MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

AKTUALITY

 

DALŠÍ VELKOMORAVSKÝ KOSTEL NA POHANSKU

Archeologové objevili u Břeclavi torzo kostela z Velké Moravy
(ČT24, pondělí 7. července 2008)

Břeclav / Archeologové objevili na hradišti Pohansko u Břeclavi pozůstatky kostela z dob Velké Moravy. Jde o druhý kostel v této oblasti o rozloze 65 hektarů, která byla v 9. století významným společenským centrem.1 dosud se předpokládalo, že měla kostel pouze jeden. Pozůstatky prvního chrámu z období Velké Moravy se na Pohansku podařilo archeologům objevit před 30 lety.2
Obr. 1. Pohansko u Břeclavi – rekonstrukce velmožského dvorce s (prvním) kostelem.
Obr. 2. Pohansko u Břeclavi – základy (prvního) kostela v areálu velmožského dvorce.
Vlevo v pozadí zámeček Pohansko.
   „Nalezli jsme zdivo, tedy maltu, která je podobná maltě z prvního kostela a samozřejmě také kameny. Objevili jsme i části zborcených zdí. Nyní začneme pátrat po základech stavby," řekl jeden z archeologů Petr Dresler.
Archeologické průzkum na Pohansku u Břeclavi
Obr. 3. Archeologický výzkum druhého kostela na Pohansku u Břeclavi.
   Kolem kostela jsou pravděpodobně rozmístěny hroby, které budou kromě ostatků ukrývat i zajímavé předměty. Dnes se například našel korálek.
Obr. 4. Skleněný gombík – jeden z nálezů při archeologickém výzkumu druhého kostela.

   Kostel stojí v místě, které bylo po dlouhá léta zcela opomíjeno. Koncem 19. století na něm byl postaven seník, který později zchátral. I když nahrnutá zemina v lokalitě nasvědčovala tomu, že by mohla ukrývat nález, archeologové jí nevěnovali větší pozornost. Sonda ale v uplynulých dnech ukázala, že na místě seníku by mohly být základy kostela – rotundy, které by mohly mít v průměru kolem osmi až deseti metrů.

Zdroj: www.novinky.cz, www.ct24.cz

Obr. 5. Pohansko u Břeclavi (Lovětingrad) poblíž soutoku Dyje a Moravy.3
A – centrální část oválného půdorysu rozlohy asi 28 ha byla opevněna zachovaným
obvodovým valem a příkopem. V jejím severozápadním prostoru vznikl v 1. pol.
9. stol. palisádou samostatně opevněný velmožský dvorec o rozloze asi 1 ha.
B – na severovýchodním předhradí se rozkládal řemeslnický areál, který měl i obytnou funkci.
C – jihozápadní předhradí obsahovalo řemeslnické příbytky a osadu početné ozbrojené
družiny. Na obou předhradích se nalézala i kostrová pohřebiště (stejně jako
ve střední části) s bohatou hrobovou výbavou.
Obr. 6. Zámeček Pohansko s expozicí o archeologickém výzkumu zdejšího hradiště.
   Na jihozápadním okraji hradiště byl v letech 1810-1812 postaven pro knížete Lichtenštejna empírový lovecký zámeček Pohansko (viz obr. 6 výše). Uvnitř je instalována zajímavá expozice Městského muzea a galerie Břeclav o archeologickém výzkumu zdejšího hradiště. V současnosti je péčí muzea v areálu hradiště postupně budován archeoskanzen, mj. i replika kultovního místa (obr. 7) tvořeného dřevěnými idoly pohanských božstev (K. Sučková-R. Abušinov 2005, s. 69).
Obr. 7. Trojrozměrná rekonstrukce pohanského kultovního objektu
v Břeclavi-Pohansku podle J. Macháčka a P. Dvořáka.


Poznámky:

1 Hradisko Pohansko leží zhruba 2,5 km jižně od Břeclavi v prostoru lužních lesů nad soutokem Moravy s Dyjí. K poznání lokality přispěl především archeologický výzkum, který v těchto místech provádí od roku 1958 Ústav archeologie a muzeologie filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, v poslední době ve spolupráci s Městským muzeem a galerií v Břeclavi. Počátky archeologických prací na lokalitě inicioval prof. František Kalousek, o rozšíření výzkumů, jejich vyhodnocení a prezentování se zasloužili především prof. Bořivoj Dostál a dr. Jana Vignatiová, dlouholetí vedoucí výzkumů na Pohansku. Díky výsledkům jejich práce lze dnes Pohansko u Břeclavi zařadit mezi nejvýznamnější památky raného středověku nejenom u nás, ale i v celé střední Evropě.
2 Kostel, postavený ve zvláštní ohradě u dvorce (obr. 1), patřil podle zachovaných základů (obr. 2) k typu jednolodních staveb (délka 18,65 a šířka 7,2 metrů) s odsazenou půlkruhovou apsidou a s téměř čtvercovým nartexem; na jihovýchodní straně přiléhal k lodi čtvercovitý přístavek. Chrám byl zbudován z importovaného lomového kamene spojovaného vápennou maltou. Stěny byly omítnuté a obílené, uvnitř zdobené barevnými freskami. V lodi se nacházely zbytky kamenné předkněžištní příčky s průchodem uprostřed. Vchod byl umístěn uprostřed jihozápadní stěny. Založení kostela lze spojovat se starší fází dvorce, tj. s dobou před polovinou 9. století, některé dostavby mohly být realizovány až v době působení soluňských bratří na Moravě. Kostel zanikl nejpozději kolem poloviny 10. století, přičemž sakrální funkci mohl ztratit již dříve. Byl to zřejmě tzv. vlastnický kostel.
3 Poloha osídlena od časného slovanského období do mladší doby hradištní – od 6. do 8. století nehrazená osada se žárovým pohřebištěm, od počátku 9. století do poloviny 10. století opevněné hradiště s rozlehlým zázemím.
Přístup: Ze středu města Břeclav silnicí směrem na Lanžhot, na jihovýchodním okraji města odbočit vpravo k jihu a po zelené značce silničkou skrze bránu oplocení obory až k zámečku Pohansko (od brány je vjezd vozidlům do obory zakázán).

Petr Šimík (2008).

Srovnání:
Aktuality: „Odkrývání VM pohřebiště ve Znojmě-Hradišti pokračuje“ (2008).
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli (2008).
Aktuality: „Ve Znojmě-Hradišti našli velkomoravské pohřebiště“ (2007).
Aktuality: „Jsou »Přemyslovci« Češi? Jejich kosti půjdou na test DNA“ (2007).
Aktuality: „Jádro katalogu (předních) biskupů Moravy“ – nalezení zpřesněného klíče (2007).
Aktuality: „Hledaný Sámův Vogastisburg je možná Vranov nad Dyjí“ (2007).
Aktuality: „Kostel sv. Markéty Antiochejské v Kopčanech“ – jediná zachovaná velkomoravská stavba (2005, 2006).
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“.
Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Hrob K1-Bořivoje: „půdorys“, „příčný řez“, „podélný řez“.
Hrob 12/59-Svatopluka: „axonometrie“, „půdorys a řezy“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat podle výsledků antropologicko lékařského průzkumu“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechává Bořivoje?
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
     • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006).

Literatura:
Luděk Galuška: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské. MZM, Brno 1996, s. 122-125.
Miloš Šolle: Od úsvitu křesťanství k sv. Vojtěchu. Vyšehrad, Praha 1996.
Michal Lutovský: Hroby knížat. Kapitoly z českých dějin a hrobové archeologie. Recenzoval doc. PhDr. Jiří Sláma, CSc. Set Out, Praha 1997.
Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
Jan Frolík-Zdeněk Smetánka: Archeologie na Pražském hradě. Lektorovali Zdeněk Dragoun a Jiří Sláma. Paseka, Praha a Litomyšl 1997.
Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Atlas kosterních pozůstatků prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
• Pohansko u Břeclavi. Průvodce archeologickou expozicí. Text: PhDr. Evženie Klanicová, Mgr. Jiří Macháček, PhDr. Jana Vignatiová. MMG v Břeclavi, Břeclav 1998.
Miloš Šolle: Čechy v době velkomoravské. In: Velká Morava mezi Východem a Západem. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Uherské Hradiště-Staré Město, 28.9.-1.10.1999, AÚ AV ČR Brno, Brno 2001, s. 389-396.
Bohuslav Klíma, jr.: Hradiště sv. Hypolita ve Znojmě. Deset let archeologických výzkumů velkomoravského centra (1986-1995). In: Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 141, řada společenských věd č. 17. MU, Brno 1999, s. 3-65.
Bohuslav Klíma: Objev prvního velkomoravského kostela na hradišti sv. Hypolita ve Znojmě. In: Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 153, řada společenských věd č. 18. MU, Brno 2001, s. 3-24.
• Luděk Galuška: Slované – doteky předků. O životě na Moravě 6.-10. století. MZM, obec Modrá a KK F. Bartoše, Brno 2004.
• Kateřina Sučková-Roman Abušinov: Kamenný klíč. Staroslovanské hrady. Slovanská hradiště v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. K. Sučková, Příbram 2005.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah