L. E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách
JÁDRO KATALOGU PŘEDNÍCH BISKUPŮ MORAVY

Granum cathalogi praesulum Moraviae
k roku 891

   Rozbor zprávy
   (176) Přenesení ostatků sv. Klimenta z Moravy do Říma bylo popsáno v mnoha pramenech počínaje 9. stoletím. „Život sv. Konstantina“ (XVIII. kap.), „Život sv. Metoděje“ (VI. kap.), „Vita Constantini“ (VIII.-IX. kap.), „Kronika Dukljanská“ (IX. kap.). Konstantin a Metoděj přišli do Říma po 14. prosinci 867. Srovnatelná zpráva o Veligradu může být považována za pramen teprve ze 14. století („Quemadmodum“, I. kap.).

   Rozbor data
   (190) Literárně-historické rozbory samotné nemohou rozluštit problém vzniku a původu první části „Granum cathalogi“. Musí být kombinovány s chronologií dat, k nimž se zprávy vztahovaly. Proto je nezbytně nutno:
      a) zjistit původ dat a rozluštit je,
      b) objasnit vztahy mezi zprávami historicky analyzovanými a daty uvedenými v „Granu“.
   K rozluštění dat je třeba najít úkon a systém, jejichž výsledek musí odpovídat všeobecně známým datům historických událostí a chronologii. Úkon nutno začít datem, jež se vztahuje k takové informaci, kterou lze se zřetelem na historickou událost i její datum jednoznačně ověřit. Podmínka je splněna např. u zprávy („Granum“), jež se vztahuje na přenesení ostatků sv. Klimenta Konstantinem Filosofem a jeho bratrem Metodějem v roce 867 z Moravy do Říma. Jiná zpráva toho druhu je zpráva, jež se týká obnovení Moravské církve v roce 900. Události jsou v „Granum“ datovány roky 891 a 916.¹

   Úplný úkon lze demonstrovat rozborem data 891 v „Granu“, protože skutečné datum události podle římského kalendáře je bezpečně známo. Událost se týkala příchodu byzantské mise z Moravy do Říma po polovině prosince roku 867. Byl to rok 6368 alexandrijské světové éry (AS), rok 6360 alexandrijské větší éry (AM), rok 6359 alexandrijské menší éry (Am), rok 6375 byzantské éry I (BS), rok 6376 byzantské éry II (BM) nebo rok 6383 syrské éry Theophilovy (S).⁴  

   Sloupec 2 ověřil závěr, že jediná éra, s níž se neznámý autor latinského katalogu, pramenu to pro „Granum“, setkal, byla alexandrijská éra minor, neboť pouze rok 6383 oné éry obsahoval údobí mezi 25. březnem 891 (867) a 24. březnem 892 (868) a zahrnoval prosinec 891 (867).⁸ Neznámý redaktor vůbec netušil, že rok 6383 byl původním rokem syrské éry Theophilovy (867+5516=6383).⁹
   Výsledek rozboru vede k závěru, že existoval neznámý prvotní autor, který datoval dle syrské éry Theophila z Antiochie (6383) a jiný pozdější autor či redaktor, který přepočetl čtyřciferné roky na roky římského kalendáře (891) a byl přesvědčen, že rok 6383 byl rokem alexandrijské éry minor.¹⁰
   Výše odhalený a popsaný   k l í č   k dešifrování může být rovněž použit k dešifrování několika jiných let, která uvádí „Granum“.¹¹ Není třeba opakovat celý rozbor ve všech následujících případech, neboť klíč dovolí využít zkráceného postupu, což bude dostatečné.

Jádro katalogu předních biskupů Moravy k roku 891.
L. E. Havlík (1998, s. 176, 190-193).

Poznámky:

Petr Šimík (2007).

Komentář:
Důmyslným přepočtem roku 891 (dle římského kalendáře) pomocí systému čtyřciferného datovaní, používaného autory staroslověnských písemných památek, dospěl L. E. Havlík k jedinému výsledku:
A. pomocí alexandrijské éry menší (minor) a syrské éry:
    891+5492/5491=6383/6382  6383/6382–5516/5515=867.
    Vychází období mezi 18. březnem 867 a 31. prosincem 867, neboť L. E. Havlík (mylně) předpokládal, že k přijetí u papeže došlo ještě v druhé půli prosince 867. Jenže k němu mohlo dojít nejdříve v průběhu ledna 868 (viz výše pozn. 5).

   Použijeme-li místo alexandrijské éry menší raději a lépe alexandrijskou větší éru (tak jako ji kompilátor použil ve všech ostatních případech, např. při přepočtu roku 886, 887, 892 a 894), dojdeme k přesvědčivějšímu výsledku:
B. pomocí alexandrijské éry větší (maior) a syrské éry:
    891+5493/5492=6384/6383  6384/6383–5516/5515, tedy 868, (1. 1. až 17. 3.). Viz výše obr. 3.
    Konstantin s Metodějem byli pozváni do Říma roku 867 ještě papežem Mikulášem I. (†13. 11. 867). Přijal je však Hadrián II., jenž na apoštolský stolec usedl 14. prosince 867. Lze předpokládat, že přijetí se uskutečnilo asi do jednoho měsíce od tohoto data (viz výše pozn. 5). V každém případě se tak muselo stát až roku 868 římského kalendáře a současně roku 6383 syrské éry (obr. 2), tj. mezi 1. lednem 868 a 17. březnem 868. Tzn. mezi 1. lednem 891 a 17. březnem 891 („Granum“), toto období však rok rok 6383 alexandrijské éry minor (Am) neobsahuje (viz výše pozn. 6). Zcela zřejmé je to z grafického znázornění na obr. 3 výše. K přijetí papežem tedy nedošlo na konci roku 891 („Granum“), ale na jeho počátku!
   Můžeme tedy závěry L. E. Havlíka, týkající se roku 891 („Granum“), korigovat v tom smyslu, že zpráva byla původně datována do roku 6383 (ale po 31. 12.) podle syrské éry s odpočtem 5516/5515, což odpovídá roku 867/868 římského kalendáře. Při převodu na římský kalendář byl však rok 6383 kompilátorem považován za rok alexandrijské éry maior (AM) s odpočtem 5493/5492 (stejně jako ve všech ostatních případech – viz „Granum“ – celkové shrnutí, tam tabulka 2), což vedlo k chybnému roku 890/891. 
   K nalezení   k l í č e   pro převod chybných dat uvedených ve spisu „Granum“ tedy vede zjištění rozdílné od závěrů L. E. Havlíka, a sice, že kompilátor staroslověnského „Moravského chronografu C1“ používal při převodu čtyřciferných dat na římský kalendář výhradně   a l e x a n d r i j s k o u   v ě t š í   é r u   ( m a i o r ) .
   Rozdíl mezi rokem 891 („Granum“) a správným rokem 868 římského kalendáře činí 23. Zpráva tedy pochází z moravského „Chronografu A“.
   Správnost uvedeného zjištění a potvrzení našeho zpřesněného   k l í č e   lze ověřit u dalšího nesporného data, a tím je úmrtí Konstantina-Cyrila 14. února 869, o němž se „Granum“ zmiňuje k roku 892.

Petr Šimík (2007).

„Granum“ – úvodní část

„Granum“ o misii byzantských věrozvěstů:
886 – Svatopluk starší, král Moravy, pokřtěn Cyrilem (po přepočtu 863)
887 – tentýž král ustanovil Cyrila arcibiskupem ve Velehradu (po přepočtu 864)
891 – přenesení ostatků sv. Klimenta z Moravy do Říma (po přepočtu 868) – klíč
892 – Cyril se zřekl arcibiskupské hodnosti ve prospěch Metoděje (po přepočtu 869)
894 – Bořivojův křest Metodějem (?), ale spíše sňatek s Ludmilou (!) (po přepočtu 871)
900 – úmrtí Svatopluka staršího, čili krále Rostislava (po přepočtu 877)
907 – Metoděj odchází ze svého sídla ke sv. Klimentovi (po přepočtu 884)

„Granum“ o (arci)biskupech moravských:
900 – úmrtí Cyrila, ve skutečnosti arcibiskupa Metoděje (po přepočtu 885)
901 – papež nazval Svatopluka králem (patronace Říma) (po přepočtu 885)
907 – zpustošení Moravy Arnulfem (po přepočtu 892)
912 – Po smrti Metoděje zůstal arcibiskupský úřad pět let neobsazen (po přepočtu 896)
915 – Císař Arnulf obnovil Svatoplukovo království (po přepočtu 899)
916 – (arci)biskup Jan (po přepočtu 900)
942 – (arci)biskup Silvestr (po přepočtu 926)
961 – biskupství po 10 let neobsazeno (po přepočtu 945)

„Granum“ – dodatky z českých pramenů:
971 – moravské biskupství spojeno s pražským (984?)
928 – kníže Václav zavražděn svým bezbožným bratrem Boleslavem (935)
920 – Svatopluk postoupil Moravské království knížeti Čech (904?)

„Granum“ – celkové shrnutí

Srovnání:
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Bořivojův křest v legendách: Kristián, Fuit, Proložní ludmilská, Diffundente sole.
Bořivojův křest v kronikách: Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, „Granum“, Palacký.
Legendy: „O pustynnike Ivaně“.
Legendy: „Beatus Cyrillus“.
Dokumenty: „Egregiae virtutis“ aneb Konstantin a Metoděj prohlášeni spolupatrony Evropy (1980).
Dokumenty: „Slavorum Apostoli“. Encyklika papeže Jana Pavla II. (1985) k 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje.
Dokumenty: „Moravský král a světec“. K pravoslavnému svatořečení sv. Rostislava 30. října 1994 v Brně.
Tabulka   3: „Pokusy historiků a badatelů o »správné« datovaní Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 15: „Životní data krále Rostislava“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 19: „Rostislav a Svatopluk, králové velkomoravští, v písemných pramenech“.
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Osobnosti: „Život svatého knížete velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci sv. Rostislava pravoslavnou církví.
Komentáře: „Přemyslovský cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece lidské...
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli!?
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Vladimír Vavřínek: Církevní misie v dějinách Velké Moravy. NLD, Praha 1963.
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885. LD, Praha 1966, s. 174-181.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
• Lubomír E. Havlík: Svatopluk Veliký, král Moravanů a Slovanů. Jota, Brno 1994.
• Lubomír E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1996-1998. MNK, Brno 1998, s. 163-223.
• Bohuslav Klíma: Objev prvního velkomoravského kostela na hradišti sv. Hypolita ve Znojmě. Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, svazek 153, řada společenských věd č. 18. MU, Brno 2001, s. 3-24.
• Luděk Galuška: Slované – doteky předků. O životě na Moravě 6.-10. století. MZM, Obec Modrá, Krajská knihovna Františka Bartoše, Brno 2004.