L. E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách
JÁDRO KATALOGU PŘEDNÍCH BISKUPŮ MORAVY

Granum cathalogi praesulum Moraviae
k roku 886

   Rozbor zprávy
   (174) Svatopluk byl údělným knížetem v Nitransku předtím než se stal králem Moravanů (871-894). Byl často citován v historických pramenech (Zuentipulc, Zwentibald, Sfentopulchus, Swet.m/b.l.k, Svetopulk). Také jméno jeho předchůdce Rostislava (846-870) se objevovalo v pramenech. Ale v Čechách jeho jméno zůstalo neznámé.¹ Nezřídka bylo jméno Rostislav nahrazeno jménem Svatopluk senior nebo senior rex. Prameny nahrazovaly Rostislava a Svatopluka nebo směšovaly Svatopluka I. a Svatopluka II.²
   Křest Svatopluka byl zmíněn pouze v „Dukljanské kronice“, IX. kap., z 12. století. Tato zpráva snad pocházela z hlaholského originálu oné kroniky. Příchod Konstantina-Cyrila na Moravu byl uváděn v mnoha pramenech. Kromě obou velkých Moravských legend informují o této události některé texty pozdějšího data. Zde se lze zmínit o „Zesnutí Cyrila“ (Uspenie Kirilla), sestaveného v Bulharsku ve 13. století. Jeho autor věděl, že mise Konstantina-Cyrila byla přijata Rostislavem, králem Velké Moravy.³ „Moravská legenda“ (Legenda Moravica, incip. Tempore Michaelis imperatoris, V. kap.) ze (175) 13. století a české prameny (Quemadmodum, I. kap., Historia nova, I. kap., Chronicon Boemiae Přibíka z Radenína, zvaného Pulkava, k roku 894) ze 14. století citovaly pouze Svatopluka.⁴
   Ačkoliv se zprávy českých pramenů shodují se zprávami obsaženými v „Granum“, není žádná shoda z hlediska literárního. Česká legenda „Quemadmodum“ (I. kap.) neučinila rozdíl mezi Rostislavem a Svatoplukem. Psala o křtu Svatopluka, který měl být tím, kdo uvítal byzantskou misi.⁵ Avšak „Legenda Moravica“ (kap. V., IX.-X.) činila mezi nimi rozdíl. Necitovaný král, který byl pokřtěný, byl strýcem Svatopluka,⁶ i když současné prameny vypovídaly, že vládcové Moravy byli pokřtěni již před příchodem byzantské mise. Oficiální pokřesťanštění bylo spojováno s rokem 831. Tudíž původní smysl a význam celé zprávy může být odhalen pouze ve spojení s rozborem data.

   Rozbor data
   (193) 886. Je to první rok, který uvádí „Granum“. Se zřetelem k nalezenému   k l í č i ⁷   můžeme použít zjednodušeného schématu, abychom dospěli ke správnému datu římského kalendáře.
      886+5491/5492=6377/6378  6377/6378–5515/5516=862/863 a 861/862.
   Rok 6377 obsahoval údobí mezi březnem 861 a březnem 862. Rok 6378 probíhal mezi březnem 862 a březnem 863. V závěru přepočtu se roky 861 a 863 vyskytují pouze jednou, ale 862 dvakrát. Rozdíl mezi rokem 891 („Granum“) a rokem 886 téhož pramene činí 5 a takový je i rozdíl mezi roky 867 a 862. Rozdíl mezi rokem 891 („Granum“) a skutečným rokem 867 činí 24 a takový je i rozdíl mezi datem 886 v „Granum“ a rokem 862. Rozdíl mezi rokem 6378 syrské éry a rokem 6354 alexandrijské éry minor⁸ činí rovněž 24. Všechna tato fakta svědčí o tom, že autor, který čtyřciferné roky změnil v roky trojciferné, musel k tomu použít odpočet 5492 roků. To znamená, že původní datum bylo 6378 (březen 862-březen 863).⁹

   (194) Výpočet prokázal, že původní datum byl rok 6378 syrské éry. Rok 6378 obsahoval údobí mezi 18. březnem 862 a 17. březnem 863. Podle moravských historických pramenů tam spadá doba styků mezi Moravou a Byzancí, kdy moravští vyslanci přišli do Konstantinopole. Zda Svatopluk mohl být hlavou poselstva a zda byl pokřtěn v Konstantinopoli ovšem nevíme.¹⁰ Výsledkem jednání bylo vyslání byzantské mise na Moravu, kde Konstantin a Metoděj byli uvítáni králem Rostislavem.¹¹

Jádro katalogu předních biskupů Moravy k roku 886.
L. E. Havlík (1998, s. 174-175, 193-194).

Poznámky:

Petr Šimík (2007).

Komentář:
Důmyslným přepočtem roku 886 („Granum“) pomocí systému čtyřciferného datovaní, používaného autory staroslověnských písemných památek, dospěl L. E. Havlík k jedinému výsledku:
A. pomocí alexandrijské éry menší (minor) a syrské éry:
       886+5491/5492=6377/6378  6377/6378–5515/5516=862/863 a 861/862.
    Vychází rozpětí let 861-863, z toho autor vybral období mezi 18. březnem 862 a 17. březnem 863.

   Použijeme-li místo alexandrijské éry menší raději a lépe alexandrijskou éru větší (tak jako v některých jiných případech, např. při přepočtu roku 887, 891, 892, 894, 916), dojdeme k přesvědčivějšímu výsledku (viz výše pozn. 7):
B. pomocí alexandrijské éry větší (maior) a syrské éry:
       886+5493/5492=6379/6378  6379/6378–5516/5515=863, (21. 3. až 31. 12.). Viz výše obr. 2.
    Vychází rok 863, z toho můžeme vybrat období mezi 21. březnem 863 a 31. prosincem 863.
Ve zprávě „Grana“ uvedený „Svatopluk starší, král Moravy“, je nade vší pochybnost král Rostislav (viz výše pozn. 4). Je to potvrzeno další zprávou „Grana“ k roku 900 (B). Protože misie byzantských věrozvěstů dorazila na Moravu asi na podzim roku 863, zpráva o křtu se týká krále Rostislava, tak jako ve výše zmíněné legendě Beatus Cyrillus, nikoliv Svatopluka, který v té době, tzn. ve svých 16 letech, nemohl být králem a už vůbec nemohl být nazýván „senior rex“. Je velmi podivné, že tyto skutečnosti nechal L. E. Havlík bez povšimnutí.
   Jedná se nepochybně o událost   s m y š l e n o u , neboť Rostislav byl křesťan jistě ještě předtím, než se vůbec stal knížetem Moravy (846). Napovídá to zejména jeho křestní jméno   C r e s c e n t i u s . Víme, že podle pasovské tradice byla Morava pokřtěna v roce 831 a že první kamenné kostely na Moravě stály již kolem roku 800. Písemně to máme potvrzeno v Rostislavově listu byzantskému císaři Michaelovi III. z roku 862, zaznamenaném v staroslověnském „Životě Konstantina-Cyrila“, kap. XIV, i v „Životě Metoděje“, kap. V. Důležité ale je, že jsme našli, resp. zpřesnili způsob, jakým některá data, obsažená v nejstarší části „Grana“ (tj. do roku 961), nejspíš vznikla.
   Rozdíl mezi rokem 886 („Granum“) a správným rokem 863 římského kalendáře činí 23. Zpráva tedy pochází z moravského „Chronografu A“.

Petr Šimík (2007).

„Granum“ – úvodní část

„Granum“ o misii byzantských věrozvěstů:
886 – Svatopluk starší, král Moravy, pokřtěn Cyrilem (po přepočtu 863)
887 – tentýž král ustanovil Cyrila arcibiskupem ve Velehradu (po přepočtu 864)
891 – přenesení ostatků sv. Klimenta z Moravy do Říma (po přepočtu 868) – klíč
892 – Cyril se zřekl arcibiskupské hodnosti ve prospěch Metoděje (po přepočtu 869)
894 – Bořivojův křest Metodějem (?), ale spíše sňatek s Ludmilou (!) (po přepočtu 871)
900 – úmrtí Svatopluka staršího, čili krále Rostislava (po přepočtu 877)
907 – Metoděj odchází ze svého sídla ke sv. Klimentovi (po přepočtu 884)

„Granum“ o (arci)biskupech moravských:
900 – úmrtí Cyrila, ve skutečnosti arcibiskupa Metoděje (po přepočtu 885)
901 – papež nazval Svatopluka králem (patronace Říma) (po přepočtu 885)
907 – zpustošení Moravy Arnulfem (po přepočtu 892)
912 – Po smrti Metoděje zůstal arcibiskupský úřad pět let neobsazen (po přepočtu 896)
915 – Císař Arnulf obnovil Svatoplukovo království (po přepočtu 899)
916 – (arci)biskup Jan (po přepočtu 900)
942 – (arci)biskup Silvestr (po přepočtu 926)
961 – biskupství po 10 let neobsazeno (po přepočtu 945)

„Granum“ – dodatky z českých pramenů:
971 – moravské biskupství spojeno s pražským (984?)
928 – kníže Václav zavražděn svým bezbožným bratrem Boleslavem (935)
920 – Svatopluk postoupil Moravské království knížeti Čech (904?)

„Granum“ – celkové shrnutí

Srovnání:
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Bořivojův křest v legendách: Kristián, Fuit, Proložní ludmilská, Diffundente sole.
Bořivojův křest v kronikách: Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, „Granum“, Palacký.
Metoděj arcibiskupem: „Život Metoděje“, „Chvalořeč o sv. Cyrilu a Metoději“, „Kristián“, „Diffundente sole“.
Legendy: „O pustynnike Ivaně“.
Legendy: „Beatus Cyrillus“.
Dokumenty: „Egregiae virtutis“ aneb Konstantin a Metoděj prohlášeni spolupatrony Evropy (1980).
Dokumenty: „Slavorum Apostoli“. Encyklika papeže Jana Pavla II. (1985) k 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje.
Dokumenty: „Moravský král a světec“. K pravoslavnému svatořečení sv. Rostislava 30. října 1994 v Brně.
Tabulka   3: „Pokusy historiků a badatelů o »správné« datovaní Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 15: „Životní data krále-oráče Rostislava“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 19: „Rostislav a Svatopluk, králové velkomoravští, v písemných pramenech“.
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Osobnosti: „Život svatého knížete velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci sv. Rostislava pravoslavnou církví.
Komentáře: „Přemyslovský cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece lidské...
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli!?
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885. LD, Praha 1966, s. 174-181.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
• Lubomír E. Havlík: Svatopluk Veliký, král Moravanů a Slovanů. Jota, Brno 1994.
• Lubomír E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1996-1998. MNK, Brno 1998, s. 163-223.
• Bohuslav Klíma: Objev prvního velkomoravského kostela na hradišti sv. Hypolita ve Znojmě. Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, svazek 153, řada společenských věd č. 18. MU, Brno 2001, s. 3-24.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997, s. 182-194, 312-331.
• Luděk Galuška: Slované – doteky předků. O životě na Moravě 6.-10. století. MZM, Obec Modrá, Krajská knihovna Františka Bartoše, Brno 2004.
• Zdeněk Měřínský: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. Libri, Praha 2006, s. 840-863.