MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

O SMRTI SVATÉHO VÁCLAVA

KRONIKA TAK ŘEČENÉHO DALIMILA

30

VÁCLAVOVA
PŘEDTUCHA
A JEHO
ZAVRAŽDĚNÍ

Bratr řevnil na Václava, / že mu patří zeměspráva,
že žít musí v jeho stínu. / Dal ho pozvat na hostinu,
že prý slaví synův křest.1 / Připravil však podlou lest.
K Václavovi z Boleslavi /
přišel člověk netresktavý
s radou: „Vyskoč na koně, / sice dojdeš k úhoně.
Opusť kvapem tato místa, / bratr záhubu ti chystá“.
Na to praví svatý muž: / „Příteli, já vím to už.
Dobro ke mně přivedlo tě, / já však nelpím na životě,
a když nežádá Bůh víc, / pro něj rád jdu smrti vstříc.
Aby duše byla hodna / pouti k nebeskému trůnu,
kalich od rtů neodtrhnu, / jak náš Pán chci pít až do dna.
2
Svatý Michal za tu číš / přivede mě k Bohu blíž“.
Potom klidný, vznešený / rozloučil se se všemi.
Vstal, šel ke kostelu hbitě, / kde Boleslav s druhy skrytě
číhal na něj pod schody. / Václav dík vzal za hody
bratrovi. Ten vytáh ale / meč a smál se jeho chvále:
„Vždyť jsem dělal, cos ty kázal, / vždy jsem sloužil ti jak vazal.
I dnes posloužím ti mečem. / Konec udělám tvým řečem“.
Sotva ruku ale vztáh, / zachvátil ho hrozný strach,
ucho bratru uťal v chvilce / a ruka mu sklouzla z jílce.
Svatý Václav ten meč zdvih. / Pravil: „Tvůj čin splatit mohu.
Nechci se však rouhat Bohu. / Prolít tvou krev byl by hřích.
Zde je tvůj meč. Vezmi jej / a své dílo dokonej“.
Potom poklek u dveří. / Boleslav hned zve svou hordu,
stěžuje si, láteří, / obviňuje bratra z mordu.
Ten dál v modlitbu se hrouží, / duši poroučí v dlaň Boží.
Přichystáni k strašné ráně, / jak když opustil je rozum,
Hněvisa a Štyrsa v mžiku / vnoří do něho svou dýku.
To se stalo léta Páně / devět set a dvacet osm.
3

OSUDY
SPIKLENCŮ

Že Boleslav bratra na kvas / pozval, dostal jméno Strachkvas
jeho syn.
4 Ze strůjců vraždy / potrestán byl nebem každý.
Hněvisa se propad s koněm, / Štyrsa, jak je známo o něm,
malomocí zkoušel tuze. / Celý rod žil po zásluze
leta v neustálé bázni / a mnozí v něm byli blázni.

Kronika tak řečeného Dalimila (kap. 30).

[Pokračování ...].


Poznámky:

1 Kosmas (I, 17) uvádí jako záminku pozvání Václava do Boleslavi pouze hostinu, při níž se shodou okolností Boleslavovi teprve narodil syn, jenž podle oné události pak dostal jméno Strachkvas, staroslověnské legendy uvádí výročí posvěcení kostela sv. Kosmy a Damiana.
2 Evangelium podle Matouše (20, 22).
3 Chybné datum převzato ze svatováclavské legendy Oriente iam sole, která byla hlavním pramenem Dalimilovým pro podání historie sv. Václava. Stejné datum, tj. rok 928, uvádí také NeplachGranum. Kosmas, k němuž se přiklánějí někteří historikové (Bretholz, Novotný), uvádí rok 929. Pravděpodobnější je rok 935, který na základě soudobých pramenů uvádí např. Pubitschka, Palacký, Köpke, Fiala nebo Třeštík.
4 Strachkvas, syn knížete Boleslava I., je totožný s Kristiánem, bratrem knížete Boleslava II., autorem legendy Život a umučení sv. Václava a sv. Ludmily, báby jeho.

Předchozí kap. 26: Zavraždění kněžny Ludmily.

Srovnání:
Rodokmen Mojmírovců“.
Rodokmen mytických knížat“.
Rodokmen »Přemyslovců«“.
Zavraždění Václava: Kristián, Kosmas, Dalimil, Přibík Pulkava, Marignola, Neplach, Granum, Palacký.
Tabulka   4: „Životní data knížat podle legend“.
Tabulka 5a: „Věk a doba vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka   6: „Životní data kněžny Ludmily“.
Tabulka   7: „Životní data knížete Václava“.
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat podle výsledků Vlčkova antropologicko lékařského průzkumu“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Otázka: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?
I. stsl. legenda (charv.): Václavovo mládí a skutky, Vražda Václava a translace těla (vraždu Ludmily vynechává).
I. stsl. legenda (Vost.): Václavovo mládí a skutky, Vražda Václava a translace těla (vraždu Ludmily vynechává).
I. stsl. legenda (Min.): Václavovo mládí a skutky, Vražda Václava a translace těla (vraždu Ludmily vynechává).
Crescente (bav.): Zavraždění kněžny Ludmily, Zavraždění knížete Václava a translace těla (chybí motiv vražd).
Gumpold (překl. Z. Kristen): Václavovo mládí, Václavovy skutky, Zavraždění Václava a translace jeho těla.
Kristián (překl. A. Stříž): Vražda knížete Václava.
II. stsl. legenda (překl. J. Vašica): Zavraždění knížete Václava.
Fuit (překl. B. Ryba): Vražda kněžny Ludmily (Boleslava nejmenuje).
Prolog o Ludmile (překl. J. Vajs): Vražda kněžny Ludmily a přenesení jejího těla (chybí motiv vraždy).
Prolog o Ludmile (překl. J. Vašica): Vražda kněžny Ludmily a přenesení jejího těla (chybí motiv vraždy).
Prolog o Ludmile (překl. E. Bláhová-V. Konzal): Vražda kněžny Ludmily a přenesení jejího těla (chybí motiv vraždy).
Prolog o sv. Václavu (překl. J. Vajs): Vražda knížete Václava a přenesení jeho těla.

Literatura:
• Kronika tak řečeného Dalimila. Ed. Marie Bláhová, překl. Marie Krčmová, přebás. Hana Vrbová. Svoboda, Praha 1977.
• Kronika tak řečeného Dalimila. Ed. Marie Bláhová, překl. Marie Krčmová, přebás. Hana Vrbová. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah