MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

RODOKMENY

 

PŘEHLED

ZJEDNODUŠENÉ ORIENTAČNÍ RODOKMENY MORAVSKÉHO A ČESKÉHO PANOVNICKÉHO RODU

• „Moravští panovníci dle pozdní tradice
Pozdní tradice nám nabízí hned několik panovníků (včetně některých jejich významných činů), z nichž jen některá jména máme doložena soudobými prameny (L. E. Havlík 1992).

• „Rodokmen Mojmírovců
Vztah mezi Mojmírovci a „Přemyslovci“. Rodokmen sestavený dle písemných pramenů, doplněný o údaje pozdní tradice a výsledky současného stavu poznání s přihlédnutím k hypotéze o moravském původu Bořivoje (E. Vlček 1995; L. Galuška 1996; L. E. Havlík 1998; P. Šimík 2006).

• „Kosmovi mytičtí panovníci
Kosmou smyšlené imaginární postavy. Jejich počet (osm) převzal ze znojemských maleb, jejich jména „vypreparoval“ ze staroslověnského textu (V. Karbusický 1995, s. 216-243). Kristián (992-994), ač o 120 let blíže Kosmou popisované době, o jejich existenci a jménech ještě nic neví, tak jako o nich nic neví žádný soudobý historický pramen. Sám Kosmas (I, 9) říká, že se o nich jednak mlčí a jednak nepíše. A proto radí (I, 13): „Věř, kdo chceš!

• „Rodokmen historicky doložených »Přemyslovců«
Mojmírovci, potomci moravského krále-oráče Rostislava, vládnoucí od poslední čtvrtiny 9. století v Čechách, jsou od 19. století nazýváni „Přemyslovci“, podle svého údajného mytického předka Přemysla Oráče. V rodokmenu je také naznačen možný příbuzenský vztah se Slavníkovci podle J. Zástěry (1990) a podle D. Třeštíka (1997). Jiný výklad původu Slavníkovců nabízí J. Cinert (2008).

• „Břetislav, jeho synové a vnuci“ (do roku 1140) aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Rozrod pražského vládnoucího rodu v 7. a 8. generaci (podle VDZKČ I. 1999).

• „Břetislav a jeho potomci“ (do roku 1230)
První tři čeští králové (podle VDZKČ I. 1999).

• „Rodokmen Karlovců
Zjednodušený rodokmen franských panovníků, potomků císaře Karla I. Velikého (747-814), zahrnující především panovníky našeho tehdejšího západního souseda – Říše východofranské – v 9. a na počátku 10. století.

• „Rodokmen Otonů
Ve zjednodušeném rodokmenu potomků saského vévody Oty „Vznešeného“ (†912) jsou vedle římských císařů uvedena také jména, která mají vztah k dějinám našich zemí a polského státu.

• „Rodokmen Sálců
Ve zjednodušeném rodokmenu potomků korutanského vévody Oty (†1004) jsou vedle králů a římských císařů uvedena také jména, která mají vztah k dějinám uherského a polského státu.

• „Rodokmen Piastovců
Zjednodušený rodokmen potomků mytického oráče Piasta, jenž oral v hnězdenském podhradí asi 100 let předtím než polský kníže Měšek přijal křesťanství (966). Hnězdno se stalo sídlem arcibiskupství v roce 1000.

• „Rodokmen Arpádovců (1. část, 2. část)
Zjednodušený rodokmen uherských panovníků. Uherskému králi Štěpánovi, zakladateli arcibiskupství, se podle pověsti koruna snesla na hlavu, když obědval na pluhem.

• „Rodokmen Štaufovců
Zjednodušený rodokmen potomků Fridricha Štaufského (†1105) a jeho manželky Agnes (†1143), dcery císaře Jindřicha IV. z rodu Sálců.


Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949.
Oldřich Králík (ed.): Nejstarší legendy přemyslovských Čech. Vyšehrad, Praha 1969.
Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová. Svoboda, Praha 1972.
Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
Vladimír Karbusický: Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury. MF, Praha 1995.
Emanuel Vlček: Honosný hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 201, 206-209.
Luděk Galuška: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše Velkomoravské. MZM, Brno 1996.
Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Fyzické osobnosti českých panovníků. Atlas kosterních pozůstatků prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
Marie Bláhová-Jan Frolík-Naďa Profantová: Velké dějiny zemí Koruny české, I. sv. do roku 1197. Paseka, Praha a Litomyšl 1999.
Dušan Třeštík: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. NLN, Praha 2001.
Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů (7.-10. století). Tři studie ke „starým pověstem českým“. NLN, Praha 2003.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah