MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

HISTORIE

 

PŘEHLED

HISTORICKÉ STUDIE

• „Velká Morava mezi Byzancí a latinským Západem
„Kdyby byly brány v úvahu jen její politické dějiny, zůstala by Velká Morava pouze drobnou historickou epizodou odehravší se na východním pomezí franské říše, která by v historických příručkách byla maximálně zmíněna jednou či dvěma větami. Co z ní učinilo tak významný a nepominutelný historický fenomén, byla činnost a kulturní dílo cyrilometodějské misie, které mělo tak dalekosáhlý význam pro kulturní – a namnoze i politický – vývoj velké části slovanského světa na dlouhá staletí“ (Vladimír Vavřínek 2001).

• „Propuštění arcibiskupa Metoděje z konfinace bavorskými biskupy
„Pod mezinárodním diplomatickým tlakem podloženým vojenskou silou se Svatoplukovi podařilo v roce 873 dosáhnout Metodějova propuštění“ (Lubomír E. Havlík 1992).

• „Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách
„Jak se Bořivoj, kníže moravský, dostal na pražský knížecí stolec“ (Lubomír E. Havlík 1994).

• „Založení pražského biskupství
„Založení pražského biskupství (973/976) a co mu předcházelo“ (Petr Charvát 2004).

• „Historie psaná štětcem
aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen
Historie Velké Moravy a počátků českého „přemyslovského“ státu zachycená v první polovině 11. století na malbách v rotundě Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě. Výklad křesťanské symboliky maleb, neboť pohan Přemysl, jak známo, již byl vzat k zeti Cereřinu a proto na stěně křesťanské kaple nemá co pohledávat (Petr Šimík 2004).

• „Lenní hold Břetislava I. králi Jindřichovi v Řezně roku 1041“ aneb Lež má krátké nohy.
...A tak Břetislav musel pokorně prosit krále o odpuštění a rozhřešení, „jak to vyžadovala králova čest“. Jelikož se vyvýšil nad svého pána, musel se nyní ponížit a podstoupit příslušný trest, tj. vzdát se vlády, a teprve pak bylo možno s ním dále jednat. Na radu kolemstojících knížat, prý pohnutých jeho pokorou, přijal Jindřich Břetislavovo   p o k á n í   a vrátil mu zpět Čechy. Šlo pochopitelně o symbolický akt: k jeho podstatnému obsahu patřilo zřejmě zřeknutí se vlády (podle kanonického předpisu shora citovaného) a její předání z rukou krále (což již s kanonickými předpisy nesouvisí) (text B. Krzemieńske 1999 poznámkami a komentářem opatřil
P. Šimík 2009).

• „Církevní schisma roku 1054
Vzájemná exkomunikace byzantského patriarchy (16. července) a papežských legátů (na synodě 24. července) při jednání v Konstantinopoli roku 1054, její příčiny a následky (B. Zástěrová 1996).

• „Biskupské mitry Spytihněva II. a Vratislava II.
Právo užívat mitru získal od papeže Mikuláše II. (1059-1061) v roce 1059 nebo 1060 jako první kníže Spytihněv II. (1055-1061) za roční poplatek 100 hřiven stříbra. Kníže Vratislav II. (1061-1092) si právo nosit biskupskou mitru dal schválit papežem Alexandrem II. (1061-1073) za stejný roční poplatek, jako Spytihněv II., a od papeže Řehoře VII. (1073-1085), na začátku jeho pontifikátu, znovu potvrdit (Josef Žemlička 1997). Kronikář Kosmas (†1125) o této panovnické insignii předkrálovského období překvapivě mlčí. Avšak jeho syn, olomoucký biskup Jindřich Zdík (1126-1150), ji neopomněl dát vyznačit na portrétech obou knížat ve znojemské rotundě (1131-1134).

• „Soběslav I., Jindřich Zdík a znojemská rotunda“ aneb Když se dva perou...
Počátky Soběslavovy vlády a reformy olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, jenž významně ovlivnil dění na Moravě ve druhé čtvrtině 12. století (text L. Jana 2006 poznámkami a komentářem opatřil P. Šimík 2009).

• „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum
Nápis byl vyškrábaný do omítky (tedy jistě „neoficiální“) na západní stěně rotundy někdy na konci 12. století, svým obsahem a vročením se vztahuje k roku 1134. Tehdy byly v rotundě dokončeny poslední drobné stavební úpravy a doplněny portréty devíti panovníků. Vyrytý šestiřádkový text je sestaven z latinských zkratek. Jejich interpretaci odborníci přizpůsobili „oficiálnímu“ výkladu maleb s pohanským libušopřemyslovským mýtem, nikoli historickým okolnostem. Zde přinášíme důkaz toho, jak hluboce, ale opravdu hluboce se mýlili (text A. Friedla 1966 poznámkami a komentářem opatřil P. Šimík 2008).

<<PŘEDCHOZÍ
Rytý nápis ve znojemské rotundě
Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy je falzum.
NÁSLEDUJÍCÍ>>

Literatura:
Odkazy na literaturu jsou uvedeny vždy na příslušné stránce.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah