MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

POKŘTĚNÍ BOŘIVOJE
MORAVSKÝM ARCIBISKUPEM METODĚJEM

KRONIKA NEPLACHOVA

Děje a činy českých knížat a králů

Léta Páně 8941  
   Nuže za panování a vlády nejjasnějšího knížete a pána Arnulfa, sedmdesátého osmého císaře, když v čele svaté církve římské byl Formosus, sto třináctý papež,2 nastoupil v Čechách po pohanských knížatech jakýsi kníže jménem Bořivoj. Ten kníže jednou přišel ke knížeti či králi moravskému Svatoplukovi. Byl jím laskavě přijat, a když s ním seděl u hostiny před stolem na podlaze po způsobu pohanů, poradil mu biskup Metoděj, aby se dal pokřtít. Bořivoj s tím hned projevil souhlas, a tak jej i třicet jeho lidí, kteří přišli s ním, Metoděj pokřtil a poučil o víře. Pak ho odměnil, dovolil mu vrátit se domů a dal mu s sebou jako učitele kteréhosi kněze jménem Kaich.3
   Když tedy kníže přijal křest, vzal si za ženu dceru Slavibora z hrádku Pšov, který se nyní nazývá Mělník, jménem Ludmilu, a s ní zplodil dva syny, totiž SpytihněvaVratislava.4

Neplach: Stručné sepsání kroniky římské a české (s. 537).


Poznámky:

1 Stejné datum pokřtění Bořivoje má i Kosmas (I, 14). V roce 894 však byli Metoděj (†885) i Bořivoj (†888) již několik let po smrti. Podobnou zprávu přináší i Granum k roku 894, což však po přepočtu odpovídá roku 871.
2 Východofranský král Arnulf Korutanský (887-899, císař od 896) – srovnej „Rodokmen Karlovců“. 
Papež Formosus (891-896), v roce 868 portský biskup a z rozhodnutí tehdejšího papeže Hadriána II. jeden ze světitelů Konstantinových a Metodějových učedníků (viz L. E. Havlík 1992, s. 139), dodejme, že ne právě nadšený. Srovnej staroslověnský „Život Konstantina-Cyrila“, kap. XVII, a „Život Metoděje“, kap. VI.
3 Téměř doslovný přepis Kristiána (kap. 2). Kníže Bořivoj (872/875-888), vévoda a později král Svatopluk (871-894), arcibiskup Metoděj (869-885).
4 Neplach přesně logicky stanovil pořadí událostí, v jakém se podle Kristiánova (smyšleného) vyprávění měly odehrát:
     • Bořivojův křest na Moravě, u „svého“ krále Svatopluka,
     • návrat „domů“ (na Levý Hradec) s knězem Kaichem, 
     • sňatek s Ludmilou, 
     • narození synů Spytihněva a Vratislava.
Hlavní nelogičnost je již v samotném Kristiánově podání (kap. 2) zárodku přemyslovského mýtu. Vládnoucím knížetem Čechů se Bořivoj mohl stát až poté, co usedl na pražský stolec, a to i na základě onoho Kristiánem zmíněného „Metodějova proroctví“: Staneš se pánem pánů svých. A na ten mohl usednout, alespoň podle Kristiána (kap. 2), až po údajném křtu, neboť teprve tehdy dal vystavět na samém hradě pražském kostel P. Marie.

Petr Šimík (2007).

Neplachova kronika:
Prolog.
Zavraždění knížete Václava (928).

Srovnání:
Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Rodokmen Přemyslovců“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Bořivojův křest v legendách: Kristián, Fuit, Proložní ludmilská, Diffundente sole.
Bořivojův křest v kronikách: Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, Granum, Palacký.
Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Legendy: „O pustynnike Ivaně“.
Kroniky: „Fuldské anály k roku 871“ o přepadení průvodu nevěsty, jíž si Moravané přiváděli z Čech.
Kroniky: „Granum k roku 894“ (po přepočtu 871) o Bořivojově křtu (?), spíše však sňatku (!).
Tabulka   3: „Pokusy historiků a badatelů o »správné« datování Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat podle Vlčkova antropologicko lékařského průzkumu jejich kosterních pozůstatků“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 14: „Srovnání Kristiánovy a Kosmovy verze přemyslovské pověsti“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Stejná osoba byla zobrazována ve stejném oděvu“.
Aktuality: „Nově otevřený Památník Velké Moravy ve Starém Městě“ aneb Budeme následovat »lživé učitele«?
Otázka: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?
Otázka: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?
Otázka: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?
Otázka: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázka: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?
Otázka: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?
Úvaha: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s. 38-39.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972, s. 35-36.
• Neplach: Stručné sepsání kroniky římské a české. Přel. dr. Jana Zachová, CSc. In: Kroniky doby Karla IV. Svoboda, Praha 1987.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Dušan Třeštík: Vznik přemyslovského státu a jeho „politického“ národa (I. a II.). In: DaS 2000, č. 4, s. 6-11, č. 5, s. 29-32.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah