MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

FULDSKÉ ANÁLY

K ROKU 874

(jednání ve Forchheimu)

   [Pokračování ...].
  
[Ludvík Němec] táhl přes norické Alpy do Itálie a měl u Verony rozhovory se svým synovcem [císařem] Ludvíkem a s římským papežem Janem.1 A když se odtud vracel, hovořil ve Forchheimu se svými syny Karlomanem a Ludvíkem.
   A tam přijal Svatoplukovy vyslance,2 kteří požadovali mír a slibovali věrnost. Vůdcem toho poselstva byl Jan, kněz z Benátek. Aby mu král uvěřil [a byl] zbaven vší pochybnosti, potvrdil přísahou, cokoliv řekl slovy, že totiž Svatopluk zůstane králi po všechny dny svého života věrný a úplatu králem stanovenou každoročně odvede, jestliže mu bude umožněno nerušeně konat a žít v míru. Král vyslechl také poselstvo Čech,3 propustil je a uchýlil se poté do Bavor.

Fuldské anály k roku 874.

   [Pokračování ...].


Poznámky:

1 Rozhovory papeže Jana VIII. s Ludvíkem Němcem se týkaly nejen italských záležitostí, ale pravděpodobně též „doporučení“ Ludvíkovi, aby se Svatoplukem uzavřel mír. Papež již předešlého roku dosáhl na bavorských biskupech propuštění Metodějovo (ŽM X), nyní mu chtěl zajistit podmínky pro řádné plnění povinností, které vyplývaly z jeho pravomoci arcibiskupa a papežského legáta „pro všechny ty kraje slovanské“ (ŽM VIII). Srovnej L. E. Havlík (1992, s. 162n).
2 Mírová ujednání ve Forchheimu byla nezbytná pro úspěšnou christianizaci Čech a dobudování moravské církevní správy. Forchheim leží asi 20 km JV od Bamberka.
3 Zatímco předchozího roku poslal vyslance Čechů do vězení (Bertiniánské letopisy k roku 873), tentokrát je Ludvík vyslechl a propustil, ale nejednal s nimi. To je také nadlouho poslední zmínka o poselstvu Čech. Čechové tu zřejmě znovu potvrdili, jak to později zdůraznili Kristián (kap. 2) i Kosmas (I, 6), že se dobrovolně podřizují vládě moravského krále Svatopluka (neboť se již dříve podrobili králi-oráči Rostislavovi, když se dobrovolně rozhodli přijmout moravské křesťanství – srovnej II. stsl. legendu) a vítají působení moravských kněží v Čechách (Kaichos od roku 872), neboť Čechy, jakož i jiné kraje slovanské, rozhodnutím papeže Jana VIII. spadaly nyní pod jurisdikci arcibiskupa Metoděje (Život sv. Metoděje, kap. VIII).
Rok poté, tzn. v roce 875, na pražský stolec mohl usednout Bořivoj, kníže moravský, Svatoplukův vyslanec a místodržící v Čechách, který již od roku 872 působil na Levém Hradci. Svědčí o tom Reginonovy zprávy k roku 876890 a zpráva Fuldských análů k roku 872 a 895.
Popsané události posloužily pak učenému mnichu Kristiánovi (kap. 2) (993) a o 120 let později také vzdělanému knězi Kosmovi (I, 5) ke zpracování přemyslovského mýtu – viz úvaha: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“ a článek: „Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?

Petr Šimík (2005).

 

Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 167.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah