L. E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách
JÁDRO KATALOGU PŘEDNÍCH BISKUPŮ MORAVY

Granum cathalogi praesulum Moraviae
k roku 907

   Rozbor zprávy
   (184) Zpráva má dvě části.
   A. Je zmíněna „vzpoura“ krále Svatopluka a zpustošení Moravského království císařem Arnulfem. Král Arnulf vládl jako císař v letech 896-898, nicméně (185) mu byl titul císaře dáván i v několika pozdějších pramenech. Svatoplukova obrana nezávislosti proti Arnulfově agresi se odehrávala 892-893 („Annales Fuldenses“).¹
   B. Metoděj se po zpustošení moravského království odebral ze svého římského sídla do basiliky sv. Klimenta (v Římě). Označení římský („Romam“) je zřejmě koruptelou jiného jména. V době Arnulfova vpádu na Moravu však Metoděj již několik let nežil. O druhé Metodějově cestě do Říma po roce 880 žádné zprávy není. Legendy kombinovaly odchod do Říma s klatbou na Svatopluka, po níž Moravská země úpí až do dnešního dne, tj. v době napsání legendy (Kristiánovy „Vita s. Wenceslai“, kap. 1).²
   Obdobná verze je uvedena v „Legendě Moravica“, kap. 12, a v „Beatus Cirillus“, kap. 6. „Legenda Moravica“, kap. 11, datovala stejným rokem jako „Granum“ (k roku 900). Avšak druhý odjezd Metoděje do Říma podle „Granum“ se snad netýkal Starého Říma, ale Nového Říma, to jest Konstantinopole, bereme-li do úvahy oznámení Metoděje o cestě a zprávu o jeho pobytu v Konstantinopoli v roce 882 (list papeže Jana VIII. z roku 881 a „Život Metoděje“, kap. XIII).³

   Výše zmíněná cesta se patrně týkala cesty do Konstantinopole.⁷ Cesta byla zmíněna v listě papeže Jana VIII. v roce 881. Pobyt byl popsán v „Životě Metoděje“, kap. XIII, v březnu dalšího roku začal Metoděj překládat Starý zákon.⁸ Dílo bylo skončeno 26. října (kap. XV). A v příštím roce Metoděj doprovázel krále Svatopluka při jeho setkání s císařem Karlem III. („Život Metoděje“, kap. XVI, „Annales Fuldenses“). Setkání se konalo v pozdním podzimu 884, tj. v roce 6392 byzantské éry a roku 6399 syrské éry.⁹

Jádro katalogu předních biskupů Moravy k roku 907.
L. E. Havlík (1998, s. 184-185, 197-198).

Poznámky:

Petr Šimík (2007).

Komentář:
907. (A) Zpráva se týká Arnulfova pustošení Moravy v červnu roku 892 (viz Fuldské anály k roku 892), tj. roku 6400 byzantské mladší éry II. K přepočtu bylo použito alexandrijské větší éry (maior) (odpočet 5493/5492) a byzantské mladší éry II (odpočet 5509/5508) – viz výše obr. 3. 
      907+5492/5493=6399/6400  6399/6400–5508/5509=892
   Rozdíl mezi rokem 907 („Granum“) a správným rokem 892 římského kalendáře činí 15. Zpráva tedy pochází z moravského „Chronografu B“.

907. (B) Tato zpráva nemůže patřit „Chronografu B“, protože v roce 892 Metoděj již nežil. Zpráva se týká pravděpodobně odchodu arcibiskupa Metoděje na Hradisko sv. Klimenta u Osvětiman v březnu roku 884, aby se tam v tichu ústraní mohl plně věnovat překladu Starého zákona: „Potom, když se oprostil od všeho shonu a péči svou uvrhl na Boha, posadil před sebe ze svých učedníků dva kněze, zdatné rychlopisce, a přeložil vbrzku všechny knihy Písma, kromě Makabejských, z řeckého jazyka na slovanský v osmi měsících...“ (ŽM XV). Po pěti stech letech se tím Bible opět dočkala úplného překladu do domácího jazyka, tentokrát do staroslověnštiny. Moravané se tak v 9. století vedle Řeků a Latiníků stali prvním národem, který získal Písmo ve svém národním jazyce (L. Galuška 2004, s. 115). K tomu nejspíš došlo mezi 18. březnem a 31. prosincem roku 6400 syrské éry (26. října – viz výše pozn. 8). K přepočtu bylo použito alexandrijské větší éry (maior) (odpočet 5493/5492) a syrské éry (odpočet 5516/5515) – viz výše obr. 4. 
      907+5492/5493=6399/6400  6399/6400–5515/5516=884
   Rozdíl mezi rokem 907 („Granum“) a správným rokem 884 římského juliánského kalendáře činí 23. Zpráva pochází z moravského „Chronografu A“.

   Obě zprávy jsou datovány rokem 6400, každá však patří jiné éře. Podobně tomu bylo v roce 6393 (Granum k roku 900). Srovnej tab. 2 na straně „Granum“ – celkové shrnutí.

Petr Šimík (2007).

„Granum“ – úvodní část

„Granum“ o misii byzantských věrozvěstů:
886 – Svatopluk starší, král Moravy, pokřtěn Cyrilem (po přepočtu 863)
887 – tentýž král ustanovil Cyrila arcibiskupem ve Velehradu (po přepočtu 864)
891 – přenesení ostatků sv. Klimenta z Moravy do Říma (po přepočtu 868) – klíč
892 – Cyril se zřekl arcibiskupské hodnosti ve prospěch Metoděje (po přepočtu 869)
894 – Bořivojův křest Metodějem (?), ale spíše sňatek s Ludmilou (!) (po přepočtu 871)
900 – úmrtí Svatopluka staršího, čili krále Rostislava (po přepočtu 877)
907 – Metoděj odchází ze svého sídla ke sv. Klimentovi (po přepočtu 884)

„Granum“ o (arci)biskupech moravských:
900 – úmrtí Cyrila, ve skutečnosti arcibiskupa Metoděje (po přepočtu 885)
901 – papež nazval Svatopluka králem (patronace Říma) (po přepočtu 885)
907 – zpustošení Moravy Arnulfem (po přepočtu 892)
912 – Po smrti Metoděje zůstal arcibiskupský úřad pět let neobsazen (po přepočtu 896)
915 – Císař Arnulf obnovil Svatoplukovo království (po přepočtu 899)
916 – (arci)biskup Jan (po přepočtu 900)
942 – (arci)biskup Silvestr (po přepočtu 926)
961 – biskupství po 10 let neobsazeno (po přepočtu 945)

„Granum“ – dodatky z českých pramenů:
971 – moravské biskupství spojeno s pražským (984?)
928 – kníže Václav zavražděn svým bezbožným bratrem Boleslavem (935)
920 – Svatopluk postoupil Moravské království knížeti Čech (904?)

„Granum“ – celkové shrnutí

Srovnání:
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Bořivojův křest v legendách: Kristián, Fuit, Proložní ludmilská, Diffundente sole.
Bořivojův křest v kronikách: Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, „Granum“, Palacký.
Legendy: „O pustynnike Ivaně“.
Legendy: „Beatus Cyrillus“.
Dokumenty: „Egregiae virtutis“ aneb Konstantin a Metoděj prohlášeni spolupatrony Evropy (1980).
Dokumenty: „Slavorum Apostoli“. Encyklika papeže Jana Pavla II. (1985) k 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje.
Dokumenty: „Moravský král a světec“. K pravoslavnému svatořečení sv. Rostislava 30. října 1994 v Brně.
Tabulka   3: „Pokusy historiků a badatelů o »správné« datovaní Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 15: „Životní data krále Rostislava“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 19: „Rostislav a Svatopluk, králové velkomoravští, v písemných pramenech“.
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Osobnosti: „Život svatého knížete velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci sv. Rostislava pravoslavnou církví.
Komentáře: „Přemyslovský cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece lidské...
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli!?
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
• Lubomír E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1996-1998. MNK, Brno 1998, s. 163-223.
• Luděk Galuška: Slované – doteky předků. O životě na Moravě 6.-10. století. Moravské zemské muzeum/obec Modrá/Krajská knihovna Františka Bartoše, Brno 2004.