MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

GRANUM

L. E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách (výňatky)
JÁDRO KATALOGU PŘEDNÍCH BISKUPŮ MORAVY*

Granum cathalogi praesulum Moraviae
1. část (886-971)

   (173) Autoři staroslověnských písemných památek o rané historii slovanských národů a států se zřetelem na Moravu užívali různých ér pro svou chronografii. Jejich praxe byla přiměřená každé zemi a době. Byla užita byzantská éra I (+5507-5508) a II (+5508-5509) v pramenech původu moravského, makedonského, bulharského a ruského. Bylo užito alexandrijské světové éry Sixta Julia Africana, který přišel z Jeruzaléma ve 3. století. Éra byla opravena Anatolem z Alexandrie, biskupem v Laodice v Sýrii (+5500-5501), a na přelomu 8. a 9. století ji upravil Georgios Synkellos (+5501-5502). Georgios Hamartolos jí užíval a Anastasius Bibliothecarius ji považoval za „computatio Antiochea“ a proto byla několikráte nazývána Antiochijskou érou. Jiná éra, Světová éra Hippolytova, byla vzácně užívána ve slovanských dílech. Na druhé straně, Světová éra biskupa Theophila z Antiochie (Pros Autolykon biblia g) byla více užívána ve slovanských dílech nežli učenci mohou tušit. Avšak pouze několik stop této éry bylo zjištěno ve výše citovaných dílech. Všechna ovšem užívala této éry „z druhé ruky“.1 Totéž se stalo s datem křtu vévody Bořivoje, zmíněného českým kronikářem Dalimilem (24. kap.), který nazval jako svůj pramen „Moravskou kroniku“.2
Schéma 1. Vývoj moravské chronografie.
Legenda: Bílý podklad označuje písemné památky předpokládané, leč nedochované.
Modrým textem jsou vyznačeny památky staroslověnské.
(Podle L. E. Havlíka 1998).

   Všechna data, rozptýlená v různých spisech, dala podnět k vzniku myšlenky, že muselo existovat dílo, snad chronografie, jež byla původním pramenem pro jiná slovanská díla. Pravděpodobnost existence Moravské chronografie byla podnícena již před časem.3 Vše to a některá jiná nevysvětlitelná data o událostech, jež byly známy z jiných děl, daly popud badatelům, aby hledali dílo, jež snad zahrnovalo více dat toho druhu nebo celý systém dat. Takové dílo by snad bylo možné objevit v archetypu „Jádra katalogu (předních) biskupů Moravy“.
   (174) Podle názvu „Jádro – Granum“ jde o výtah ze staršího a rozsáhlejšího díla. Zachovalo se v rukopise pozdějšího původu (z 15. století). Původ „Grana“ i původ originálního pramene, jakož i jeho původci, jsou dodnes neznámí. Nevysvětlitelná data, kompilační charakter a konfuzní obraz dějin způsobily, že badatelé jej ignorovali jako pramen historie.4
   Předmětem našeho zájmu je první část „Granum“. Týká se historických událostí a dat 9. a 10. století. Pokusíme se analyzovat zprávy pojící se ke každému datu a rovněž tak data samotná. Úplný historický rozbor zpráv, rozbory datování a rozbory vztahů mezi nimi, to jest mezi zprávami a daty, jež k nim patří, mohou pomoci objasnit genesi zmíněné části „Granum“ a přispět k objasnění prvotního originálu. Na prvním místě bude zkoumána vypovídací schopnost historické informace.5

L. E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách.
Z anglického originálu „On the Dating of the Slav literary Monuments
and on the Primary Slav Chronography“ (Studia žródłoznawce,
Commentationes, t. XXX, 1987, s. 1-38) přeložil PhDr. Z. Levíček.
Otisknuto v Moravském historickém sborníku, Ročence Moravského
národního kongresu 1996-1998. MNK, Brno 1998, s. 164-223.

Pokračování   ( k l í č ) ...


Poznámky:

* Latinský psaný spis obsahující data a zprávy o Moravě, které jinde nenacházíme. Zachoval se v rukopise z 15. století (viz níže pozn. 5). Podle názvu „Jádro – Granum“ jde o výtah ze staršího a rozsáhlejšího díla – Katalogu (předních) biskupů Moravy.
1 Světová éra biskupa Theophila z Antiochie, neboli syrská éra. Výše jmenované éry používaly datování od počátku světa, čtyřciferné údaje v závorkách pak znamenají rok narození Krista podle jednotlivých ér a tedy i přepočet na římský juliánský kalendář. Přehled jednotlivých ér včetně odpočtů obsahuje tab. 1 na straně „Granum k roku 891“ (po přepočtu 868) –   k l í č .
Staroslověnský „Chronograf C1“, užívající čtyřciferné letopočty, byl zřejmě sestavován nejméně ze dvou podkladů, „Chronografu A“ a „Chronografu B“, které používaly různé éry. Mohlo tak dojít i k tomu, že stejná informace byla pak ve sloučeném „Chronografu C1“ obsažena dvakrát, pokaždé k jinému datu. Mohl nastat i opačný případ, že události v „Chronografu C1“ shrnuté ke stejnému roku ve skutečnosti od sebe dělí několik let.
Nakonec chybným převodem těchto dat různých ér na římský juliánský kalendář při překladu do latiny („Moravský chronograf C2“) došlo k časovému posunu popisovaných událostí oproti skutečnosti.
2 O Bořivojově křtu se Dalimil zmiňuje již ve 23. kapitole. Vyprávění převzal z Kristiánovy legendy (kap. 2) (993), případně z legendy „Diffundente sole“, kap. 6 (výtah z Kristiána ze 20. let 13. století), jak vyplývá ze srovnání obsahu textů (přenesení křesťanství z Moravy do Čech).
Moravskou kroniku“ jako svůj pramen Dalimil uvádí až v následující 24. kapitole v souvislosti se zcela jinou událostí: s přenesením království a koruny z Moravy do Čech. Pokřtění Bořivoje arcibiskupem Metodějem „Moravská kronika“ tedy   n e o b s a h o v a l a , stejně tak je neobsahoval ani Život sv. Metoděje (886), neboť za Metodějova působení na Moravě se prostě a jednoduše nic takového stát nemohlo a také   n e s t a l o . Bořivoj jako syn vládnoucího knížete Rostislava (viz „Rodokmen Mojmírovců“) byl pokřtěný hned ve svém raném věku (851), tzn. dávno před tím, než na Moravu přišel Metoděj (863) (srovnej D. Třeštík 1987, s. 566, 567).
Bořivojův údajný křest Metodějem poprvé datoval (asi záměrně chybně) až kronikář Kosmas (I, 14), vzdálen více než 240 let od doby, kdy se kníže Bořivoj objevuje v Čechách (viz Fuldské anály k roku 872). Zařadil jej k roku 894, kdy umírá moravský král Svatopluk (9. března) a kdy Bořivoj (†888) i Metoděj (†885) byli již několik let po smrti, a platnost Kristiánovy historky i křtu samotného tak zpochybňuje. Nejspíš od Kosmy toto zmatené datum pak převzali tak řečený Dalimil, Přibík Pulkava, Marignola, Neplach, i latinský „Katalog 1“, předchůdce „Grana“ (viz výše schéma 1).
Ve staroslověnském moravském „Chronografu A“ odpovídající „původní“ čtyřciferné datum být nemohlo, neboť se jednalo o smyšlenou historku (viz tab. 3: „Bořivojův křest“), kterou chtěl Kristián dodat českému, Bořivojem z Moravy přinesenému křesťanství pouze „větší lesk“ a současně podpořit biskupa Vojtěcha při jeho vyjednávání s papežem a císařem o pražské arcibiskupství (srovnej D. Třeštík 1999, s. 190n; D. Třeštík 2000, s. 30-31). Šlo tedy jen o jakési dodatečné   „ p o l e p š e n í “   skutečné historické události – Bořivojova sňatku s Ludmilou (Granum k roku 894, Fuldské anály k roku 871). Tomu sice mohl bezprostředně předcházet křest, pak to ale mohl být pouze křest Ludmily, neboť církev neviděla smíšené sňatky ráda (N. Profantová 1996, s. 35).
Podobně bylo dodatečně „polepšeno“ i přivítání věrozvěstů Konstantina-Cyrila a Metoděje králem Rostislavem na Moravě (863) – srovnej legendu Beatus Cyrillus a také Granum k roku 886 – v tomto případě zase o křest samotného krále Rostislava. Ten ale samozřejmě křesťan byl ještě dříve než usedl na moravský stolec (846), jak napovídá jeho křestní jméno Rostislav – Crescentius (Crescens), neboť pohana by Ludvík Němec na moravský stolec neprosazoval (viz Fuldské anály k roku 846).
3 Existenci neznámého moravského chronografu naznačil L. E. Havlík, Morava a Rus v 9.-12. století, Vlastivědný věstník moravský XVII, 1975, 181; J. Dekan, Veľká Morava – doba a umenie, Bratislava 1976, 238.
4 konfuze, -e ž (l) kniž. zmatek, nepořádek, chaos, konfuzní příd.: k. názory zmatené, popletené; k. myšlení
A ignorují jej i dnes. Srovnej CitaceKomentář k tab. 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Podobně se badatelé postavili k dalšímu jedinečnému pramenu historie – malbám ve znojemské rotundě. Zde zase křesťanská symbolika maleb (P. Šimík 2004, s. 122) byla znásilněna konfuzním pohanským výkladem. Přitom znojemské malby jsou vedle legendy o sv. IvanoviKristiánovy legendy (kap. 2) dalším dobovým důkazem moravského původu pražského panovnického rodu (P. Šimík 2006, s. 348-350), kterému až romantizující historiografie 19. století dala jméno „Přemyslovci“ (J. Žemlička 2000, s. 268).
5 Archiv dómské kapituly v Olomouci č. 205, text v Brně, č. 12232, pochází z pol. 19. století. Text rkp. č. 205 vydal J. Leserth, Archiv für österreichische Geschichte 78, 1892, 63-97, dále viz MMFH I, 314-316, a MMFH IV, 430-432. K textu A. Breitenbacher, Über die Quellen und die Glabwürdigkeit des „Granum catalogi praesulum Moraviae“, Zeitschr. f. Gesch. Mähren u.Schles. VI, 1902, 274n.

Petr Šimík (2007).

„Granum“ – úvodní část

„Granum“ o misii byzantských věrozvěstů:
886 – Svatopluk starší, král Moravy, pokřtěn Cyrilem (po přepočtu 863)
887 – tentýž král ustanovil Cyrila arcibiskupem ve Velehradu (po přepočtu 864)
891přenesení ostatků sv. Klimenta z Moravy do Říma (po přepočtu 868) – klíč
892 – Cyril se zřekl arcibiskupské hodnosti ve prospěch Metoděje (po přepočtu 869)
894 – Bořivojův křest Metodějem (?), ale spíše sňatek s Ludmilou (!) (po přepočtu 871)
900 – úmrtí Svatopluka staršího, čili krále Rostislava (po přepočtu 877)
907 – Metoděj odchází ze svého sídla ke sv. Klimentovi (po přepočtu 884)

„Granum“ o (arci)biskupech moravských:
900 – úmrtí Cyrila, ve skutečnosti arcibiskupa Metoděje (po přepočtu 885)
901 – papež nazval Svatopluka králem (patronace Říma) (po přepočtu 885)
907 – zpustošení Moravy Arnulfem (po přepočtu 892)
912 – Po smrti Metoděje zůstal arcibiskupský úřad pět let neobsazen (po přepočtu 896)
915 – Císař Arnulf obnovil Svatoplukovo království (po přepočtu 899)
916 – (arci)biskup Jan (po přepočtu 900)
942 – (arci)biskup Silvestr (po přepočtu 926)
961 – biskupství po 10 let neobsazeno (po přepočtu 945)

„Granum“ – dodatky z českých pramenů:
971 – moravské biskupství spojeno s pražským (984?)
928 – kníže Václav zavražděn svým bezbožným bratrem Boleslavem (935)
920 – Svatopluk postoupil Moravské království knížeti Čech (904?)

„Granum“ – celkové shrnutí

Srovnání:
Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Bořivojův křest v legendách: Kristián, Fuit, Proložní ludmilská, Diffundente sole.
Bořivojův křest v kronikách: Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, Granum, Palacký.
Tabulka   2: „Kosmův obrazový scénář“ aneb Odkud vzal Kosmas námět pro svůj libušopřemyslovský mýtus.
Tabulka   3: „Pokusy historiků a badatelů o »správné« datování Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 15: „Životní data krále-oráče Rostislava“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbolika pohanství?
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?
Symbolika: „Asketa s jelenem, hadem a ptákem“.
Symbolika: „Sokol přinášející vládu-království“.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Symbolika: „Stejná osoba byla zobrazována ve stejném oděvu“.
Symbolika: „Zdvojení postav na jednom obraze“.
Komentáře: „Největší archeologický podvod století“ aneb Pražská archeologická mafie zasahuje.
Komentáře: „Přemyslovský cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece lidské...
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli!?
Aktuality: „Nově otevřený Památník Velké Moravy ve Starém Městě“ aneb Budeme následovat »lživé učitele«?
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechává Bořivoje?
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?
Otázka: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Dušan Třeštík: Objevy ve Znojmě. ČsČH XXXV-4, Praha 1987, s. 548-576.
Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
Naďa Profantová: Kněžna Ludmila. Vládkyně a světice, zakladatelka dynastie. Epocha, Praha 1996.
Lubomír E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1996-1998. MNK, Brno 1998, s. 163-223.
Dušan Třeštík: Biskup Vojtěch a vznik střední Evropy. D. Třeštík: Mysliti dějiny. Paseka, Praha a Litomyšl 1999.
Dušan Třeštík: Vznik přemyslovského státu a jeho „politického“ národa (I., II.). Dějiny a současnost XXII, č. 4 a 5, 2000, s. 6-11, s. 29-32.
Josef Žemlička: Rod Přemyslovců na rozhraní 10. a 11. století. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť Boleslava II. († 7. února 999). Edd. Luboš Polanský, Jiří Sláma, Dušan Třeštík. NLN, Praha 2000, s. 267-273.
Petr Šimík: Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. Znojemská rotunda. Malby v národní kulturní památce Rotunda sv. Kateřiny a výsledky současného výzkumu. Sborník z 2. mezinárodní odborné konference o rotundě, Znojmo 25.-26.6.2003. Město Znojmo 2004, s. 78-123.
Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského hradu, z Moravy? Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s. 329-407, bar. příl. I-V s. 38-42.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah