MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

 

SOKOL
PŘINÁŠEJÍCÍ
VLÁDU-KRÁLOVSTVÍ

MOTIV Z PROSTŘEDÍ ÍRÁNSKÝCH SÁSÁNOVCŮ 1

   (47) V západní části známé jihomoravské vinařské obce Dolní Dunajovice se poblíž starého mlýna nacházely už v době mezi dvěma světovými válkami kostrové hroby a v nich různé ozdoby, datované do 8. století. V letech 1947 a 1948 bylo v těchto místech odborně prozkoumáno sedm hrobů. Až poslední z nich byl skutečně velmi neobvyklý.
   Nalezly se zde součásti bohatě zdobeného opasku lité z bronzu, svědčící o tom, že zemřelý měl za svého života ve společnosti velmi zvláštní postavení. U levé ruky leželo 11 dodnes zvonících bronzových rolniček, které kdysi bývaly nedílnou součástí kroje východních šamanů. Používaly se sice také na koňských postrojích, ale zajímavější je, že rolničkami byl také opatřen kroj dávných potulných pěvců.
   (49) Hlavním nálezem ze 7. hrobu v Dolních Dunajovicích je oboustranně zdobené bronzové nákončí, dlouhé téměř 13 cm (obr. 1). Nákončí znamená kování konce řemene a protože opasky měly kdysi svůj zvláštní symbolický význam – vzpomeňme jen na rytířský pás, nebo na začarovaný opasek Jánošíkův – bývaly různým způsobem zdobeny

Obr. 1. Lité bronzové nákončí s prolamovanou figurální výzdobou
z hrobu 7 v Dolních Dunajovicích (d. 12,5 cm, 8. století).2
   Na dunajovickém nákončí je vzácná výzdoba figurální, jejím hlavním tématem je zápas člověka se zvířetem, projevující se na dvou obrazech v dolní části nákončí. Perlovcovou lištou je oddělen horní obraz: dvě postavy se na něm drží za ruce, mezi nimi vyrůstá stvol, postava vlevo má delší šaty a dlouhý cop až k pasu, postava vpravo kratší kabátec. Výrazně je oddělen horní obraz čtvernožce.
   Na dunajovickém nákončí je však něco, čím se výrazně odlišuje od obrazů podobného okruhu. Moravský hrdina na něm je výjimečný svojí čelenkou.
   (50) Na tomto místě jsme dlužni krátké vysvětlení. Čelenka byla od pradávna odznakem vládce, i když značně vzdáleným dnešní představě královské koruny. Corona znamená latinsky věnec. Byli jím dekorováni nejodvážnější vojáci i vítězové závodů. Mimochodem všeslovanské slovo „vítěz“ je doloženo už v šestém století. Prokopios píše ve své kronice, že to byl „muž neurozeného původu, který se proslavil“ svojí statečností v bitvě u Sirmia a byl proto zvolen dokonce králem. Dávná tradice praví, že korunován byl už král Šalamoun, jehož koruna se patrně podobala diadémům, jaké známe z vyobrazení vladařů egyptských, asyrských nebo babylónských.
   Pokud by obrazy na nákončí z Dolních Dunajovic (obr. 1) byly jediným dokladem výskytu čelenky na skráních staromoravských hrdinů, jednalo by se o pouhý náznak, jenž by byl sám o sobě nepřesvědčivý. Jsou však k dispozici další doklady.
Obr. 2. Vládce s čelenkou. Výzdoba zlaté nádoby
ze Sînnicolaul Mare v Rumunsku.

   Na některých nádobách pokladu, nalezeného roku 1799 u vesnice Sînnicolaul Mare v Rumunsku, jehož spojení se staromoravskými vládci nelze vyloučit, je rovněž vyobrazen vládce s čelenkou (obr. 2). Nádoby jsou dnes uloženy ve Vídni, řada z nich nese výrazné znaky dílen íránských, některé výzdobné motivy ukazují úzkou příbuznost s ozdobami nalezenými v Mikulčicích.3
   Roku 1933 objevili dělníci vedení R. Kocábem z Budkovic při regulačních pracích na levém břehu Moravy u obce Moravský sv. Ján poklad, který pochází přibližně ze stejné doby, jako hroby v Dolních Dunajovicích. Mezi nálezy se zpočátku neuvádělo bronzové nákončí (obr. 3), které si R. Kocáb ponechal na památku a neodevzdal s jinými nálezy do muzea. To však není podstatné pro naše zkoumání. Důležitější je, že také na tomto nákončí je vyobrazen muž s čelenkou-korunou. V tomto případě vidíme na nákončí z Moravského sv. Jána ještě další důležitý symbol: pták s rozepjatými křídly má v zobáku jakousi zvláštní kapku.

Obr. 3. Lité bronzové nákončí s postavou „sokolníka“.
Moravský sv. Ján (d. 9 cm, 8. století).4
   Sokol v ruce muže symbolizuje nejen nějakého „vysoce postaveného jedince“, ale jde tu patrně o vyobrazení samotného   v l a d a ř e !   Sokol přinesl svému majiteli vládu – království. Tento mytický prvek, kdy kůň nebo jiné zvíře samo dovádí lidi k jejich budoucímu panovníkovi, je znám z řady evropských i mimoevropských podání.
   (63) Se zvláštním motivem se setkáváme v oblasti při severních hranicích Íránu. Básník Firdausí, narozený ve čtyřicátých letech 10. století, uvádí ve svém životním díle Šáh-náme, které dodnes v íránských venkovských čajovnách spatra přednášejí potulní pěvci, mimo jiné i epizodu, kdy panovník vypráví o svém snu – zdálo se mu o tom, jak k němu přiletěl pták s odznakem královské moci v zobáku. Z tohoto aspektu by bylo možno interpretovat také nákončí z Moravského sv. Jána (viz výše obr. 3) a samozřejmě i obraz na stříbrném terčíku ze Starého Města.
5 
Obr. 4. Rozvinutý plášť stříbrného pozlaceného velkomoravského gombíku
ze Starého Města (Na valách) s motivem ptáčka
přinášejícího královský náhrdelník.
   V roce 1948 byl ve Starém Městě v poloze na Valách objeven velkomoravský kostel, přesněji jeho základy. V jednom z hrobů byl nalezen stříbrný pozlacený gombík, jehož kulovitou plochu rozděluje pletenec na tři kruhové medailóny (viz výše obr. 4). V každém z nich je vytepán obraz ptáka, vysoký jen o málo víc než 2 cm a každý má v zobáku něco, co rovněž připomíná kapku.
  
Máme ale k dispozici podobný námět v mnohem podrobnějším zpracování, nikoliv náhodou právě především ze severoíránské oblasti (viz níže obr. 5 vpravo), na stříbrných mísách i na hedvábných látkách.
Obr. 5. Byzantská ozdoba,6 hedvábná látka a íránská stříbrná mísa.
Různé předměty s motivem ptáčka přinášejícího náhrdelník
se třemi závěsky, oba posledně jmenované z 8. století.
   To, co na staroměstském gombíku nebo na byzantských památkách (na obr. 5 vlevo nahoře) vypadá jako jednoduchá kapka v zobáku ptáka, je ve skutečnosti královský náhrdelník se třemi závěsky (obr. 5 vlevo dole a vpravo), který jako insignii moci máme doložen mnoho vyobrazeními posledních íránských vládců z rodu Sásánovců.
   Tři závěsky zdobí pokrývku hlavy na plastickém portrétu císařovny Theodory (obr. 6a),7 najdeme je také např. na sponě pláště nebo korunách byzantských císařů na mozaikách v San Vitale v Ravenně a v jižní tribuně Hagie Sofie v Konstantinopoli (obr. 6b, 6c, 6d).8  
Obr. 6. Tři závěsky – císařovna Theodora, císařové Justinián (6. století),
Konstantin IX. Monomachos (11. století) a Ioan II. Komnenos (12. století).

   Můžeme tedy naše poznatky shrnout v tom smyslu, že vyobrazení muže se sokolem na litém nákončí z Moravského sv. Jána (obr. 3) představuje panovníka, jemuž vládu-království přinesl symbolicky sokol.
   Naznačili jsme širší možnosti rekonstrukce staromoravského hrdinského eposu, možná dokonce dynastické legendy Mojmírovců. To vše vyplývá z analyzovaných ikonografických pramenů, dochovaných prostřednictvím archeologických nálezů, na gombících a nákončích. Dynastická legenda – staromoravský mýtus, pokud byl ve své době dokládán získanými insigniemi posledních sásánovských vládců, minimálně v poloze verbální, mohl jistě představovat důležitou součást ideologie moravského státu“.9 

Podle článku Z. Klanicy (1995)
volně zpracoval a doplnil Petr Šimík (2009).


Poznámky:

1 Volně zpracováno dle článku Zdeňka Klanicy: Počátky a původ moravského etnosu (1995, s. 47n). Srovnej také články: „Jakou úlohu v dějinách prvních Slovanů měla Turkménie?“ a „Původ a počátky moravského etnosu“ (1/4, 2/4, 3/4, 4/4).
2 J. Dekan (1985, obr. 65, text s. 86).
3 K tomu podrobně viz článek: „Původ a počátky moravského etnosu (3/4)“, tam obr. 1 a následující. Srovnej také článek: „Jakou úlohu v dějinách prvních Slovanů měla Turkménie?“, tam obr. 3.
4 J. Dekan (1985, obr. 66, text s. 87-88).
5 Viz článek: „Stříbrný terčík se sokolníkem ze Starého Města na Moravě“.
6 Motiv ze zlatého náramku zdobeného přihrádkovým emailem (cloisonné), Muzeum byzantské kultury, Soluň (J. Durand 1999, s. 145).
7 J. Durand (1999, s. 35) – viz obr. 6a.
8 J. Pijoan 3 (1983, obr. 118, 140, 141) – viz obr. 6b, 6c, 6d.
9 Z. Klanica (1995, s. 68).

Petr Šimík (2009).

Srovnání:
Údaje pozdní tradice“.
Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navazoval Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 14: „Srovnání Kristiánovy a Kosmovy verze přemyslovské pověsti“.
Tabulka 15: „Životní data krále-oráče Rostislava“.
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Osobnosti: „Život svatého knížete velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci sv. Rostislava pravoslavnou církví.
Artefakty: „Plaketa velkomoravské kněžny ze Želének“.
Artefakty:
Stříbrný terčík se sokolníkem ze Starého Města na Moravě“.
Artefakty: „Slonovinová pyxida z Čiernych Kľačan“.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbol pohanství?
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?
Symbolika: „Asketa s jelenem, hadem a ptákem“.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Jakou úlohu v dějinách prvních Slovanů měla Turkménie?
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?
Otázky: „Mohl být Bořivoj, vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Vlivy: „Původ a počátky moravského etnosu“ (1/4, 2/4, 3/4, 4/4).

Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Josef Poulík: Nález kostela z doby Říše velkomoravské v trati „Špitálky“ ve Starém Městě. PA XLVI, s. 307-351.
• Josef Poulík: Pevnost v lužním lese. MF, Praha 1967.
• José Pijoan: Dějiny umění 3. Odeon, Praha 1983.
• Ján Dekan: Velká Morava. Doba a umění. Odeon, Praha 1985.
• Zdeněk Klanica: Náboženství a kult, jejich odraz v archeologických pramenech. In: Josef Poulík, Bohuslav Chropovský a kol.: Velká Morava a počátky československé státnosti. Academia a Obzor, Praha – Bratislava 1985, s. 107-139.
• Luděk Galuška: Velká Morava. MZM, Brno 1991.
• Zdeněk Klanica: Původ a počátky moravského etnosu. In: Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 43-71.
• Jan Šmerda: České a moravské denáry. Katalog mincí českého státu od X. do počátku XIII. století. Datel, Brno 1996.
• Jannic Durand: Byzantine Art. Terrail, Paříž 1999.
• Naďa Profantová-Jiří Militký: Tepaná plaketa. Text ke katalogovému číslu 07.07.01c. In: Katalog výstavy Europas Mitte um 1000. Theiss, Stuttgart 2000. Český překlad Střed Evropy okolo roku 1000. Eseje a katalog. NLN, Praha 2002, s. 449.
• Luděk Galuška: Terčík s motivem jezdce (sokolníka). Text ke katalogovému číslu 08.02.11. In: Katalog výstavy Europas Mitte um 1000. Theiss, Stuttgart 2000. Český překlad Střed Evropy okolo roku 1000. Eseje a katalog. NLN, Praha 2002, s. 452.
• Luděk Galuška: Slované – doteky předků. O životě na Moravě v 6.-10. století. MZM, obec Modrá, KK F. Bartoše, Brno 2004.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah