MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

AKTUALITY

 

PŘEHLED

DOPORUČUJEME VAŠÍ POZORNOSTI

• „Nově otevřený Památník Velké Moravy ve Starém Městě na Moravě“ (2010)
Nová stálá expozice s celoročním provozem byla slavnostně otevřena 15. ledna 2010.

• „Odkud se vzali po roce 950 ve východních Čechách Slavníkovci?“ (2009)
Se zajímavým řešením přichází Ing. arch. Jan Cinert ve své publikaci „Bylo to jinak“.

• „Znojemský Hostan skončil“ (2009)
Znojemský pivovar, jehož budovy se rozkládají na znojemském předhradí v těsném sousedství rotundy Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny, národní kulturní památky, ukončil výrobu piva.

• „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ (2009)
Tzv. „zapůjčená ruka“ zpečetila konec pohana Přemysla v křesťanské kapli.

• „Plaketa velkomoravské kněžny ze Želének“ (poblíž zabrušanského hradiště v SZ Čechách) (2009)
Vývoj interpretace výjevu zobrazeného na pozoruhodném archeologickém nálezu pocházejícího z 2. poloviny 9. století.

• „Bojná: hospodářské a politické centrum Nitranského knížectví“ (2009)
V pohoří Povážský Inovec se na rozloze 11 ha opevněné plochy nacházelo slovanské hradiště, jedno z největších opevnění v celé karpatské kotlině. Unikátní nálezy datované do let 780-820 dokládají křesťanské misijní působení ještě před příchodem Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu.

• „Jakou úlohu v dějinách prvních Slovanů měla Turkménie?“ (2008)
Rozhovor s archeologem Zdeňkem Klanicou o příbuznosti kultury starých Moravanů a obyvatel turkmenské oázy, označované v písemných pramenech jako Merv, Mary či Margiana.

• „Odkrývání velkomoravského pohřebiště ve Znojmě-Hradišti pokračuje“ (2008)
Už druhou sezónu odkrývá Bohuslav Klíma se svými spolupracovníky z katedry historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně rozsáhlé pohřebiště na velkomoravském hradišti sv. Hypolita (
znojemsky.denik.cz, idnes.cz, lidovky.cz, znojmo-hradiste.wz.cz).

• „Další velkomoravský kostel na Pohansku“ (2008)
Archeologové objevili na hradišti Pohansko u Břeclavi torzo kostela z dob Velké Moravy. Na této lokalitě s rozlohou 65 ha je to již druhý kostel (ČT24).

• „Česká televize mystifikuje diváky“ (2008)
Hlavním hrdinou nejstaršího „českého komiksu“, vyobrazeného v moravské křesťanské kapli, je prý pohan! Na místě je jistě oprávněná starost o duševní zdraví autora reportáže i dramaturgyně pořadu „Toulavá kamera“, v němž tato úhlavní myšlenka byla rozvinuta (ČT1).

• „Ve Znojmě-Hradišti našli velkomoravské pohřebiště“ (2007)
Bohuslav Klíma se svými spolupracovníky z katedry historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně odkryl na velkomoravském hradišti sv. Hypolita na staveništi rodinného domu okraj rozsáhlého pohřebiště (Znojemské noviny).

• „Jsou »Přemyslovci« Češi? Jejich kosti půjdou na test DNA“ (2007)
Na jeden z nejrozsáhlejších geneticko-historických průzkumů se vědci připravují od loňského června a začít s ním chtějí v lednu 2008 (MF DNES).

• „Jádro katalogu (předních) biskupů Moravy“ (2007)
Nalezením zpřesněného klíče pro převod dat v původní práci L. E. Havlíka o dosud přehlíženém moravském historickém pramenu s názvem: „Jádro katalogu (předních) biskupů Moravy“ (Granum cathalogi praesulum Moraviae) se podařilo objasnit obsah některých – na první pohled chybných či zmatených – zpráv.

• „Hledaný Sámův Vogastisburg je možná Vranov nad Dyjí“ (2007)
Ing. Jaroslav Růžička ze Znojma přichází s hypotézou, že Sámova pevnost Vogastisburg by se mohla nalézat na plochém „Ptačím vrchu“ v bezprostředním sousedství Vranova nad Dyjí.

• „Kostel sv. Markéty Antiochejské v Kopčanech“ (2005, 2006)
Nejstarší křesťanský kostel nejen na Slovensku, ale i ve středoevropském regionu. Podle nejnovějších zjištění archeologů prokazatelně pochází „nejpozději“ z devátého století a je tedy jedinou velkomoravskou stavbou, která se zachovala.

• „Archeoskanzen v Modré u Velehradu“ (2004)
Archeologický skanzen v Modré se nachází v lokalitě původního velkomoravského osídlení, v těsném sousedství Velehradu, 7 km od Uherského Hradiště. Celoroční provoz.

• „Rotunda Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě“ (2003)
„Historie psaná štětcem“
aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie Velké Moravy a počátků českého „přemyslovského“ státu zachycená na malbách ve znojemské rotundě. Výklad křesťanské symboliky oráčské scény podle současného stavu poznání.

<<PŘEDCHOZÍ
Odkud a kam jdeme?
Odkud a kam jdeme? Jaké jsou počátky Moravanů? 1
NÁSLEDUJÍCÍ>>

Literatura:
Je uvedena vždy u příslušného článku.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah