MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

WIDUKINDOVA KRONIKA SASKÁ

K ROKU 929

(Jindřich si podmanil Václava)1

   [Pokračování ...].
   [Jindřich] potom přitáhl ku Praze, hradu Čechů, se vším vojskem a krále jejího vzal v poddanství;2něm se vyprávějí jakési zázračné věci, jež však, protože je nemůžeme ověřit, považujeme za vhodné přejít mlčením. Byl to však Boleslavův bratr, který pokud žil, císaři zůstával věrným a užitečným.3 Tak král, učiniv Čechy poplatnými, vrátil se do Saska.

Widukind, Saská kronika k roku 929.

   [Pokračování ...].


Poznámky:

1 Widukind napsal doslova: „Post haec Pragam adiit, cum omni exercitu, Boemiorum urbem, regemque eius in deditionem accepit; de quo quedam mirabilia predicantur, quae quia non probamus, silentio tegi iudicamus. Frater tamen erat Bolizlavi, qui quamdiu vixit, imperatori fidelis et utilis mansit. Igitur rex Boemias tributarias faciens, reversus est in Saxoniam“.
2 Nešlo o udělení Čech v léno.
3 Widukind ve své kronice knížete Václava nejmenuje.

Petr Šimík (2008).

Srovnání:
Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve Mojmírovců.
Rodokmen Otonů“.
Mapka: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Vražda knížete Václava v legendách: I. stsl. legenda, Crescente, Gumpold, Kristián, Vavřinec, II. stsl. legenda.
Vražda knížete Václava v kronikách: Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, Granum, Palacký.
Kroniky: „Kosmas (I, 17) k roku 929“ o vraždě knížete Václava.
Kroniky: „Granum k roku 928“ o vraždě knížete Václava.
Hroby: „Hrob knížete Václava“.
Tabulka   4: „Životní data knížat podle legend“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka   6: „Životní data kněžny Ludmily“.
Tabulka   7: „Životní data knížete Václava“.
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat podle Vlčkova antropologicko lékařského průzkumu jejich kosterních pozůstatků“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací rodu »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
     • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006).

Literatura:
Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah