MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

TABULKY

 

7. ŽIVOTNÍ DATA KNÍŽETE VÁCLAVA

SE ZOHLEDNĚNÍM VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU ANTROPOLOGA E. VLČKA

Rok Věk Popis událostí
*895  Narodil se jako syn českého knížete Vratislava, jméno jeho matky neznáme (pozn. 1).
902  Václavovy postřižiny; asi někdy poté Václavova matka umírá a Václav je dán na vychování ke své bábě Ludmile, sídlící na Budči. Ta jej dává učit knihám slovanským. Otec jej pak posílá na Budeč (?), aby se naučil knihám latinským.
906  11  Václavův otec Vratislav se podruhé žení, bere si Drahomíru (pozn. 2).
907  12  Narození mladšího nevlastního bratra Boleslava.
915  20  Umírá jeho strýc Spytihněv, Vratislav se stává jediným knížetem Čechů.
921  26  Zemřel jeho otec, kníže Vratislav (13. února). Vdova Drahomíra se ujímá regentské vlády s úmyslem vládu přenechat vlastnímu synovi Boleslavovi až dosáhne dospělosti. Odmítá ji předat „mnichovi na trůně“. Ludmila se pokouší (neúspěšně) prosadit Václava na stolec, odchází na Tetín.
921  26  Na příkaz Drahomíry je (15. září) Václavova bába Ludmila uškrcena Tunnou a Gommonem na Tetíně.
922  27  Na Arnulfův vojenský zásah v Čechách Drahomíra uvolňuje stolec nevlastnímu synovi Václavovi.
925  30  Václav dává posvětit baziliku sv. Jiří a nechává přenést Ludmilino tělo z Tetína do Prahy.
930  35  Václav dává posvětit svatovítskou rotundu.
†935  40  Václav je zavražděn svým mladším nevlastním bratrem Boleslavem na jeho hradu v Boleslavi.
? ±965  –  Boleslav dává přenést Václavovy ostatky z Boleslavi do Prahy (pozn. 3).

Tabulka 7. Data a události v životě knížete Václava a jeho blízkých dle současného stavu poznání s přihlédnutím k výsledkům antropologicko-lékařského průzkumu jejich kosterních pozůstatků, který provedl E. Vlček a kol. (1997).


Poznámky:

1 Lze předpokládat, že Vratislavův – a snad i Spytihněvův – sňatek ještě před rokem 894 zprostředkoval Svatopluk. Jejich nevěsty pocházely patrně z Moravy. Tím by se dal vysvětlit nález velkomoravských šperků v hrobu Spytihněvovy manželky. Proč však byl Václav dán do výchovy své báby Ludmily? Jiný důvod než úmrtí matky si lze stěží představit. Protože vyrůstal mimo otcovský dům (na Budči) a nebyl v kontaktu s otcovou knížecí družinou a pražským knížecím dvorem, vznikly pak všechny známé problémy s převzetím pražského otcovského stolce po Vratislavově smrti, ač byl již plnoletý (26 roků). Viz tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
2 Na Vratislavův sňatek s Drahomírou v roce 906 pomýšlí D. Třeštík (1997, s. 204, 357, 361, 402, pozn. 59 na s. 546, pozn. 93 na s. 547).
3 Translaci Václavova těla do Prahy klade D. Třeštík (2000, s. 11) do 60. let 10. století, v souvislosti s přípravou na založení pražského biskupství. Podle Vavřincovy legendy k translaci mělo dojít až za časů biskupa Vojtěcha, tzn. po roce 982, kdy byl zvolen biskupem. V takovém případě bylo přenesení ostatků sv. Václava dílem až Boleslava II. (972-999). Vezmeme-li však v úvahu Kosmovo (chybné) datování událostí, jednalo by se o přelom 60. a 70. let 10. století (Kosmas I, 25 a 26).

Petr Šimík (2005).

Komentář:
   Domněnce, že Drahomíra nebyla první Vratislavovou manželkou, nasvědčuje značný Vratislavův věk – 32 let – při předpokládaném sňatku v roce 906; tam jej klade D. Třeštík (viz pozn. 2). Protože Václav se narodil někdy kolem roku 895, pak Drahomíra nemohla být jeho matkou, ale macechou. Václavova vlastní matka nejspíš zemřela, když byl Václav ještě „hošík, mladíček“. Legendista tu pak snadno mohl zaměnit Václavův věk při úmrtí otce s jeho mládím při úmrtí matky. Jedině úmrtím matky bychom mohli vysvětlit, proč byl dán ke své bábě Ludmile na vychování. V té době ale Boleslav ještě nebyl na světě.
   V některých legendách (Kristián) se však přesto praví, že dokonce oba Vratislavovi synové byli svěřeni Ludmile, ale není pro to žádné rozumné vysvětlení či zdůvodnění. Byl mezi nimi minimálně dvanáctiletý věkový rozdíl (E. Vlček 1997, s. 137; D. Třeštík 1997, s. 357), takže nemohli být při úmrtí otce oba současně „ještě malí“, jak se mylně domníval např. autor I. staroslověnské legendy, snad aby mohl zdůvodnit Drahomířinu regentskou vládu. Nezletilost obou bratrů je proto pouze mylný předpoklad legendistů. Musíme si uvědomit, že svá díla psali s minimálně padesátiletým odstupem od popisovaných událostí. Tyto údaje ani nebyly pro legendisty nějak zvlášť důležité, šlo jim zejména o vykreslení křesťanských skutků a mučednické smrti jejich hlavního představitele (představitelky). Mnohé motivy a pasáže proto přejímali i z legend o jiných světcích, např. o sv. Jimramovi (D. Třeštík 1997, s. 144), nebo z jiných textů, např. o Ingovi (Pokřtění Bavorů a Korutanců) či z církevních příruček (Kristián, kap. 2) (D. Třeštík 1997, s. 301; P. Sommer 2001, s. 19), z Bible, ale také z antických autorů (V. Chaloupecký 1938, s. 336; J. Ludvíkovský 1949, s. 228-230; V. Karbusický 1995, s. 48-53; J. Sadílek 1997, s. 11-14).

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Hroby: „Hrob knížete Václava“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Legendy: I. stsl. (text Minejní), Crescente (bav.), Gumpold, Kristián, Vavřinec, II. stsl.
Kroniky: „Granum k roku 928“ (po přepočtu 935) o zavraždění knížete Václava.
Tabulka   4: „Věk knížat podle legend ve srovnání s výsledky průzkumu E. Vlčka (1997)“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka   6: „Životní data kněžny Ludmily“.
Tabulka 12: „Dožitý věk Svatopluka a nejstarších »Přemyslovců« podle antropologicko lékařského průzkumu“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdějších písemných a obrazových pramenech.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbol pohanství?
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?
Symbolika: „Asketa s jelenem, hadem a ptákem“.
Symbolika: „Sokol přinášející vládu-království“.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Symbolika: „Stejná osoba byla znázorňována ve stejném oděvu“.
Symbolika: „Zdvojení postav na jednom obraze“.
Komentáře: „Největší archeologický podvod století“ aneb Pražská archeologická mafie zasahuje.
Komentáře: „Přemyslovský cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece lidské...
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?
Otázky: „Je možné, aby na řadovém zobrazení panovníků byly některé postavy dvakrát?
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?
Otázky: „Odkud se vzali po roce 950 ve východních Čechách Slavníkovci?
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Václav Chaloupecký: Přemyslovská pověst a Kristián. ČČH 1938.
• Jaroslav Ludvíkovský: O Kristiána. Naše věda 1949.
• Henryk Łowmiański: Początki Polski II., III., IV. Warszawa 1963, 1967, 1970.
• Vladimír Karbusický: Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury. MF, Praha 1995.
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Fyzické osobnosti českých panovníků. Atlas kosterních pozůstatků prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Dušan Třeštík: Vznik přemyslovského státu a jeho „politického“ národa (I.). DaS 2000, č. 4, s. 6-11.
• Petr Sommer: Začátky křesťanství v Čechách. Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury. Garamond, Praha 2001, s. 19 a pozn. 10 na s. 57.
• Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského hradu, z Moravy? In: Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s. 329-407.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah