SE ZOHLEDNĚNÍM VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU ANTROPOLOGA E. VLČKA

Tabulka 4. Průběžný věk prvních „Přemyslovců“* v některých klíčových letech a jejich dožitý věk dle výsledků antropologicko-lékařského průzkumu jejich kosterních pozůstatků, který provedl E. Vlček a kol. (1997) – viz tab. 12, ve srovnání s údaji v legendách, z nichž vycházejí i výpočty historika D. Třeštíka (1997). Hrob Boleslava I. nalezen nebyl, jeho kosterní pozůstatky proto zkoumány být nemohly.

Poznámky:

Petr Šimík (2005).

Komentář:
   Z naší tabulky vyplývá, že to nebyl Václav, kdo byl v roce úmrtí svého otce ještě jinoch, mladíček – jak je uvedeno ve většině legend –, ale jeho mladší (nevlastní) bratr Boleslav (podle D. Třeštíka 7 roků, ale pravděpodobněji asi 14 let). Shodou okolností se to týká i mladšího z Bořivojových synů, knížete Vratislava (v roce úmrtí svého otce měl také 14 let). Dožitý věk Vratislava je v legendách (Kristián, Fuit) uveden chybně (33 let). Musel by se narodit teprve v roce, kdy jeho otec Bořivoj zemřel (888). Pouze Proložní ludmilská legenda uvádí, že údaj „třiatřicet let“ se týká doby jeho vlády, neboť zřejmě nejen kvůli krácení textu vynechává Spytihněva. Svoji roli zde možná sehrálo i Spytihněvovo poddání se králi Arnulfovi (895). Za této situace můžeme snad údaj o 33leté vládě přijmout, i když Vratislav ve svých 14 letech asi ještě vládnout nezačal. Za něj i za jeho staršího bratra Spytihněva (16 let) zemi spravovala nejspíš jejich matka, kněžna Ludmila, pod oficiálním dohledem Svatoplukovým (viz mapka: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“). 
   Oba názory by snad bylo možné smířit, pokud bychom přijali možnost, že v původním staroslověnském textu (nedochované) legendy bylo uvedeno, že po smrti otce svého převzal Vratislav stolec otcovský a „žil pak [ještě] třiatřicet let“, načež zesnul v Pánu, a při překladu do latiny legendista text pokazil. Je pak celkem logické, že autor staroslověnské Proložní legendy, která vznikla ze zmíněné původní (nedochované) legendy ludmilské, nemluví o Vratislavově věku, ale o době jeho vlády, protože po smrti Bořivoje (†888) a při vynechání Spytihněva legendista prostě musel někoho nechat v Čechách vládnout. Srovnej tab. 5a „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“.
   Výsledky Vlčkova průzkumu potvrzují závěr D. Třeštíka (1997, s. 428-431), že Václav musel být zavražděn ne v roce 929, jak chybně uvedly některé legendy, ale až v roce 935. Narodil se asi v roce 895, kdy Vratislavovi (*874) bylo jednadvacet let. Pokud by byl Václav zavražděn již v roce 929, musel by se narodit teprve patnáctiletému Vratislavovi, tj. přibližně rok po smrti jeho otce Bořivoje (†888), což je přinejmenším nepravděpodobné.

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Legendy: I. stsl. (charv., Vost., Min.), Crescente, Gumpold, Kristián, Fuit, Prolog.
Kroniky: „Granum k roku 928“ (po přepočtu 935) o vraždě knížete Václava.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka   6: „Životní data kněžny Ludmily“.
Tabulka   7: „Životní data knížete Václava“.
Tabulka 12: „Dožitý věk Svatopluka a nejstarších »Přemyslovců« podle antropologicko lékařského průzkumu“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 14: „Srovnání Kristiánovy a Kosmovy verze přemyslovské pověsti“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty.
Komentáře: „Největší archeologický podvod století“ aneb Pražská archeologická mafie zasahuje.
Otázky: „Proč se založení Prahy upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Je možné, aby na řadovém zobrazení panovníků byly některé postavy dvakrát?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří Přemyslovci?“
Otázky: „Odkud se vzali po roce 950 ve východních Čechách Slavníkovci?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Vlivy: „Původ a počátky moravského etnosu“ (1/4, 2/4, 3/4, 4/4).
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Oldřich Králík (ed.): Nejstarší legendy přemyslovských Čech. Vyšehrad, Praha 1969.
• František V. Mareš: Das Todesjahr des hl. Wenzel in der I. kirchenslawischen Wenzelslegende. Wiener Slavistisches Jahrbuch 17, 1972, s. 192-208.
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci ve světle antropologicko lékařského průzkumu. Katalog stejnojmenné výstavy NM, Praha 1982 (nestránkováno).
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Fyzické osobnosti českých panovníků. Atlas kosterních pozůstatků prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Josef Žemlička: Rod Přemyslovců na rozhraní 10. a 11. století. In: In: Kol. aut.: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999). Eds. L. Polanský, J. Sláma, D. Třeštík. NLN, Praha 2000, s. 267-273.
• Jiří Sláma: K údajnému moravskému původu knížete Bořivoje. Velká Morava mezi Východem a Západem, Sborník mezinárodní vědecké konference, 28.9.-1.10.1999 Uherské Hradiště-Staré Město, edd. L. Galuška, P. Kouřil, Z. Měřínský, Spisy Arch. ústavu AV ČR Brno 17, Brno 2001, s. 349-353.