L. E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách
JÁDRO KATALOGU PŘEDNÍCH BISKUPŮ MORAVY

Granum cathalogi praesulum Moraviae
k roku 928

   Rozbor zprávy
   Rozbor této zprávy v Havlíkově článku nenajdeme. V původním staroslověnském „Moravském chronografu C1“ zřejmě ani obsažena nebyla. Pochází nejspíš z nějakého českého pramene a do spisu „Granum“ byla zařazena dodatečně. Stejný rok Václavova zavraždění jako uvádí „Granum“, tj. rok 928, najdeme ještě u tak řečeného Dalimila a v Neplachově kronice.¹ Římskému kalendáři rok 928 náležet nemohl, protože kníže Václav musel být naživu ještě v první polovině následujícího roku, kdy si ho měl, podle Widukinda, podmanit při společné vojenské výpravě do Čech saský Jindřich I. s bavorským vévodou Arnulfem a přinutit k placení tributu.² Chybný rok 928 tedy musel také vzniknout chybným přepočtem nějakého čtyřciferného byzantského letopočtu, podobně jako data v „Moravském chronografu C2“. S takovým čtyřciferným byzantským letopočtem se v souvislosti s vročením Václavovy vraždy setkáváme ve staroslověnských václavských legendách v jejich ruských (cyrilských) opisech – 6337.³  
   V některých latinsky psaných václavských legendách se zase jako rok Václavova zavraždění vyskytuje rok 929. Ten převzal do své kroniky Kosmas a od něho pak další kronikáři.⁴ Ale ani rok 929 nemohl patřit římskému kalendáři, neboť Václav   s l a v í v a l   posvícení sv. Víta, svěceného 22. září roku 929 nebo spíše 930 v den svátku sv. Jimrama, a musel být tedy živ ještě řadu let po roce 929.⁵
   Současná historická věda, tak jako již dříve F. Palacký, proto dospěla k závěru, že kníže Václav byl zavražděn svým bratrem Boleslavem následující den po svátku Kosmy a Damiana, časně ráno v pondělí 28. září roku 935.⁶

   Rozbor data
   928. Rozbor tohoto data z první, nejstarší části spisu „Granum“ L. E. Havlík ve svém článku neuvádí.⁷ Datum prokazatelně nepochází z „Moravského chronografu C1“, jak vyplývá z tabulky 2 na straně „Granum“ – celkové shrnutí,⁸ ale z nějakého staroslověnského textu zapsaného v Čechách. Budeme předpokládat, že jeho autor, stejně jako autor moravského „Chronografu B“, také použil pro zápis dat byzantskou mladší éru II s odpočtem 5509/5508, používanou v 10. století. Správnému roku 935 by pak odpovídal byzantský rok 6444. Pozdější kompilátor tu ovšem při převodu roku 6444 na římský kalendář nepoužil alexandrijskou větší éru (maior) (–5493/5492), kterou použil kompilátor staroslověnského „Moravského chronografu C1“ u všech svých dat.⁹ K chybnému roku 928 („Granum“) v tomto jediném případě vede použití jen a pouze syrské éry (–5516/5515) – viz níže obr. 2:
      935+5509/5508=6444/6443  6444/6443–5516/5515=928,
za předpokladu, že původně šlo skutečně o rok 6444 byzantské mladší éry II, tj. roky 935-936 římského kalendáře.¹⁰

   V I. stsl. legendě byl jako rok zavraždění knížete Václava původně uveden byzantský rok 6437. Pokud má odpovídat roku 935 římského juliánského kalendáře, musí být rokem alexandrijské světové éry podle Georgia Synkella (ASg) (odpočet 5502/5501) – viz přehledná tabulka 1 jednotlivých ér na stránce „Granum“ k roku 891 (klíč). Od tohoto roku lze rovněž dospět k chybnému roku 928, který uvedli Dalimil, Neplach a také „Granum“, použitím byzantské mladší éry II (odpočet 5509/5508):
      (935+5502/5501)=6437/6436  6437/6436–5509/5508=928,
– viz níže obr. 3.¹¹  

   Jen pro úplnost bychom neměli opomenout ani v literatuře uváděnou možnost, že zatímco v západní církvi byl svátek sv. Kosmy a Damiana zařazen na den 27. září, ve východní církvi se světil 1. července a 1. listopadu.¹⁴ Vražda knížete Václava by se pak musela stát v pondělí 2. července nebo 2. listopadu. Na pondělí připadlo datum 2. listopadu (stejně jako 28. září) v roce 929 a 935. Pro listopadové datum by tedy také platily převody uvedené výše. Červencovému datu ale vyhovují pouze roky 921, 927, 932, 938. Obě krajní možnosti můžeme vyloučit: rok 921, protože vládu Václav nastoupil teprve o rok později, a rok 938, protože podle Widukinda došlo k zabití Václava před korunovací Oty I. 7.-8. srpna 936.¹⁵ Vyloučit můžeme i rok 927, protože Jindřich si podmanil Václava až v roce 929. Zbývá tedy pouze rok 932, od něj však zase žádným převodem nelze dospět k byzantským rokům 6437 a 6444.
   I s tím si odborníci poradili: údaj I. stsl. legendy, že svátek sv. Kosmy a Damiana připadl na neděli, prohlásili za „pozdní kalendářovou kombinaci“. Pak by jako den vraždy připadalo v úvahu i datum 2. července 936 (sobota). Podle Widukinda zůstal Václav, „pokud žil“, Jindřichovi věrný.¹⁶ Zemřel tedy dříve než Jindřich, jenž byl od podzimu 935 nemocen a smrt ho zastihla 1.-2. července 936, nebo v tomto krajním případě ve stejný den.¹⁷ 
   Tuto smělou úvahu ovšem vyvrací fakt, že podle východního kalendáře svátek sv. archanděla Michaela, který se na Východě v průběhu roku objevuje víckrát, připadal v měsíci červenci až na šestý den a v listopadu se nevyskytuje vůbec. Pak by ovšem přípitek sv. archandělu Michaelovi v předvečer vraždy, uváděný v legendách, postrádal jakýkoliv smysl.¹⁸ Hypotézu o datu 2. července i 2. listopadu jako dnu Václavovy vraždy můžeme tedy opustit. Společně s F. Palackým, Z. Fialou a D. Třeštíkem zůstaneme proto u data 28. září 935.

   

Jádro katalogu předních biskupů Moravy k roku 928.
Petr Šimík (2007).
L. E. Havlík (1998) se ve svém článku
zprávou k tomuto roku nezabýval.

Poznámky:

Petr Šimík (2007).

„Granum“ – úvodní část

„Granum“ o misii byzantských věrozvěstů:
886 – Svatopluk starší, král Moravy, pokřtěn Cyrilem (po přepočtu 863)
887 – tentýž král ustanovil Cyrila arcibiskupem ve Velehradu (po přepočtu 864)
891 – přenesení ostatků sv. Klimenta z Moravy do Říma (po přepočtu 868) – klíč
892 – Cyril se zřekl arcibiskupské hodnosti ve prospěch Metoděje (po přepočtu 869)
894 – Bořivojův křest Metodějem (?), ale spíše sňatek s Ludmilou (!) (po přepočtu 871)
900 – úmrtí Svatopluka staršího, čili krále Rostislava (po přepočtu 877)
907 – Metoděj odchází ze svého sídla ke sv. Klimentovi (po přepočtu 884)

„Granum“ o (arci)biskupech moravských:
900 – úmrtí Cyrila, ve skutečnosti arcibiskupa Metoděje (po přepočtu 885)
901 – papež nazval Svatopluka králem (patronace Říma) (po přepočtu 885)
907 – zpustošení Moravy Arnulfem (po přepočtu 892)
912 – Po smrti Metoděje zůstal arcibiskupský úřad pět let neobsazen (po přepočtu 896)
915 – Císař Arnulf obnovil Svatoplukovo království (po přepočtu 899)
916 – (arci)biskup Jan (po přepočtu 900)
942 – (arci)biskup Silvestr (po přepočtu 926)
961 – biskupství po 10 let neobsazeno (po přepočtu 945)

„Granum“ – dodatky z českých pramenů:
971 – moravské biskupství spojeno s pražským (984?)
928 – kníže Václav zavražděn svým bezbožným bratrem Boleslavem (935)
920 – Svatopluk postoupil Moravské království knížeti Čech (904?)

„Granum“ – celkové shrnutí

Srovnání:
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Zavraždění Václava v legendách: I. stsl. legenda, Crescente, Gumpold, Kristián, Vavřinec, II. stsl. legenda.
Zavraždění Václava v kronikách: Widukind, Kosmas, Dalimil, Přibík Pulkava, Marignola, Neplach, „Granum“, Palacký.
Hroby: „Hrob knížete Václava“.
Tabulka   4: „Životní data knížat podle legend“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka   6: „Životní data kněžny Ludmily“.
Tabulka   7: „Životní data knížete Václava“.
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat podle výsledků antropologicko lékařského průzkumu“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“

Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Lubomír E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1996-1998. MNK, Brno 1998, s. 163-223.