MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

MAPKY

 

DĚJIŠTĚ KOSMOVÝCH MÝTŮ
A PRVNÍCH ČESKÝCH LEGEND

POSLEDNÍ TŘETINA 9. A PRVNÍ POLOVINA 10. STOLETÍ

 

Kmenová území Čechů, Lučanů a Pšovanů
(podle R. Turka 1982, s. 40; upraveno podle Petra Randuse 2007).

Předpokládaná kmenová území ve středních a severozápadních Čechách v poslední třetině 9. a v první polovině 10. století s vyznačením míst, o nichž se Kosmas nebo legendisté zmiňují. Zde, na poli zvaném Tursko, se podle Kosmy odehrávala Lucká válka za časů bájných knížat Neklana a Vlastislava – viz „Rodokmen mytických knížat“. Památná hora Říp se nachází na samém okraji oblasti obývané kmenem Čechů.


Poznámky:
Východními sousedy Čechů byli Zličané, neboli knížectví kouřimské. Srovnej mapku „Česká kmenová území“. Ve Svatém Janě pod Skalou na říčce Loděnici byla tehdy pouze jeskyně, v níž za časů Bořivoje a Ludmily žil poustevník sv. Ivan, jak zaznamenala zřejmě nejstarší známá staroslověnská legenda „O pustynnike Ivaně“, sepsaná hlaholicí v Čechách asi někdy na přelomu 9. a 10. století.
Zabrušanský hrad je spojován s hradem Vistrachovým. Zde také žila velkomoravská kněžna, pohřbená pod mohylou v nedalekých Želénkách (v 2. polovině 9. století). Vistrachův syn Slavitah našel v roce 857 azyl u krále Rostislava na Moravě. Mohl to být jeho příbuzný.
Podle zjištění archeologů Libušín i Tetín jsou mladší než Praha. Údajná Kazina mohyla je ve skutečnosti jen zbytkem valu. Kosmovy mytické příběhy jsou proto jen jeho pouhým výmyslem.

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
Mapky: „Sámova říše“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Mapky: „Kmenová území v Čechách dle R. Turka (1982)“.
Mapky: „Kmenová území v Čechách dle R. Turka (1982) po korekci P. Randuse (2007)“.
Mapky: „Osídlení Čech na přelomu 9. a 10. století“.
Mapky: „Dějiště Kosmových mýtů a nejstarších českých legend“.
Mapky: „Kraj, v němž působil poustevník sv. Ivan“.
Legendy: „O pustynnike Ivaně“, „I. stsl. legenda“, Crescente, „Kristiánova legenda“, Fuit, „II. stsl. legenda“.
Tabulka   2: „Kosmův obrazový scénář“ aneb Odkud vzal Kosmas námět pro svůj libušopřemyslovský mýtus?
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Artefakty: „Plaketa velkomoravské kněžny ze Želének“.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbol pohanství?
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli!
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
     • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006).

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949.
• Oldřich Králík (ed.): Nejstarší legendy přemyslovských Čech. Vyšehrad, Praha 1969.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová, Svoboda, Praha 1972.
• Rudolf Turek: Čechy na úsvitě dějin. Academia, reprint 1. vydání (Orbis, Praha 1963), Praha 2000.
• Rudolf Turek: Čechy v raném středověku. Vyšehrad, Praha 1982.
• Vladimír Karbusický: Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury. MF, Praha 1995.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Josef Sadílek: Kosmovy staré pověsti ve světle dobových pramenů (antické a biblické motivy). Petrklíč, Praha 1997.
• Josef Žemlička: Rod Přemyslovců na rozhraní 10. a 11. století. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť Boleslava II. († 7. února 999). Ed. Luboš Polanský, Jiří Sláma, Dušan Třeštík. NLN, Praha 2000, s. 267-273.
• Jiří Ševčík: Album svatoivanské. Vyšehrad, Praha 2002.
• Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů (7.-10. století). Tři studie ke „starým pověstem českým“. NLN, Praha 2003.
• Jan Svoboda: Přes propast věků. Tři kapitoly z našich nejstarších dějin. Ed. Bohumil Svoboda, Vyšehrad, Praha 2004, s. 78.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah