S PŘIHLÉDNUTÍM K VÝSLEDKŮM PRŮZKUMU ANTROPOLOGA E. VLČKA

Tabulka 13. Průběžný věk prvních „Přemyslovců“¹ v některých klíčových letech vycházející z jejich známého data úmrtí a dožitého věku dle výsledků antropologicko lékařského průzkumu jejich kosterních pozůstatků, který provedl E. Vlček a kol. (1997).²  
Protože hrob Boleslava I. nalezen nebyl a jeho pozůstatky zkoumány být nemohly, údaje o něm se opírají o datum jeho pravděpodobného úmrtí³ a o předpoklad historika D. Třeštíka (1997), že sňatek Vratislava a Drahomíry se konal v roce 906.⁴

Poznámky:

Petr Šimík (2005).

Komentář:
   Z naší tabulky vyplývá, že to nebyl Václav, kdo byl v roce úmrtí svého otce ještě jinoch, mladíček – jak je uvedeno ve většině legend –, ale Bořivojův syn Vratislav (asi 14 let), a pak také Vratislavův syn Boleslav (také asi 14 let). Dožitý věk Vratislava je v legendách (Kristián, Fuit) uváděn chybně (33 let). Musel by se narodit teprve v roce, kdy jeho otec Bořivoj zemřel (888). Pouze Proložní ludmilská legenda správně uvádí, že údaj „třiatřicet let“ se týká doby Vratislavovy vlády, neboť zřejmě nejen kvůli krácení textu vynechává Spytihněva. Svoji roli zde možná sehrálo Spytihněvovo poddání se králi Arnulfovi (895) a přijetí křtu (Crescente, Gumpold) z rukou řezenského biskupa Tutona (D. Třeštík 1997, s. 322-323, 336). U slovanského legendisty tím tento kníže ztratil asi veškeré sympatie.
   Za této situace můžeme snad údaj přijmout, i když Vratislav ve 14 letech asi ještě vládnout nezačal. Za něj i za jeho staršího bratra Sytihněva (16 let) zemi spravovala nejspíš kněžna Ludmila pod oficiálním dohledem Svatoplukovým, neboť jak vyplývá z výsledků jednání Svatopluka s Arnulfem v roce 890 na Omuntesbergu, zde Arnulf Svatoplukovi jeho „držení vévodství Čechů“ znovu potvrdil. 
   Oba názory (délka vlády × délka života) by snad bylo možné smířit, pokud bychom přijali možnost, že v původním staroslověnském textu (nedochované) ludmilské legendy bylo uvedeno, že po smrti otce svého převzal Vratislav stolec otcovský a „žil pak [ještě] třiatřicet let“, načež zesnul v Pánu, a při překladu do latiny legendista text pokazil. Je pak celkem logické, že autor staroslověnské Proložní legendy, která vznikla ze zmíněné původní (nedochované) legendy ludmilské, nemluví o Vratislavově věku, ale o době jeho vlády, protože po smrti Bořivoje a při vynechání Spytihněva legendista prostě musel někoho nechat v Čechách vládnout. A také tím vyloučil možnou záměnu s celkovým dožitým věkem knížete. Srovnej také tab. 5a „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“.
   Výsledky Vlčkova průzkumu potvrzují závěr D. Třeštíka (1997, s. 428-431), že Václav musel být zavražděn ne v roce 929, jak mylně uvádějí některé legendy, ale až v roce 935 jako čtyřicetiletý. Narodil se asi v roce 895, kdy Vratislavovi (*874) bylo jednadvacet let. Pokud by byl Václav zavražděn již v roce 929, musel by se narodit teprve patnáctiletému Vratislavovi přibližně rok po úmrtí jeho otce Bořivoje (†888), což je přinejmenším nepravděpodobné.

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
Legendy: I. stsl. (text Minejní), Crescente, Kristián, Fuit, Prolog.
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Tabulka   4: „Věk knížat uváděný v legendách ve srovnání s výsledky Vlčkova průzkumu“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka   6: „Životní data kněžny Ludmily“.
Tabulka   7: „Životní data knížete Václava“.
Tabulka 12: „Výsledky antropologicko lékařského průzkumu E. Vlčka“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbol pohanství?“
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?“
Symbolika: „Asketa s jelenem, hadem a ptákem“.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Symbolika: „Stejná osoba byla zobrazována ve stejném oděvu“.
Symbolika: „Zdvojení postav na jednom obraze“.
Komentáře: „Největší archeologický podvod století“ aneb Pražská archeologická mafie zasahuje.
Komentáře: „Přemyslovský cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece lidské...
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Otázky: „Proč se Bořivojovi upírá založení hradu Praha?“
Otázky: „Je možné, aby na řadovém zobrazení panovníků byly některé postavy dvakrát?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Otázky: „Odkud se vzali po roce 950 ve východních Čechách Slavníkovci?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Oldřich Králík (ed.): Nejstarší legendy přemyslovských Čech. Vyšehrad, Praha 1969.
• František V. Mareš: Das Todesjahr des hl. Wenzel in der I. kirchenslawischen Wenzelslegende. Wiener Slavistisches Jahrbuch 17, 1972, s. 192-208.
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci ve světle antropologicko lékařského průzkumu. Katalog stejnojmenné výstavy. NM, Praha 1982 (nestránkováno).
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Fyzické osobnosti českých panovníků. Atlas kosterních pozůstatků prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Michal Lutovský: Bratrovrah a tvůrce státu. Život a doba knížete Boleslava I. Recenzoval doc. PhDr. Jiří Sláma, CSc. Set Out, Praha 1998.
• Josef Žemlička: Rod Přemyslovců na rozhraní 10. a 11. století. In: In: Kol. aut.: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999). Eds. L. Polanský, J. Sláma, D. Třeštík. NLN, Praha 2000, s. 267-273.
• Jiří Sláma: K údajnému moravskému původu knížete Bořivoje. Velká Morava mezi Východem a Západem, Sborník mezinárodní vědecké konference, 28.9.-1.10.1999 Uherské Hradiště-Staré Město, edd. L. Galuška, P. Kouřil, Z. Měřínský, Spisy Arch. ústavu AV ČR Brno 17, Brno 2001, s. 349-353.
• Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského hradu, z Moravy? In: Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s. 329-407.