• „Kníže Vratislav – vládl, nebo žil pak
[ještě] třiatřicet let?“
Latinské legendy Kristián a Fuit údaj „33
let“ spojují s celkovým dožitým věkem Vratislava I.
Ludmilská Proložní legenda, která vznikla z rozsáhlejší
(nedochované) stsl. legendy, uvedla, že kníže
Vratislav v l á d l
33 let. Protože (asi nejen kvůli celkovému krácení textu) zcela vynechává
Spytihněva, pak se uvedený údaj vztahuje na období mezi Bořivojovým
(†888) a Vratislavovým (†921) úmrtím (921–888=33). Výsledky Vlčkova
antropologicko lékařského průzkumu kosterních pozůstatků připisovaných
Vratislavovi zcela jednoznačně dávají za pravdu údaji v Proložní
legendě: Vratislav vládl 33 let.
• „Kníže Václav – byl v
roce úmrtí svého otce ještě »hošík, mladíček«,
nebo již dospělý muž?“
Antropologie usvědčila legendisty, že údaje o Václavově věku
si poněkud „upravili“ k obrazu svému. Regentskou vládu
kněžny Drahomíry
(921-922) po Vratislavově smrti pak mohli vysvětlovat či zdůvodňovat údajnou
Václavovou nedospělostí.
• „Genetické
vazby u nejstarších Přemyslovců“
„Antropologicko lékařský průzkum pozůstatků ukázal, že
genetické vazby mezi členy prvních tří generací nejstarších
Přemyslovců jsou spolehlivě prokazatelné a že pochybnosti o věrohodnosti
pozůstatků knížete Vratislava a svatého Václava jsou
neopodstatněné“ (Emanuel Vlček 1997).
Literatura:
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Fyzické osobnosti českých
panovníků. Atlas kosterních pozůstatků prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců
s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997. |
