SE ZOHLEDNĚNÍM VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU ANTROPOLOGA E. VLČKA

Tabulka 7. Data a události v životě knížete Václava a jeho blízkých dle současného stavu poznání s přihlédnutím k výsledkům antropologicko-lékařského průzkumu jejich kosterních pozůstatků, který provedl E. Vlček a kol. (1997).

Poznámky:

Petr Šimík (2005).

Komentář:
   Domněnce, že Drahomíra nebyla první Vratislavovou manželkou, nasvědčuje značný Vratislavův věk – 32 let – při předpokládaném sňatku v roce 906; tam jej klade D. Třeštík (viz pozn. 2). Protože Václav se narodil někdy kolem roku 895, pak Drahomíra nemohla být jeho matkou, ale macechou. Václavova vlastní matka nejspíš zemřela, když byl Václav ještě „hošík, mladíček“. Legendista tu pak snadno mohl zaměnit Václavův věk při úmrtí otce s jeho mládím při úmrtí matky. Jedině úmrtím matky bychom mohli vysvětlit, proč byl dán ke své bábě Ludmile na vychování. V té době ale Boleslav ještě nebyl na světě.
   V některých legendách (Kristián) se však přesto praví, že dokonce oba Vratislavovi synové byli svěřeni Ludmile, ale není pro to žádné rozumné vysvětlení či zdůvodnění. Byl mezi nimi minimálně dvanáctiletý věkový rozdíl (E. Vlček 1997, s. 137; D. Třeštík 1997, s. 357), takže nemohli být při úmrtí otce oba současně „ještě malí“, jak se mylně domníval např. autor I. staroslověnské legendy, snad aby mohl zdůvodnit Drahomířinu regentskou vládu. Nezletilost obou bratrů je proto pouze mylný předpoklad legendistů. Musíme si uvědomit, že svá díla psali s minimálně padesátiletým odstupem od popisovaných událostí. Tyto údaje ani nebyly pro legendisty nějak zvlášť důležité, šlo jim zejména o vykreslení křesťanských skutků a mučednické smrti jejich hlavního představitele (představitelky). Mnohé motivy a pasáže proto přejímali i z legend o jiných světcích, např. o sv. Jimramovi (D. Třeštík 1997, s. 144), nebo z jiných textů, např. o Ingovi (Pokřtění Bavorů a Korutanců) či z církevních příruček (Kristián, kap. 2) (D. Třeštík 1997, s. 301; P. Sommer 2001, s. 19), z Bible, ale také z antických autorů (V. Chaloupecký 1938, s. 336; J. Ludvíkovský 1949, s. 228-230; V. Karbusický 1995, s. 48-53; J. Sadílek 1997, s. 11-14).

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Hroby: „Hrob knížete Václava“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Legendy: I. stsl. (text Minejní), Crescente (bav.), Gumpold, Kristián, Vavřinec, II. stsl.
Kroniky: „Granum k roku 928“ (po přepočtu 935) o zavraždění knížete Václava.
Tabulka   4: „Věk knížat podle legend ve srovnání s výsledky průzkumu E. Vlčka (1997)“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka   6: „Životní data kněžny Ludmily“.
Tabulka 12: „Dožitý věk Svatopluka a nejstarších »Přemyslovců« podle antropologicko lékařského průzkumu“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdějších písemných a obrazových pramenech.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbol pohanství?“
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?“
Symbolika: „Asketa s jelenem, hadem a ptákem“.
Symbolika: „Sokol přinášející vládu-království“.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Symbolika: „Stejná osoba byla znázorňována ve stejném oděvu“.
Symbolika: „Zdvojení postav na jednom obraze“.
Komentáře: „Největší archeologický podvod století“ aneb Pražská archeologická mafie zasahuje.
Komentáře: „Přemyslovský cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece lidské...
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Je možné, aby na řadovém zobrazení panovníků byly některé postavy dvakrát?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Otázky: „Odkud se vzali po roce 950 ve východních Čechách Slavníkovci?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Václav Chaloupecký: Přemyslovská pověst a Kristián. ČČH 1938.
• Jaroslav Ludvíkovský: O Kristiána. Naše věda 1949.
• Henryk Łowmiański: Początki Polski II., III., IV. Warszawa 1963, 1967, 1970.
• Vladimír Karbusický: Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury. MF, Praha 1995.
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Fyzické osobnosti českých panovníků. Atlas kosterních pozůstatků prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Dušan Třeštík: Vznik přemyslovského státu a jeho „politického“ národa (I.). DaS 2000, č. 4, s. 6-11.
• Petr Sommer: Začátky křesťanství v Čechách. Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury. Garamond, Praha 2001, s. 19 a pozn. 10 na s. 57.
• Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského hradu, z Moravy? In: Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s. 329-407.