MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

GRANUM

L. E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách
JÁDRO KATALOGU PŘEDNÍCH BISKUPŮ MORAVY

Granum cathalogi praesulum Moraviae
Celkové shrnutí

   Způsob, jakým pravděpodobně vznikla chybná data v první části „Granum“ (886-971).

   L. E. Havlík ve svém článku dochází k závěru: (209) „Z analýz dat vyplynulo, že na Moravě v 9. a 10. století existovaly patrně dva způsoby zápisů dat, podle dvou ér. Může ovšem vzniknout otázka, zda (210) existoval pouze jeden chronograf, sestavený dvěma autory, nebo zda data prozrazují dva chronografy? Obě řady dat, jsou-li srovnány, prozrazují, že u části řad AB se objevují v přepočtu místy též údaje zdvojené, a to ve zprávách i v datech. To znamená, že některé události stejných dat se vyskytly v jedné či druhé řadě pod daty různých ér. Tato skutečnost může nasvědčovat existenci dvou autorů, kteří datovali v různých érách, a rovněž tak i dvou chronografů.1 (...)
   (213) První kompilátor resp. autor Chronografu C1 převzal do svého díla zprávy s příslušnými daty se zřetelem na sociální a politické chápání a názory své doby a několik formulací bylo změněno2 nebo úplně vynecháno.3 Je zřejmé, že spojil řadu dat dvou různých ér. Autoru Chronografu C1 nebylo zřejmě známo, že použitá data obou chronografů pocházela z různých ér, vše urovnal a použil dat v nové chronologické řadě.4 (...)
   Avšak autorův dobře míněný úmysl sepsat spojenou chronologickou historii Moravské církve mezi lety 862 a 955 dal spíše zmatený výsledek. Nicméně není možno mu vyčítat vinu, neboť učinil co mohl nejlépe a po více než jednom století nemohl vědět, že použité rukopisy měly každý data jiné éry. Zasluhuje dokonce pochvalu, neboť Chronograf C1 byl právě jeho dílem, jež ukázal cestu k dešifraci dat spisu »Granum«. Byl to on, kdo bezděky pomohl nalézt záchytný bod a klíč ke ztracené moravské chronografii AB, jež předtím mohla být pouze předvídána a tušena“
.5

   Na základě přepočtu dat (886, 887, 891, 892, 894, 900 B) víme, že autor „Chronografu A“ použil k datování událostí syrskou éru.6 Později jeho následovník, autor „Chronografu B“, použil k záznamu dat byzantskou mladší éru (II) (916, 942, 961.7 Následně pak kompilátor, který převáděl čtyřciferná data obou chronografů či již sloučeného staroslověnského „Moravského chronografu C1“ na roky římského kalendáře v latinsky psaném „Moravském chronografu C2“ (viz schéma 1 na úvodní stránce Granum), pokládal všechna původní čtyřciferná data za roky alexandrijské větší éry (maior).8 Potvrzovala by to zpráva k roku 900 („Granum“) o konci krále Rostislava (877) z „Chronografu A“ (rok 6393 S), k níž byly posléze připojeny další tři události k témuž roku (jenže jiné éry) z „Chronografu B“ (rok 6393 BM II). Pořadí zpráv (B-D-C-A) kompilátor změnil, aby zachoval chronologii událostí (A-B-C-D), neboť věděl, že Cyril zemřel ještě před zatčením Rostislava – viz níže tabulka 2.

Granum Předpokl.
éra
Čtyřciferný
rok
Skuteč.
éra
Rok
Ř kal.
Rozdíl Poznámka
A B
886 AM 6379 S 863 23 Příchod Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu (říjen 863)
887 AM 6380 S 864 23 Rostislav ustanovil Konstantina-Cyrila arcibiskupem velehradským (?)
891 AM 6383 S 868 23 Přenesení ostatků sv. Klimenta z Moravy do Říma (leden 868) – klíč
892 AM 6384 S 869 23 Konstantin-Cyril se zřekl arcibiskupského úřadu (zemřel 14. února 869)
894 AM 6387 S 871 23 Dynastický sňatek Bořivoje a Ludmily (říjen/listopad 871)
  900 B AM 6393 S 877 23 Úmrtí Svatopluka staršího (Rostislava)
  900 D AM 6393 BM II 884 16 Návrat Metoděje z hradiště sv. Klimenta (26. 10. 884) nebo ze setkání s císařem (po 26. 10. 884)
  900 C AM 6393 BM II 884
885
16
15
Zlé chování Svatopluka vůči Metodějovi a klatba na Wichinga (před 21. 3., resp. po 30. 8. 884; po 20. 3. 885)
  900 A AM 6393 BM II 885 15 Záměna Metodějova úmrtí s Cyrilovým (6. dubna 885)
901 AM 6394 BM II 885 16 Papež Štěpán V. nazval Svatopluka králem (září 885)
  907 B AM 6400 S 884 23 Metoděj se odebral ze svého sídla do baziliky (?) sv. Klimenta (884)
  907 A AM 6400 BM II 892 15 Arnulfovo pustošení Moravy (červen 892)
912 AM 6404
6405
BM II 896 16 Po smrti Metoděje zůstal
(arci)biskupský úřad 5 let neobsazen
915 AM 6408 BM II 899 16 Císař Arnulf obnovil Svatoplukovo 
království
916 AM 6408 BM II 900 16 Obnovení Moravské církve (před
polovinou března 900)
942 AM 6434 BM II 926 16 Vysvěcen (arci)biskup Silvestr
961 AM 6453 BM II 945 16 Úmrtí (arci)biskupa Silvestra,
arcibiskupství po 10 let uprázdněné
971 Ř –  Ř ? Moravské bisk. spojeno s pražským
(datum i obsah převzaty od Kosmy)
928 S 6444  BM II 935 Václav zavražděn bezbožným bratrem (stejné datum uvádí DalimilNeplach)
920 Ř –  Ř ? Svatopluk se vzdal království Moravy a předal je knížatům Čech (Dalimil)
Tabulka 2. Převod chybných dat („Granum“) na správné roky římského juliánského kalendáře.
Legenda: A, B – Moravský chronograf A a B; AM – alexandrijská větší éra (maior) (5493/5492);
BM II – byzantská mladší éra (II) (5509/5508); Ř – římský juliánský kalendář; S – syrská éra
(5516/5515). Podle článku L. E. Havlíka (1998) upravil a doplnil P. Šimík (2007).
   Mezi takto získanými roky („Granum“) a správnými roky podle římského juliánského kalendáře tím vznikly rozdíly. U zpráv pocházejících ze staroslověnského „Chronografu A“, používajícího syrskou éru, to byl vždy rozdíl 23 roků oproti správnému datu.9zpráv z „Chronografu B“ pak rozdíl 15 nebo 16 roků podle toho, v jakém období roku byzantské mladší éry (II) se popisovaná událost odehrála.10 

   L. E. Havlík dále uvedl: (215) „Další otázka se týká překladu chronografu C1 do latiny a možná nová úprava chronografu včetně převodu čtyřciferných dat do římských dat. Je ovšem nesnadné říci, zda úkon byl proveden ještě prvním kompilátorem, nebo jinou osobou. Avšak ten či onen byl tím, kdo předpokládal, že čtyřciferná data byla data alexandrijské éry minor a major.11 Tato éra byla nepochybně známa jak v Římě, tak i v Konstantinopoli a její známost se rozšířila do evropských zemí např. s poutníky vracejícími se ze Svaté země a zejména křižáky po první kruciátě roku 1096“.

   Jak se také při rozboru obsahu zpráv a jejich datování ukázalo, některá data byla do latinského „Moravského chronografu C2“ vložena z nějakého českého (latinsky psaného) pramene již „hotová“, patrně z Kosmovy kroniky nebo z pozdějších kronik z ní čerpajících, nebo podle nich dodatečně upravena (971).12obsah některých původních zpráv „Moravského chronografu C1“ byl prokazatelně dodatečně „polepšen“ (např. příchod Konstantina a Metoděje na Moravu k roku 886 o Rostislavův křest).13 Rovněž zpráva o Bořivojově sňatku k roku 894 byla asi podobně později ještě doplněna o jeho údajný křest k témuž roku podle textu Kristiánovy legendy (993) nebo podle pozdějšího výtahu z ní, legendy Diffundente sole(1225). Ovšem v době, kdy psal Dalimil svoji rýmovanou kroniku (1314), latinsky psaný „Moravský chronograf C2“ zmínku o Bořivojově křtu nejspíš ještě neobsahoval.14
   Je dosti pravděpodobné, že samotné vročení (smyšleného) Bořivojova křtu do roku 894 je Kosmovým dílem (1120).15 Ten nepochybně znal Kristiánovu legendu s popisem Bořivojova křtu a měl zřejmě k dispozici i latinský „Moravský chronograf C2“, kde našel údaj o Bořivojově sňatku s Ludmilou v roce 894. Bylo by pak jen logické v kronice křest předřadit sňatku, resp. jím sňatek rovnou nahradit, když podle Kristiánovy nové koncepce měli přece oba pocházet z Čech.16 Kosmas si však mohl vydedukovat rok Bořivojova křtu (894) i jinak, jak je vysvětleno na jiném místě.
17 V každém případě mohl být Bořivojův sňatek k roku 894 („Granum“) nahrazen či doplněn Bořivojovým křtem až podle Kosmovy (či Dalimilovy) kroniky teprve v latinském „Katalogu 1“ (viz schéma 1 na úvodní straně) podobně jako zpráva k roku 971.
   Z jiného pramene, ale také vzniklého v Čechách, byla do latinského „Katalogu 1“ doplněna zpráva o smrti knížete Václava („Granum“ k roku 928). Z jejího rozboru vyplynulo, že i v Čechách musely existovat staroslověnské chronografy, z nichž jeden používal byzantskou mladší éru II a druhý alexandrijskou světovou éru (nazývanou někdy antiochijská).18 Tato skutečnost by mohla nasvědčovat tomu, že i další „záhadná“ data,19 obsažená v pramenech českého původu, převzatá údajně ze „starých českých análů“, by mohla pocházet z takových staroslověnských čtyřciferných chronografů nebo možná spíš jen z jednotlivých záznamů a jejich (chybným) převodem na římský kalendář pak došlo k jejich zkomolení.20

   Svůj článek L. E. Havlík uzavírá: (218) „Moravské chronografie C1 a C2 představovaly významná díla moravské historiografie druhé poloviny a konce 11. století. Nejdůležitější poznatek se týká nově odhalené skutečnosti, že na Moravě v 9. a 10. století existovaly chronografy A B. Autor chronografu A použil dat podle syrské éry Theophila z Antiochie. Autor chronografu B použil byzantskou [mladší] éru. Obě chronografie byly prvotními historiografickými díly nejen na Moravě, ale také vzhledem k jiným slovanským zemím. Jejich autoři patřili k druhům nebo žákům Konstantina a arcibiskupa Metoděje, ale jejich jména zůstala zahalena rouškou tisíce let historie“.

Podle článku:
O datování ve staroslověnských písemných památkách,
L. E. Havlík (1998, s. 163-223),
zpracoval Petr Šimík (2007).

   Dodatek:
   Na třech příkladech si ukážeme, že i vznik některých „záhadných“ dat v pramenech českého původu (viz text výše) lze vysvětlit chybným převodem čtyřciferných údajů ve staroslověnských záznamech některých událostí na římský juliánský kalendář. Jedná se o úmrtí Bořivoje (obr. 1), úmrtí Spytihněva (obr. 3) a volbu biskupa Vojtěcha na Levém Hradci (obr. 2).

Obr. 1. Rok 6404 odpovídá podle světové éry Hypolitovy (–5503/5502) původnímu (chybnému) roku 901
(„Anály“) i správnému roku 888 přepočtem podle syrské éry (–5516/5515). Viz níže tabulka 3.
Obr. 2. Rok 6485 odpovídá podle syrské éry (–5516/5515) původnímu (chybnému) roku 969 („Anály“)
i správnému roku 982 přepočtem podle světové éry Hypolitovy (–5503/5502). Viz níže tabulka 3.
Obr. 3. Rok 6408 odpovídá podle Hypolitovy éry (–5503/5502) původnímu (chybnému) roku 905 („Anály“)
i správnému roku 915 přepočtem podle alexandrijské větší éry (–5493/5492). Viz níže tabulka 3.
Anály Předpokl.
éra
Čtyřciferný
rok
Skuteč.
éra
Rok
Ř kal.
Rozdíl Poznámka
M N O
901 H 6404 S 888 13 Úmrtí Bořivoje
905 H 6408 AM 915 –10 Úmrtí Spytihněva
969 S 6485 H 982 –13 Volba biskupa Vojtěcha
na Levém Hradci
Tabulka 3. Převod chybných dat („Anály“) na správné roky římského juliánského kalendáře.
Legenda: M, N, O – české záznamy M, N a O; AM – alexandrijská větší éra (–5493/5492), H – světová éra
Hypolitova (–5503/5502); Ř – římský juliánský kalendář; S – syrská éra (–5516/5515). P. Šimík (2010).

   Zajímavé na našich prvních dvou příkladech (1. a 3. řádek v tabulce 3) je, že rozdíl mezi chybným a správným rokem římského kalendáře je 13 (resp. –13). 
   Pro první záznam (rok 901) „úmrtí Bořivoje“ (ve skutečnosti † 888) (obr. 1) jeho autor použil syrskou éru, tak jako autor „Moravského chronografu A“ pro události patřící do 9. století, týkající se krále Rostislava a byzantské misie Konstantina a Metoděje (viz výše tab. 2). Latinský kompilátor v domnění, že rok 6404 byl zapsán podle světové éry Hypolitovy, pak dospěl k chybnému roku 901. 
   Ve druhém případě (rok 969) autor záznamu události o téměř 100 let mladší, o „volbě Vojtěcha biskupem“ (982) (obr. 2), použil světovou éru Hypolitovu, která se v „Moravském chronografu A ani B“ nevyskytuje. Ovšem kompilátor této zprávy při převodu čtyřciferného data 6485 na rok římského kalendáře použil syrskou éru, úplně stejně jako autor zprávy o „zavraždění Václava“ v „Granum cathalogi praesulum Moraviae“ (viz výše tab. 2). Takto vypočtený chybný rok 969 pak najdeme i v Kosmově kronice (Kosmas I, 25). Od této události si pak Kosmas zřejmě zpětně odvodil rok vzniku pražského biskupství, jemuž ještě předřadil úmrtí Boleslava I. (Kosmas I, 21).
   Třetí případ se od prvního liší tím, že autor zaznamenal úmrtí Spytihněva k roku 6408 podle alexandrijské větší éry. To odpovídá správnému roku 915 římského kalendáře. Kompilátor se ovšem domníval, že se opět jedná o světovou éru Hypolitovu a letopočet převedl (chybně) na rok 905 (viz výše obr. 3).

Petr Šimík (2010).


Poznámky:

1 Existence dvou moravských chronografů je bezpečně doložena dvěma řadami dat (viz tabulka 1 výše), z nichž je patrné, že první řada zpráv (A) byla datována podle syrské éry (zelené pozadí), druhá řada (B) podle byzantské mladší éry II (modré pozadí).
2 Např. Metodějovo úmrtí bylo nahrazeno Cyrilovým (6393), neboť o Metoději je pak později znovu zmínka (6400).
3 V „Chronografu A“ byla nejspíš vynechána Svatoplukem způsobená „záhuba“ bavorského vojska (6387), v „Chronografu B“ zejména „Privilegium církve moravské“ (Industriae tuae) udělené papežem Janem VIII. Svatoplukovi (6388) a Svatoplukovo úmrtí (6402).
4 Vývoj moravské chronografie podle L. E. Havlíka je naznačen ve „schématu 1“ na úvodní stránce „Granum“.
5 L. E. Havlíkovi dopomohla k nalezení klíče pro dešifraci do té doby zmatených zpráv a dat „Grana“ dvě nesporná data z historie Velké Moravy a Moravské církve. Jedním byla volba nového papeže Hadriána II. 14. prosince 867 a následné přijetí Konstantina a Metoděje s jejich učedníky, kteří s sebou do Říma přinášeli ostatky sv. Klimenta (viz Život Konstantina-Cyrila, kap. XVII; Život Metoděje, kap. VI; Římská legenda, kap. 9) („Granum“ k roku 891, tj. roku 868, rozdíl dat 23), druhým bylo obnovení moravského arcibiskupství v roce 900 (viz „Stížný list bavorských biskupů“) („Granum“ k roku 916, tj. roku 900, rozdíl dat 16). Tak mohla být zjištěna existence dvou původních moravských chronografů AB, které používaly k datování zpráv dvě různé éry (viz výše pozn. 1).
6 Pro získání data podle římského kalendáře je třeba u syrské éry užít odpočet –5516/5515.
7 Pro získání data podle římského kalendáře je třeba u byzantské mladší éry II užít odpočet –5509/5508.
8 Kompilátor staroslověnského „Moravského chronografu C1“ použil pro získání „správného“ data podle římského kalendáře odpočet –5493/5492, protože se domníval, že ve všech případech se jedná o data alexandrijské větší éry (maior), tedy že pracuje s materiálem zapsaným buď jedním autorem, anebo více autory používajícími stejnou éru.
9 Rozdíl 23 roků mezi datem uvedeným v „Granu“ a správným rokem podle římského kalendáře (u dat a zpráv pocházejících z chronografu A) je rozdíl mezi oběma použitými odpočty: 5516/5515–5493/5492=23.
10 Rozdíl 16 roků mezi datem uvedeným v „Granu“ a správným rokem podle římského kalendáře (u dat a zpráv pocházejících z chronografu B) je rozdíl mezi oběma použitými odpočty: 5509/5508–5493/5492=16.
Rozdíl 15 roků u některých dat (mezi 21. březnem a 31. srpnem) je způsobený tím, že rok byzantské mladší éry II začíná 1. září, zatímco rok alexandrijské větší éry (maior) začíná 21. března. Zřejmé je to na grafickém znázornění převodu dat u zpráv k roku 900 A (tam obr. 4) a 907 A (tam obr. 3).
11 To je zcela vyloučeno, neboť by to bylo proti vší logice. Autor „Moravského chronografu C2“, tedy ten, který překládal „Moravský chronograf C1“ ze staroslověnštiny do latiny, mohl použít pochopitelně jen jednu z ér jmenovaných L. E. Havlíkem. Jak jsme si ověřili na řadě dat pocházejících z obou chronografů AB, použil u všech dat pro přepočet na římský kalendář právě jen alexandrijskou větší éru (maior) – viz výše tabulka 2 (růžové pozadí). To současně znamená, že překlad opravdu vytvořil jeden autor a překládal už nejspíš celistvé, souhrnné dílo, nikoliv dva samostatné chronografy A B.
12 Jedná se o zprávu „Grana“ k roku 971, podle níž došlo téhož roku ke spojení moravského biskupství s pražským a mělo se to stát ve třetím roce trvání Vojtěchova biskupského úřadu. Vročení této zprávy vychází nepochybně z předchozí zprávy „Granum“ k roku 961, v níž se praví, že „po Silvestrově smrti zůstalo moravské biskupství po 10 let neobsazeno“: 961+10=971. Obsah zprávy je však přímo závislý na Kosmově (I, 25) chybném datování Vojtěchovy volby, investitury a vysvěcení do roku 969 (viz výše Dodatek). Rok 971 pak opravdu „odpovídá“ třetímu roku trvání Vojtěchova biskupování. V tomto případě proto sebedůmyslnějším přepočtem roku 971 „správné“ datum najít nelze.
13 Byla tu zřejmě použita zmínka o Rostislavově křtu v legendě Beatus Cyrillus, sepsané patrně při příležitosti obnovení moravského biskupství Vratislavem II. (1063) (k tomu srovnej L. E. Havlík 1992, s. 281-282; V. Tkadlčík 1995, s. 23; D. Třeštík 1999, s. 153; J. Nechutová 2000, s. 51). První kostely na Moravě stály kolem roku 800 a podle pasovské tradice byla Morava pokřtěna roku 831. Není snad třeba podotýkat, že Rostislav už jako křesťan na moravský stolec usedal (846).
14 Dalimil (kap. 24) jmenuje jako svůj zdroj Moravskou kroniku až v souvislosti s přenesením království a koruny z Moravy do Čech (viz „Granum“ k roku 920). V předchozí kapitole 23, v níž Dalimil (1314) píše o Bořivojově křtu, prokazatelně použil Kristiánovu legendu (993) (okolnosti křtu) a Kosmovu kroniku (1120) (zmínka o Hostivítovi).
15 L. E. Havlík (1998, s. 215) se sice domníval, že „zmatené datum Bořivojova křtu se mohlo do historie Čech dostat pouze z »Moravského chronografu C2«“, ale v něm tehdy byla pouze zmínka o jeho sňatku s Ludmilou, neboť žádný Bořivojův křest z rukou arcibiskupa Metoděje se ve skutečnosti nikdy nekonal. Proto takovou zprávu původní moravský „Chronograf A“ obsahovat nemohl. Viz tab. 3: „Bořivojův křest“.
D. Třeštík (1997, s. 108-111) byl zase přesvědčen, že rok Bořivojova křtu (894) Kosmas (I, 14) převzal z nějakých „starých českých análů“ (z poloviny 11. století). Jiná data z nich však nepřevzal (úmrtí Bořivoje 901, Spytihněva 905/915, Vratislava 921, Boleslava I. 972, vysvěcení Vojtěcha 982). Proč? Je proto nepochybné, že ani „staré české anály“ takový údaj neobsahovaly, že se jedná o datum teprve Kosmou vykonstruované (viz níže pozn. 17). Až od něho je pak převzaly další prameny (v tom i pozdější recenze „starých českých análů“).
Protože Kosmas (I, 15) o událostech mezi roky 895 a 928 napsal: „nemohliť jsme se dověděti, v kterých letech nebo časích se to stalo“, nemohl mít „staré české anály“ k dispozici (pokud v té době vůbec existovaly), anebo k jejich údajům neměl důvěru. Tomu by nasvědčoval fakt, že i pro pozdější události používá naprosto odlišné datování: Boleslavovo úmrtí klade do roku 967 (Kosmas I, 21) a Vojtěchovu volbu, investituru i vysvěcení do roku 969 (Kosmas I, 25 a 26).
16 Kristián byl první, kdo okolo roku 993 moravský původ pražského panovnického rodu obestřel mlhou zapomnění.
17 Kosmas (I, 10) se sice zmiňuje „o ctihodném Metoději, biskupu moravském“, jenž pokřtil Bořivoje (na rozdíl od Kristiána mu arcibiskupský titul nepřiznal, protože Čechové tehdy měli jen biskupa), svůj vztah k oběma věrozvěstům však vyjádřil zcela jasně, i když skrytě (použil k tomu malby ve znojemské rotundě jako svůj „obrazový scénář“) – na souspřeží býků se obrací: Jděte tam, odkud jste přišli. Přitom býk je symbol apoštolů všech dob. Evangelia, která Konstantin přeložil do staroslověnštiny, psaná hlaholicí, byla v jeho očích jen plesnivý chléb (muscidum panem). V souvislosti s veršem Janova evangelia (J 6, 35): 
         Ježíš jim řekl: „Já jsem chléb života;
         kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět,
         a kdo věří ve mně, nebude nikdy žíznit“
,
a Pavlova listu Židům (Žd 8, 13):
         Když Bůh mluví o nové smlouvě, říká tím, že první je zastaralá.
         Co je zastaralé a vetché, blíží se zániku
, ...
je zřejmé, že Písmo přeložené do staroslověnštiny psané hlaholicí bylo pro Kosmu v roce 1120 již jen nepotřebná veteš. Srovnej článek „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Vzápětí zpochybnil také samotný Bořivojův křest Metodějem, když napsal: 
         „... ponecháváme nyní na čtenáři posouditi, zda se (tyto věci)
         vskutku staly, či jsou smyšlené
(Kosmas I, 13),
neboť Kristiánově pohádkové historce o křtu, na rozdíl od našich odborníků, sám neuvěřil. Nepochybně znal Ovidiovy Proměny a z nich příběh Asklépiův příchod do Říma, protože jeden motiv z tohoto příběhu sám také použil při popisu Břetislavovy hnězdenské výpravy v roce 1039 (Kosmas II, 3 a 4), tak jako znal i další antické autory (J. Sadílek 1997, s. 134).
Teprve od kap. 14 pak začíná vypisovat „ty věci pamětihodné, jež zaručuje hodnověrné podání“. Tím lze míti za prokázané, že Kristiánovo podání Bořivojova křtu Metodějem Kosmas za „hodnověrné“ nepovažoval. Křest datuje právě v kap. 14 rokem 894, kdy Metoděj (†885) i Bořivoj (†888) byli již několik let po smrti, o Metodějově účasti při něm se však již ani slůvkem nezmiňuje.
K roku 894 mohl Kosmas dospět dvěma způsoby. Buď měl k dispozici již do latiny přeložený „Moravský chronograf C2“, v němž našel k roku 894 zmínku o Bořivojově sňatku s Ludmilou (Bořivoje by tak nechal pokřtít jako již dospělého muže v duchu Kristiánova podání, které ovšem nepovažoval za „hodnověrné“), anebo tento moravský pramen neznal a opíral se o rok 894, v němž, jak věděl od Reginona, zemřel král Svatopluk a na moravský stolec usedl jeho syn Mojmír II., poslední velkomoravský panovník. Toho pak ve své kronice nazval Hostivít (Kosmas I, 10):
         „Hostivít zplodil Bořivoje, jenž první z knížat byl pokřtěn od ctihodného Metoděje,
         biskupa moravského, za časů císaře Arnulfa a krále moravského Svatopluka“
.
Viz tabulka 2: „Kosmův obrazový scénář“. V tomto případě by ovšem Bořivoj byl podle Kosmy pokřtěn nedlouho po svém narození, nikoliv až v dospělém věku, jak uvádí Kristiánova verze pověsti. K tomu srovnej tabulku 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
18 Byzantská mladší éra II s odpočtem 5509/5508 (BM II), alexandrijská světová éra s odpočtem 5502/5501 (ASg).
19 K takovým „záhadným“ datům patří např. úmrtí Bořivoje v roce 901 (správně 888), vznik pražského biskupství v roce 967 (správně 973/976), zvolení biskupa Vojtěcha na Levém Hradci v roce 969 (správně 982) a některá další (srovnej např. D. Třeštík 1985, s. 275; týž 1997, s. 109; Kosmas I, 23; Kosmas I, 25).
20 Na obr. 1, obr. 2, obr. 3 a v tabulce 3 výše je ukázáno, jak by se dal vznik některých takových chybných dat vysvětlit.

Petr Šimík (2007).

„Granum“ – úvodní část

„Granum“ o misii byzantských věrozvěstů:
886 – Svatopluk starší, král Moravy, pokřtěn Cyrilem (po přepočtu 863)
887 – tentýž král ustanovil Cyrila arcibiskupem ve Velehradu (po přepočtu 864)
891přenesení ostatků sv. Klimenta z Moravy do Říma (po přepočtu 868) – klíč
892 – Cyril se zřekl arcibiskupské hodnosti ve prospěch Metoděje (po přepočtu 869)
894 – Bořivojův křest Metodějem (?), ale spíše sňatek s Ludmilou (!) (po přepočtu 871)
900 – úmrtí Svatopluka staršího, čili krále Rostislava (po přepočtu 877)
907 – Metoděj odchází ze svého sídla ke sv. Klimentovi (po přepočtu 884)

„Granum“ o (arci)biskupech moravských:
900 – úmrtí Cyrila, ve skutečnosti arcibiskupa Metoděje (po přepočtu 885)
901 – papež nazval Svatopluka králem (patronace Říma) (po přepočtu 885)
907 – zpustošení Moravy Arnulfem (po přepočtu 892)
912 – Po smrti Metoděje zůstal arcibiskupský úřad pět let neobsazen (po přepočtu 896)
915 – Císař Arnulf obnovil Svatoplukovo království (po přepočtu 899)
916 – (arci)biskup Jan (po přepočtu 900)
942 – (arci)biskup Silvestr (po přepočtu 926)
961 – biskupství po 10 let neobsazeno (po přepočtu 945)

„Granum“ – dodatky z českých pramenů:
971 – moravské biskupství spojeno s pražským (984?)
928 – kníže Václav zavražděn svým bezbožným bratrem Boleslavem (935)
920 – Svatopluk postoupil Moravské království knížeti Čech (904?)

„Granum“ – celkové shrnutí

Srovnání:
Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Bořivojův křest v legendách: Kristián, Fuit, Proložní ludmilská, Diffundente sole.
Bořivojův křest v kronikách: Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, Granum, Palacký.
Legendy: „O pustynnike Ivaně“.
Legendy: „Beatus Cyrillus“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Dokumenty: „Egregiae virtutis“ aneb Konstantin a Metoděj prohlášeni spolupatrony Evropy (1980).
Dokumenty: „Slavorum Apostoli“. Encyklika papeže Jana Pavla II. (1985) k 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje.
Dokumenty: „Moravský král a světec“. K pravoslavnému svatořečení sv. Rostislava 30. října 1994 v Brně.
Osobnosti: „Život svatého knížete velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci sv. Rostislava pravoslavnou církví.
Tabulka   2: „Kosmův obrazový scénář“ aneb Odkud vzal Kosmas námět pro svůj libušopřemyslovský mýtus?
Tabulka   3: „Pokusy historiků a badatelů o »správné« datovaní Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka   6: „Životní data kněžny Ludmily“.
Tabulka   7: „Životní data knížete Václava“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 15: „Životní data krále-oráče Rostislava“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 19: „Rostislav a Svatopluk, králové velkomoravští, v písemných pramenech“.
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbolika pohanství?
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?
Symbolika: „Asketa s jelenem, hadem a ptákem“.
Symbolika: „Sokol přinášející vládu-království“.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Symbolika: „Stejná osoba byla zobrazována ve stejném oděvu“.
Symbolika: „Zdvojení postav na jednom obraze“.
Komentáře: „Největší archeologický podvod století“ aneb Pražská archeologická mafie zasahuje.
Komentáře: „Přemyslovský cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece lidské...
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli!?
Aktuality: „Nově otevřený Památník Velké Moravy ve Starém Městě“ aneb Budeme následovat »lživé učitele«?
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?
Otázky: „Je možné, aby na řadovém zobrazení panovníků byly některé postavy dvakrát?
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?
Otázky: „Mohl být Bořivoj, vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?
Otázka: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Dušan Třeštík: Bořivoj a Svatopluk – vznik českého státu a Velká Morava. In: Josef Poulík, Bohuslav Chropovský a kol.: Velká Morava a počátky československé státnosti. Academia a Obzor, Praha – Bratislava 1985, s. 273-301.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
• Vojtěch Tkadlčík: Cyrilometodějský kult na křesťanském Západě. MCM, Olomouc 1995.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Josef Sadílek: Kosmovy staré pověsti ve světle dobových pramenů (antické a biblické motivy). Petrklíč, Praha 1997.
• Lubomír E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1996-1998. MNK, Brno 1998, s. 163-223.
• Dušan Třeštík: Vynalezení tradice aneb Velehrad. In: D. Třeštík: Mysliti dějiny. Převzato z Lidových novin 17. 8. 1993. Paseka, Praha a Litomyšl 1999, s. 153-157.
• Jana Nechutová: Latinská literatura českého středověku do roku 1400. Vyšehrad, Praha 2000.
• Petr Šimík: Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. Znojemská rotunda. Malby v národní kulturní památce Rotunda sv. Kateřiny a výsledky současného výzkumu. Sborník z 2. mezinárodní odborné konference o rotundě, Znojmo 25.-26.6.2003. Město Znojmo 2004, s. 78-123.
• Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského hradu, z Moravy? Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005, MNK, Brno 2006, s. 329-407, bar. příl. I-V s. 38-42.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah