TEXTY VZTAHUJÍCÍ SE SVÝM VZNIKEM NEBO OBSAHEM K VELKÉ MORAVĚ

• „Dědictví otců zachovej nám, Pane!“
Kancionál. Společný zpěvník českých a moravských diecézí. Vydání pro olomouckou arcidiecézi. České katolické nakladatelství Zvon, Praha 1993.

• „Předmluva“
Sv. Konstantina-Cyrila Předmluva k slovanskému překladu evangeliáře (zlomek).

• „Proglas“
Sv. Konstantina-Cyrila předzpěv k slovanskému překladu Čtveroevangelia.

• „Napomenutí vladařům“
Napomenutí vladařům (Vladykamъ zemę Božie slovo velitъ) či tzv. adhortace – promluva k panovníkům – je homiletická skladba,¹ za jejíhož autora se pokládá Metoděj.

• „Kyjevské listy“
Ukázka části hlaholského textu (faksimile) první orace (kolekty) ze čtvrté mše všední (konec 9. nebo počátek 10. století) a jeho český překlad.

• „Život sv. Metoděje, arcibiskupa moravského“
Ukázka části cyrilského textu (faksimile) Života sv. Metoděje, kap. V. (úryvek), z 12. století a jeho český překlad.

• „Život Naumův starší“
• „Život Naumův mladší“
Naum, jeden z žáků Konstantina a Metoděje, je vícekrát jmenován ve velkém řeckém Životě Klimentově a je zmíněn i v Krátkém životě Klimentově od Démétria Chomatiana. Staroslověnské prameny o jeho životě a působení byly objeveny dosti pozdě. Nejdříve byla nalezena mladší legenda ze 16. století – v šedesátých letech 19. století. Mnohem později, až začátkem 20. století, nalezl J. Ivanov v Zografském klášteře na hoře Athos nejstarší život Naumův, jehož vznik lze datovat do první poloviny 10. století. Po objevení těchto materiálů přestal být Naum pouhým jménem, které se vyskytovalo v klimentovských legendách mezi „sedmipočetníky“, a stal se historickou postavou.

• „Legenda o sv. Dobroslavě,
zvané Eurosia, také Orosia, královně, panně a mučednici, patronce Jacy“
Latinský spis o této světici českého původu vznikl ve Španělsku asi ve druhé polovině 10. století.

• „Bogurodzica Dziewica“
O jistém vztahu staroslověnštiny k polskému území jen nepřímo svědčí vedle polské křesťanské terminologie s prvky českými a staroslověnskými zejména nejstarší polská píseň „Bogurodzica Dziewica“, psaná směsí staré polštiny a staré češtiny se staroslověnskými elementy. Notový záznam z pozdější doby najdete ZDE.

Poznámky:

Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885. LD, Praha 1966.
• Zoe Hauptová-Věnceslava Bechyňová: Zlatý věk bulharského písemnictví. Vyšehrad, Praha 1982.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
• Lubomír E. Havlík: Moravské letopisy. (Dějiny Moravy v datech). Jota, Brno 1993.