PRŮZKUM POHŘBŮ JEDNOTLIVÝCH ČLENŮ KNÍŽECÍHO RODU PŘEMYSLOVCŮ
VLÁDNOUCÍCH OD KONCE 9. DO POLOVINY 11. STOLETÍ
Emanuel Vlček

Emanuel Vlček (1982, s. 8-9).

HROBY K1 A K2 VE VÁCLAVOVĚ SVATOVÍTSKÉ ROTUNDĚ
Emanuel Vlček

   Hrobová jáma (dlouhá 225 cm, široká 60 cm, vysoká 40 cm) byla vydřevena polokulatinou a překryta dřevěnými deskami. V tomto sarkofágu ležela kostra muže v natažené poloze, s rukama podél těla. Lebka byla skloněna na levou tvář a hleděla k severu. Pod levou rukou byla objevena železná dýka v dřevěném pouzdru a u hlavy kostry kosti kozy, vepře a ryby.
   Paralelně s hrobem K1 byl uložen i hrob K2. Ten však byl značně porušen stavbou Spytihněvovy baziliky a to vystavěním její jižní zdi. Z kostry se namístě zachovala pouze část pravé nohy s bércem (viz obr. 3 níže).
   Tyto výzkumy prokazují, že v původní svatovítské rotundě byly mimo pohřeb světce Václava pohřbeni i další jedinci. Vzhledem k umístění pohřbů v lodi původní stavby, lze uvažovat o pohřbech osobností knížecího rodu. Kosmas uvádí, že u sv. Víta byl pohřben kníže Břetislav I. a o tři roky později zde byla pohřbena i jeho manželka Jitka. Pulkava hovoří o pohřbení knížete Boleslava II. v hlavním chrámu v roce 999. O pohřbech ostatních knížat v tomto kostele nemáme žádné zprávy. Víme, že můžeme vyloučit pohřby knížete Břetislava I. a jeho manželky Jitky, neboť jejich pozůstatky byly exhumovány v roce 1373 z románské baziliky a uloženy v nové gotické katedrále v chórové kapli P. Marie (císařské). Je velmi pravděpodobné, že v původním kostele sv. Víta založeném knížetem Václavem byl pohřben i jeho bratr kníže Boleslav I., v té době jeden z nejmocnějších panovníků střední Evropy, který usiloval o založení biskupství v Praze.²
   Při interpretaci hrobu K1 nesmíme zapomínat ani na pohřeb Bořivoje I., neboť v době jeho smrti byl jím založený kostelík P. Marie zbořen. Tento soud může být podepřen tím, že úprava hrobu K1 a hlavně jeho respektování následnou stavbou svatovítské rotundy jasně hovoří o starobylosti pohřbu.

   Kníže K1-Bořivoj?
   Pozůstatky byly vyzvednuty z hrobu K1 pod podlahou svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta. Muž 35-40letý (zubní věk 36 ±5,6 roků) 168 cm vysoké postavy a silné kostry. Lebka je dlouhá, obličej vysoký, očnice vysoké a nos úzký. Zjištěn mírný předkus a hluboký zkus horních zubů. Krevní skupina B.
   Pro vyhovující věk, morfologickou a sérologickou souhlasnost s příslušníky prvních tří generací (Vratislav, Václav) a pro zjištěný nejstarší způsob pohřbení na Pražském hradě v církevní stavbě a pro respektování pohřbu stavbou původní svatovítské rotundy, je možno uvažovat o pozůstatcích knížete Bořivoje.³ 

Emanuel Vlček (1982, s. 25-26, 31-32).

PŘÍNOS ANTROPOLOGICKO LÉKAŘSKÉHO PRŮZKUMU
K POZNÁNÍ HISTORIE NEJSTARŠÍCH PŘEMYSLOVCŮ
Emanuel Vlček

   Antropologicko lékařské studium zde probraných pozůstatků nejstarších „Přemyslovců“ poskytlo řadu nových údajů, které po konfrontaci s historickými a archeologickými zjištěními mohou doplnit, rozšířit nebo opravit obecně tradovaná historická fakta o těchto konkrétních osobnostech. Antropologie i některé lékařské obory zde vystupují v roli pomocné vědy historické, která může poskytnout další argumenty získané nezávisle na historických pramenech a jejich výkladu. Promítnutím výsledků antropologicko lékařského studia poznatků členů rodu „Přemyslovců“ z konce 9. až první poloviny 11. století do známých údajů našich nejstarších dějin, můžeme některé poznatky o jednotlivých osobnostech doplnit nebo opravit takto:

   Kníže K1-Bořivoj I.
   Pozůstatky knížete K1-Bořivoje patří muži 35-40letému, který po stránce antropologické a serologické vyhovuje dobře 1. až 3. generaci „Přemyslovců“. Vzhledem k objevu zakopaného sarkofágu do terénu, jeho vydřevení polokulatinou, je možno uvažovat o velmi starém pohřbu, pro který máme analogie na pohřebišti velkomoravského typu v Lumbeho zahradě v areálu Pražského hradu a v sarkofágu knížete pohřbeného na III. hradním nádvoří. Je důležité, že tento hrob K1 byl plně respektován stavbou třetího kostela, rotundy sv. Víta. Proto se nabízí výklad, že jde o pohřeb prvního historického knížete z rodu „Přemyslovců“ Bořivoje, nad jehož hrobem (mohylou) vystavěl kníže Václav svůj kostel. Kníže Bořivoj nemohl být pohřben do hrobky v jím založeném kostele P. Marie, neboť v době jeho úmrtí byl tento zničen.

   Kníže Spytihněv I.
   Pozůstatky knížete Spytihněva patří muži 40-45 let starému. To znamená, že kníže Spytihněv se musel narodit před rokem 875, v roce 895 nastoupil vládu jako dvacetiletý a po dvacetileté vládě zemřel v roce 915 jako čtyřicátník.

   Kníže Vratislav I.
   Vratislav I. dosáhl věku 45-50 let. Zemřel v roce 921, narodil se kolem roku 875. Legendami uváděný údaj 33 let se týká zřejmě délky jeho vlády a ne dožitého věku.⁴

   Kníže Václav
   Pozůstatky knížete Václava patří muži více než 40letému. Proto rok jeho narození je nutno klást kolem roku 895 a za správný rok jeho smrti je nutno považovat rok 935. Tento údaj se také dobře kryje s údaji Widukinda. Tento nález   o p r a v u j e   dosud tradovaný výklad, že se kníže Václav nemohl po smrti svého otce v roce 921 ujmout vlády pro svou nezletilost. V době smrti otce byl kníže Václav více než 25letý, jako třicetiletý se ujal vlády a jako čtyřicátník byl v roce 935 zavražděn.⁵

   Kníže Boleslav I.
   Boleslav I. umírá roku 967, 15. VII., nebo podle druhé možnosti až v roce 972. O kolik let byl mladší než bratr Václav, nevíme. Umírá asi jako šedesátník. Jelikož jeho pozůstatky nebyly dosud objeveny, není možno se k tomuto rozdílu vyjádřit.
   Zajímavá zobrazení obou bratrů poskytuje Gumpoldova legenda, kde kníže Václav je představován na všech čtyřech vyobrazeních vždy jako dospělý muž s knírem a plnovousem a s velkou čelní pleší. Zatímco Boleslav I. je zobrazen jako bezvousý mladík.⁶

   Kníže Boleslav II.
   Podobně nebyly dosud objeveny pozůstatky knížete Boleslava II. Boleslav II. zemřel roku 999, 7. II. ve stařeckém věku. Z kronikářských údajů víme, že byl roku 994 postižen mozkovou mrtvicí a od té doby již nebyl úplně zdráv. Kníže byl pohřben v Kostele pražském, tj. v rotundě sv. Víta, který byl jeho zásluhou povýšen na kostel biskupský. Pozůstatky objevené v centrálním hrobě v bazilice sv. Jiří – připisované pozdější tradicí tomuto knížeti – mu nepatří, neboť, jak ukázal antropologický výzkum, náleží muži 40-45letému.⁷
   [Pokračování ...].

Emanuel Vlček (1982, s. 39-42).

Poznámky:

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Hroby: Hrob K1-Bořivoje: „půdorys“, „podélný řez“, „příčný řez“.
Hroby: Hrob 12/59-Svatopluka: „axonometrie“, „půdorys a řezy“.
Tabulka   4: „Životní data knížat podle legend“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat podle výsledků antropologicko lékařského průzkumu“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechává Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Otázky: „Odkud se vzali po roce 950 ve východních Čechách Slavníkovci?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
     • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006).

Literatura:
• Kamil Hilbert: O nálezech rotundy Václavovy. Svatováclavský sborník I, 1934, s. 220-229.
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci ve světle antropologicko lékařského průzkumu. Katalog stejnojmenné výstavy. NM, Praha 1982 (nestránkováno).
• Emanuel Vlček: Honosný hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 167-211.
• Luděk Galuška: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské. MZM, Brno 1996, s. 122-125.
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Atlas kosterních pozůstatků prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Josef Žemlička: Rod Přemyslovců na rozhraní 10. a 11. století. In: In: Kol. aut.: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999). Eds. L. Polanský, J. Sláma, D. Třeštík. NLN, Praha 2000, s. 267-273.
• Petr Sommer: Začátky křesťanství v Čechách. Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury. Garamond, Praha 2001.
• Jiří Sláma: K údajnému moravskému původu knížete Bořivoje. In: Velká Morava mezi Východem a Západem. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Uherské Hradiště-Staré Město, 28.9.-1.10.1999, AÚ AV ČR Brno, Brno 2001, s. 349-353.