L. E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách
JÁDRO KATALOGU PŘEDNÍCH BISKUPŮ MORAVY

Granum cathalogi praesulum Moraviae
k roku 901

   Rozbor zprávy
   (184) Žádost Moravanů (Svatopluka I.) o vyslání arcibiskupa Metoděje na Moravu byla adresována papeži Janovi VIII. v roce 873 („Život Metoděje“, kap. X).¹ Metoděj se vrátil na Moravu ze Švábska a byl doprovázen biskupem Pavlem („Commonitorium“ z roku 873).² Zpráva „Granum“ uvedla, že Metoděj byl podpořen papežským požehnáním. Návrat se proto týkal Metodějovy druhé návštěvy Říma v roce 880. Cesta asi začala již na konci předešlého roku. Svatopluk žádal papeže Jana VIII. o poskytnutí patronace Říma a Metoděj usiloval o potvrzení svého úřadu. Metoděj se vrátil na Moravu a přinesl Svatoplukovi privilegium „Industriae tuae“ (Život Metoděje“, kap. XII).³ Svatoplukovi a Moravě byla poskytnuta patronace Říma a arcibiskup Metoděj byl potvrzen v postavení hlavy Moravské církve.
   Zpráva v „Granum“ může do určité míry odpovídat historickým událostem. Nicméně je nutno se zabývat ještě jedním bodem. Je to jméno papeže Jana VIII., jež bylo neznámo všem předcházejícím originálům, použitým autorem „Grana“, včetně autora „Legendy Moravica“. Jméno chybí také v jiných českých pramenech. Je zmíněno pouze v privilegiu „Industriae tuae“ z roku 880 a v pozdější „Kronice z Ragusy“ od Giurgia Restiho, který také má zmínku o privilegiu papeže Jana VIII. z roku 880. Apoštolské privilegium bylo připomenuto biskupu Moravskému (Olomouc) papežem v roce 1074 a „Privilegium moraviensis ecclesiae“ bylo známo Kosmovi Pražskému (I, 15).⁴ Není však zcela jisto, zda zmíněná privilegia byla totožná s privilegiem z roku 880, i když naopak totožnost nelze vyloučit.
   Rovněž poznámka v „Legendě Moravica“ (kap. 13) o radosti nad návratem Metoděje z Říma zaslouží pozornost, neboť byla zmíněna v jiném prameni než „Život Metoděje“ (kap. XII). Církev – chrám ve Velehradě – zůstala autorovi legendy neznáma. Kronikář Dalimil (kap. XXIII) byl první, který sdělil, že arcibiskupství bylo ve Velehradě.⁵

   List „Quia te zelo fidei“ se zachoval jako opis v klášteře Heiligenkreuz. Měl vrcholný význam pro Moravu a Svatopluka, neboť potvrzoval přímou patronaci římského papežství, udělenou slavným privilegiem „Industriae tuae“ papeže Jana VIII. v roce 880. Jméno papeže Jana VIII. se nevyskytuje v žádném pozdějším dokumentu v Čechách a na Moravě. Jediný autor, který citoval papeže Jana VIII., byl právě jen autor spisu „Granum“. Privilegium vzniklo v byzantském roce (I a II) 6388, v alexandrijském roce světové éry 6381, v alexandrijském roce menší éry 6372 a větší éry 6373, v roce 6396 syrské éry.⁷

Jádro katalogu předních biskupů Moravy k roku 901.
L. E. Havlík (1998, s. 183-184, 197).

Poznámky:

Petr Šimík (2007).

Komentář:
901. Zpráva se týká listu papeže Štěpána V. „Quia te zelo fidei“ ze září roku 885, v němž byl Svatopluk poprvé nazván králem. Bylo to roku 6394 byzantské mladší éry II. K přepočtu bylo použito alexandrijské větší éry (maior) (odpočet 5493/5492) a byzantské mladší éry II (odpočet 5509/5508) – viz výše obr. 2. Metoděj, jmenovaný ve zprávě, však zemřel 6. dubna 885 a papež Jan VIII. ještě o tři roky dříve. Metodějovo jméno je zde uvedeno omylem, zřejmě proto, že se o něm „Granum“ zmiňuje ještě i později k rokům 907 a 912.
   Rozdíl mezi rokem 901 („Granum“) a správným rokem 885 římského juliánského kalendáře činí 16. Zpráva tedy pochází z moravského „Chronografu B“.

Petr Šimík (2007).

„Granum“ – úvodní část

„Granum“ o misii byzantských věrozvěstů:
886 – Svatopluk starší, král Moravy, pokřtěn Cyrilem (po přepočtu 863)
887 – tentýž král ustanovil Cyrila arcibiskupem ve Velehradu (po přepočtu 864)
891 – přenesení ostatků sv. Klimenta z Moravy do Říma (po přepočtu 868) – klíč
892 – Cyril se zřekl arcibiskupské hodnosti ve prospěch Metoděje (po přepočtu 869)
894 – Bořivojův křest Metodějem (?), ale spíše sňatek s Ludmilou (!) (po přepočtu 871)
900 – úmrtí Svatopluka staršího, čili krále Rostislava (po přepočtu 877)
907 – Metoděj odchází ze svého sídla ke sv. Klimentovi (po přepočtu 884)

„Granum“ o (arci)biskupech moravských:
900 – úmrtí Cyrila, ve skutečnosti arcibiskupa Metoděje (po přepočtu 885)
901 – papež nazval Svatopluka králem (patronace Říma) (po přepočtu 885)
907 – zpustošení Moravy Arnulfem (po přepočtu 892)
912 – Po smrti Metoděje zůstal arcibiskupský úřad pět let neobsazen (po přepočtu 896)
915 – Císař Arnulf obnovil Svatoplukovo království (po přepočtu 899)
916 – (arci)biskup Jan (po přepočtu 900)
942 – (arci)biskup Silvestr (po přepočtu 926)
961 – biskupství po 10 let neobsazeno (po přepočtu 945)

„Granum“ – dodatky z českých pramenů:
971 – moravské biskupství spojeno s pražským (984?)
928 – kníže Václav zavražděn svým bezbožným bratrem Boleslavem (935)
920 – Svatopluk postoupil Moravské království knížeti Čech (904?)

„Granum“ – celkové shrnutí

Srovnání:
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Bořivojův křest v legendách: Kristián, Fuit, Proložní ludmilská, Diffundente sole.
Bořivojův křest v kronikách: Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, „Granum“, Palacký.
Legendy: „O pustynnike Ivaně“.
Legendy: „Beatus Cyrillus“.
Dokumenty: „Egregiae virtutis“ aneb Konstantin a Metoděj prohlášeni spolupatrony Evropy (1980).
Dokumenty: „Slavorum Apostoli“. Encyklika papeže Jana Pavla II. (1985) k 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje.
Dokumenty: „Moravský král a světec“. K pravoslavnému svatořečení sv. Rostislava 30. října 1994 v Brně.
Tabulka   3: „Pokusy historiků a badatelů o »správné« datovaní Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 15: „Životní data krále Rostislava“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 19: „Rostislav a Svatopluk, králové velkomoravští, v písemných pramenech“.
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Osobnosti: „Život svatého knížete velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci sv. Rostislava pravoslavnou církví.
Komentáře: „Přemyslovský cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece lidské...
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli!?
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
• Lubomír E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1996-1998. MNK, Brno 1998, s. 163-223.