|
[Pokračování
...]
Svatopluk,
synovec Rostislavův, dbal vlastních zájmů a
svěřil se [v ochranu] Karlomanovi
spolu s celým královstvím, které držel.1 Proto se
Rostislav na synovce mocně rozhněval, činí mu tajné nástrahy a nařizuje,
aby ho zardousili, když nic zlého nebude při hostině tušit. Avšak milostí Boží byl Svatopluk z nebezpečí
smrti vysvobozen. Neboť, když mu [to] někdo znalý úkladů naznačil dříve než vstoupili do domu ti, kteří ho měli
zabít, vstal z místa hostiny, jako by se chtěl bavit se sokoly a unikl připraveným úkladům.
Když Rostislav viděl, že jeho úmysl byl prozrazen,
pronásledoval s družinou svého synovce, aby ho zajal. Avšak spravedlivým soudem Božím byl chycen do léčky,
kterou nastrojil, neboť byl od téhož svého synovce zajat,
spoután a předveden Karlomanovi.2 Doprovázen i jeho
družinou, která ho střežila, aby neunikl, byl jím poslán do Bavor a do příchodu králova
3 uvržen pod stráží do žaláře.
Karloman aniž potom narazil na odpor, vtrhl do jeho království a všechna
města a hrady se mu podrobily.4 A když uspořádal
království a rozdělil jeho správu mezi své [lidi]5
a obohatil se královským pokladem,6
vrátil se zpět ...
[Ludvík Němec] ... vytáhl kolem listopadových Kalend do
Bavor. Tam se poradil se svými [velmoži] a přikázal, aby mu byl předveden
Rostislav spoutaný těžkým řetězem. Byl [sice] odsouzen k smrti
rozsudkem Franků a Bavorů, jakož i Slovanů, kteří přišli z různých krajů a přinesli
králi dary,7 avšak [ten] rozhodl, aby [Rostislav]
byl pouze zbaven zraku.8
Fuldské anály k roku
870.
[Pokračování ...].
Poznámky: |
|
1 –
|
Svatopluk se tedy dopustil jasné vlastizrady. Svatoplukovým „celým královstvím“ je tu
zřejmě myšleno Nitransko.
|
| 2 –
|
Když stejnou situaci popisoval někdy
v letech 992-994 Kristián,
jenž musel mít v knihovně řezenského kláštera sv. Jimrama
opis Fuldských análů k dispozici, jak je zřejmé z porovnání
obou textů, Rostislavovo jméno již zamlčel.
P r o č ? Tuto otázku si zatím žádný z českých historiků nepoložil,
proto i odpověď na ni musíme hledat sami – viz „Rodokmen
Mojmírovců“.
|
|
3 –
|
Oním
„králem“ je tu míněn Ludvík II. Němec, východofranský
král, otec Karlomanův. Srovnej „Rodokmen
Karlovců“. |
| 4 –
|
Šlo
patrně o jen Rostislavovu Moravu, nikoli také o Svatoplukovo
Nitransko. |
| 5 –
|
Správci
„moravské marky“ byli jmenováni Vilém a Engilšalk. |
| 6 –
|
Moravský
královský poklad musel být dosti značný; později z něj
Karloman velkoryse rozdával. |
| 7 –
|
O
které Slovany se přesně jednalo, nevíme. |
| 8 –
|
Vskutku
milosrdný skutek, hodný krále. Ostatně nezapomeňme, že
to byl právě on, kdo v roce 846 Rostislava dosadil na
moravský stolec – viz Fuldské anály
k roku 846. |
|
