak písemně doložen. Je ovšem možné, že po řezenském soudu (870) oslepený král Rostislav se vrátil mezi rukojmími na Moravu (871, 873) nebo v rámci „forchheimského vyrovnání“ (874) do Čech ke svému synovi. Viz „Kosmovy anagramy“ a „Granum“ k roku 900 ve zprávě o smrti krále Rostislava. Jen zcela hypoteticky by mu pak mohly patřit kosterní pozůstatky nalezené v hrobu K2 (viz výše obr. 1) v bezprostředním sousedství Bořivojova hrobu K1, s nimiž si odborníci zatím neví příliš rady. Někteří z nich tu spatřují hroby Boleslava I. (hrob K1) a jeho manželky (hrob K2) v domnění, že oba hroby jsou mladší než rotunda, v níž byly v roce 1911 nalezeny, a dokonce snad mladší než Václavův hrob v ní. K tomu srovnej názory např. J. Frolík-Z. Smetánka (1997), M. Lutovský (1998, 2001), J. Sláma (2001). Je to však alespoň teoreticky možné? Dožitý věk jedince z hrobu K1 byl stanoven v intervalu 35-40 let. Protože Boleslav I. zemřel v roce 972 a Václav byl zavražděn v roce 935, vychází z toho, že v tom lepším případě by podle výše jmenovaných odborníků Boleslav I. zavraždil svého nevlastního bratra Václava jako tříleté dítě (a), v tom horším dokonce dva roky před svým narozením (b): a) 972 – 40 = 932 935 – 932 = 3 b) 972 – 35 = 937 935 – 937 = –2 V každém případě by se Boleslav I. musel narodit více než 10 let po smrti svého otce Vratislava (†921). S výjimkou výše jmenovaných archeologů je asi všem ostatním jasné, že hroby K1 a K2 Boleslavovi a jeho manželce patřit nemohou, neboť hrob K1 je nepochybně starší než Václavova rotunda (P. Šimík 2006, s. 374). Proto jistě náleží knížeti Bořivojovi, poněvadž pohřby jeho synů Spytihněva a Vratislava již byly celkem spolehlivě identifikovány na jiném místě (a nepochybuje se o nich) a nikoho jiného z Václavových předků na výběr již nemáme. Ztotožnění hrobu K1 s pohřbem Bořivoje proto považují za možné a pravděpodobné oproti těm výše jmenovaným kapacitám níže uvedení odborníci: E. Vlček 1982, s. 26, 28, 30-32; týž 1995, s. 201-209; týž 1997, s. 62, 243, 245; L. E. Havlík 1994, s. 54; L. Galuška 1996, s. 124; D. Třeštík 1997, s. 452-453; M. Šolle 1996, s. 113; týž 2001, s. 393. Pokud tedy budou testy DNA zpracovány seriózně a objektivně (a ne jako první antropologický průzkum kosterních pozůstatků připisovaných moravskému králi Svatoplukovi, k němuž byl patrně předložen jiný skelet), lze očekávat, že přinesou více světla do poznání původu nejstaršího známého moravského panovnického rodu a jeho pražské větve.

KNÍŽE	věk/úmrtí	výška	postava	krevní sk.	zp. pohřbu	hrob. inv.
bojovník pod obeliskem	50-55 let ???	175 cm	robustní	A	dřevěný sarkofág	bohatý inventář
Bořivoj (K1) rot. sv. Víta	35-40 let 888	168 cm	středně robustní	B	dřevěný sarkofág	nožík
Spytihněv kostel P. Marie	40-45 let 915	175 cm	robustní	B	kamenná krypta	–
Vratislav (97) bazil. sv. Jiří	45-50 let 921	175-176 cm	středně robustní	B	(původně) asi rakev	–
kněžna Ludmila	±66 let 921	168 cm	robustní	A	(původně) asi rakev	–
Václav rot. sv. Víta	±40 let 935	odhad 160-165 cm	–	B	(původně) asi rakev	–
Oldřich (98) bazil. sv. Jiří	40-45 let 1034	180 cm	vysoká a silná	B	dlabaná dub. rakev	fragm. textilie, železné kruhy
Jaromír (92) bazil. sv. Jiří	±45 let 1035	??? cm	vysoká a silná?	B	(původně) asi rakev	–
Břetislav chr. sv. Víta	±50 let 1055	182 cm	vysoká a štíhlá	B	(původně) asi rakev	–
Spytihněv II. chr. sv. Víta	±30 let 1061	179 cm	vysoká a robustní	B	(původně) asi rakev	–

Tabulka 2. Výsledky antropologicko lékařského průzkumu kosterních pozůstatků
pražských knížat vzestupně dle data úmrtí (podle E. Vlčka 1997).

Že by tomu tak ale nemuselo být, o tom svědčí opakovaná prohlášení, že nejstarším známým „Přemyslovcem“ by prý mohl být bojovník pohřbený na III. nádvoří pod obeliskem (genetici Lenka Sasková a Daniel Vaněk). Možnost jeho genetické vazby s tzv. „Přemyslovci“ (tj. Bořivojem, Spytihněvem, Vratislavem, Václavem, atd.) byla antropologicko lékařským výzkumem jeho kosterních pozůstatků sice s velkou pravděpodobností vyloučena (E. Vlček 1997, s. 51) (viz výše tab. 2), ale podle Vaňka prý „genetika může prokázat pravý opak“ (LN 18. 7. 2007). Již před samotným započetím výzkumu je tak de facto známo, jak by měly výsledky některých testů DNA dopadnout! V žádném případě jejich výsledek nesmí „ohrozit“ n á r o d n í libušopřemyslovský mýtus! V tom musí jít věda stranou. Proto také v hrobu K1 může být pohřbený kdokoliv jiný, jen to n e s m í b ý t Bořivoj.

Petr Šimík (2007).

Citát:
CUIUSVIS HOMINIS EST ERRARE, NULLIUS NISI INSIPIENTIS IN ERRORE PERSEVERARE.
(Chybovat je v povaze každého člověka, ale jen hlupák ve svém omylu setrvává.)

CICERO (In M. Antonium orationes Philippicae XII, 2, 5)

Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve Mojmírovců.
„Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navazoval Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Mapky: „Dějiště Kosmových mýtů a nejstarších českých legend“.
„Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
„Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Bořivojův křest v legendách: Kristián, Fuit, Proložní ludmilská, Diffundente sole.
Bořivojův křest v kronikách: Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, „Granum“, Palacký.
Hrob K1-Bořivoje: „půdorys“, „příčný řez“, „podélný řez“.
Hrob 12/59-Svatopluka: „axonometrie“, „půdorys a řezy“.
Tabulka   2: „Kosmův obrazový scénář“ aneb Odkud vzal Kosmas námět pro svůj libušopřemyslovský mýtus.
Tabulka   3: „Pokusy historiků a badatelů o »správné« datování Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka   4: „Životní data knížat podle legend“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat podle výsledků antropologicko lékařského průzkumu“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 14: „Srovnání Kristiánovy a Kosmovy verze přemyslovské pověsti“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Artefakty: „Plaketa velkomoravské kněžny ze Želének“.
Artefakty: „Stříbrný terčík se sokolníkem ze Starého Města na Moravě“.
Artefakty: „Slonovinová pyxida z Čiernych Kľačan“.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbolika pohanství?“
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?“.
Symbolika: „Sokol přinášející vládu-království“.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Aktuality: „Další kostel na Pohansku“ (2008).
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli (2008).
Aktuality: „Ve Znojmě-Hradišti našli velkomoravské pohřebiště“ (2007).
Aktuality: „Jádro katalogu (předních) biskupů Moravy“ – nalezení zpřesněného klíče (2007).
Aktuality: „Kostel sv. Markéty Antiochejské v Kopčanech“ – jediná zachovaná velkomoravská stavba (2005, 2006).
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechává Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
     • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006).

Literatura:
• Kamil Hilbert: O nálezech rotundy Václavovy. Svatováclavský sborník I, 1934, s. 220-229.
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci ve světle antropologicko lékařského průzkumu. Katalog stejnojmenné výstavy. NM, Praha 1982 (nestránkováno).
• Lubomír E. Havlík: Svatopluk Veliký, král Moravanů a Slovanů. Jota, Brno 1994.
• Emanuel Vlček: Honosný hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 167-211.
• Luděk Galuška: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské. MZM, Brno 1996.
• Miloš Šolle: Od úsvitu křesťanství k sv. Vojtěchu. Vyšehrad, Praha 1996.
• Michal Lutovský: Hroby knížat. Kapitoly z českých dějin a hrobové archeologie. Recenzoval doc. PhDr. Jiří Sláma, CSc. Set Out, Praha 1997.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Jan Frolík-Zdeněk Smetánka: Archeologie na Pražském hradě. Lektorovali Zdeněk Dragoun a Jiří Sláma. Paseka, Praha a Litomyšl 1997.
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Atlas kosterních pozůstatků prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
• Michal Lutovský: Bratrovrah a tvůrce státu. Život a doba knížete Boleslava I. Recenzoval doc. PhDr. Jiří Sláma, CSc. Set Out, Praha 1998.
• Jaroslav Brůžek-Vladimír Novotný: Jak staří umírali staří Přemyslovci aneb Jak přesná je přesnost určení věku jedince podle kostry. Vesmír 78 (129), č. 8, 1999.
• Josef Žemlička: Rod Přemyslovců na rozhraní 10. a 11. století. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť Boleslava II. († 7. února 999). Edd. Luboš Polanský, Jiří Sláma, Dušan Třeštík. NLN, Praha 2000, s. 267-273.
• Milena Bravermanová-Michal Lutovský: Hroby, hrobky a pohřebiště českých knížat a králů. Recenzovali PhDr. Jan Frolík, CSc. a PhDr. Vladimír Kupka Ph. D. Libri, Praha 2001.
• Jiří Sláma: K údajnému moravskému původu knížete Bořivoje. In: Velká Morava mezi Východem a Západem. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Uherské Hradiště-Staré Město, 28.9.-1.10.1999, AÚ AV ČR Brno, Brno 2001, s. 349-353.
• Miloš Šolle: Čechy v době velkomoravské. In: Velká Morava mezi Východem a Západem. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Uherské Hradiště-Staré Město, 28.9.-1.10.1999, AÚ AV ČR Brno, Brno 2001, s. 389-396.
• Petr Šimík: Největší archeologický podvod století? Bořivoj má být znovu pohřbený jako Boleslav I. In: Buchlovský zpravodaj, ročník IX., číslo 10. Buchlovice 2003.
• Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů (7.-10. století). Tři studie ke „starým pověstem českým“. NLN, Praha 2003.
• Petr Šimík: Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. Znojemská rotunda. Malby v národní kulturní památce Rotunda sv. Kateřiny a výsledky současného výzkumu. Sborník z 2. mezinárodní odborné konference o rotundě, Znojmo 25.-26.6.2003. Město Znojmo 2004, s. 78-123.
• Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského hradu, z Moravy? Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s. 329-407, bar. příl. s. 38-42.

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah