[Pokračování ...].
   Když uplynuly temné časy jak víry, tak řady pohanských knížat, začalo nyní zářit českému lidu světlo pravdy. Zazářila totiž z řeckých končin nová hvězda, blahoslavený kněz Cyril, důkladně vzdělaný v latinském i řeckém jazyce. Ten prý byl vůdčí osobností třetího koncilu v Efesu nebo spíše Chalcedonu v době císaře Martiana. Na této synodě přičiněním tohoto Božího rytíře byl odsouzen Nestorius, biskup cařihradský, se svým kacířstvím.¹ Tento Cyril Slovany z velké části obrátil a stanovil, aby se svolením římské církve sloužili mše a bohoslužby ve svém jazyce. Když byl povolán do království nebeského, byl povýšen na biskupa jeho bratr, blahoslavený Metoděj a měl pod sebou v moravském království, jemuž tehdy byly Čechy podřízeny, neboť byly menší, sedm kněží. Podivuhodný Bůh, jenž koná divy ve svých svatých, kdy se zlíbí jeho dobrotě, způsobil, že světlo prvé víry zazářilo lidu v Čechách skrze jejich devátého knížete jménem Bořivoj, osvíceného z nebe léta Páně 894.²
   Ten vynikal krásou a mládím, a když přišel s třiceti druhy kvůli lidu, jenž mu byl svěřen, ke králi Moravy, byl jím laskavě přijat a ostatními pozván k hostině. Protože však byl pohan, byl usazen u stolu nikoli mezi křesťany, ale zvlášť, na místo nepřiměřené knížeti. Blahoslavený metropolita Metoděj, soucítě s jeho pohanou, si ho po hostině zavolal stranou a řekl: „Běda, kvůli uctívání démonů jsi byl dnes tak skromně uctěn a přiřazen ne ke knížatům nebo předákům, jak přísluší tvé urozenosti, ale spíše mezi sedláky.“ „Co tím ztrácím,“ řekl kníže, „nebo co z křesťanství získám?“ Metoděj mu řekl: „Jestliže se zřekneš model a uvěříš v Krista, kromě toho, že budeš mít věčný život i radost, také zde budeš pánem svých pánů³ a tvé potomstvo bude vládnout šťastně po dlouhý čas.“ Bořivoj osvícen svatým Duchem pravil: „Je-li to tak, jak říkáš, co je na překážku pokřtění?“ Padl biskupovi k nohám a naléhavě žádal, aby byl pokřtěn. Blahoslavený kněz ho poučil o víře, určil mu půst a s třiceti druhy ho pokřtil a poslal domů, dávaje mu ctihodného kněze jménem Kayt⁴ jako učitele, služebníka víry a pastýře, který v svatém zápalu povzbuzoval lid a získal Pánu mnoho synů. On také pokřtil jeho manželku, urozenou Ludmilu.⁵

Jan Marignola: Kronika česká, kn. II. (13. část).

   [Pokračování ...].

Petr Šimík (2007).

Srovnání:
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Bořivojův křest: Kristián, Fuit, Proložní ludmilská, Diffundente sole.
Bořivojův křest: Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, „Granum“, Palacký.
Kroniky: „Granum k roku 894“ (po přepočtu 871) o Bořivojově křtu (?), spíše však sňatku (!).
Tabulka   3: „Pokusy historiků a badatelů o »správné« datování Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka 5a: „Věk a doba vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty.
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Následuje 14. část: O přenesení křesťanství z Moravy do Čech.