L. E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách
JÁDRO KATALOGU PŘEDNÍCH BISKUPŮ MORAVY

Granum cathalogi praesulum Moraviae
k roku 920

   Rozbor zprávy
   (189) Zpráva byla zřejmě zařazena anachronicky. Autor snad sledoval cíl, aby ukončil nejstarší část spisu „Granum“ a začal část následující. Zpráva měla zdůvodnit připojení Moravy k Čechám vysvětlením, že šlo o tak zvané „translatio regni“. Měla vysvětlit původ královské hodnosti knížat českých a vyjádřit, že toto důstojenství nebylo Čechům poskytnuto římským králem nebo císařem, protože mělo původ na Moravě.¹
   Český kronikář Dalimil byl prvním kdo psal o přenesení koruny a Moravského království do Čech (XXIV. kap.). Dalimil popsal, jak moravský král za přítomnosti císaře postoupil království (královládu) českému vévodovi.² Toto vyprávění bylo převzato Přibíkem Pulkavou v jeho „Kronice“ k roku 894-1085. Úryvek byl nazván v několika rukopisech jeho díla: „De extermio et fine regni Moravie et aius metropoli ac dicti regni reintegracione eiusaque in Bohemian translacione“.³ Pulkava se stal pramenem pro kroniku autora zvaného Nicolaus Boemus, který použil neznámého díla „Gesta Moravorum“ a nadepsal úryvek: „De translacione regni Moravorum in Bohemiam“. Historicky nepomíjitelnou skutečnost, že Morava byla kdysi královstvím a o ně a svou korunu přišla, zaznamenal ve svém Zemském zřízení (ústavě) Moravského markrabství z let 1481-1490 moravský zemský hejtman Ctibor Tovačovský z Cimburka a „přenesení království“ uvedl G. Gruger (Sacri pulveres 1669-1676) jako památný den k 15. červenci.⁴

   Rozbor data
   (201) 920. Zpráva sděluje, že král Svatopluk postoupil Moravské království knížeti českému.⁵ Údaj o přenesení Moravského království a koruny z Moravy do Čech (tzv. translatio regni) měl vysvětlit původ české královlády a zdůvodnit pozdější obsazení Moravy Čechy. Poprvé se o tom zmínil Dalimil (XXIV. kap.).⁶ Předpokládáme-li, že „Granum“ uvádělo v této části roky podle byzantské éry
      (920+5491/5492/5493=6411/6412/6413  6411/6412/6413–5507/5508/5509=904/905/906, 903/904/905, 902/903/904),
šlo by snad o rok 6412, tj. roky 903-904 podle éry II nebo roky 904-905 podle éry I.⁷
   Byla to doba, kdy celní tarif z Raffelstetten upravoval vývoz z Čech a mírový obchod mezi Moravou a Východní markou. Předpokládáme-li, že původní datum 6412 bylo rokem syrské éry Theophilovy (6412–5515/5516), dospějeme k rokům 896-897 (údobí mezi 18. březnem 896 a 17. březnem 897).⁸ Na Vánoce roku 896 žádali vyslanci krále Mojmíra II., aby císař Arnulf nepřijímal osoby, jež k němu přiběhly z Moravy („Annales Fuldenses“ k roku 897). Zmíněné osoby lze považovat za osoby, jež stranily Svatoplukovi II., bratru Mojmírovu. Podle jiného výkladu je lze ztotožnit s českými knížaty (Spytihněvem a Vitislavem), kteří se v roce 895 odtrhli od Moravy a podřídili se králi Arnulfovi („Annales Fuldenses“).⁹

   Kdyby rok 920 náležel římskému kalendáři,¹⁰ mohl by se brát zřetel i na pozdní tradici, spjatou s knížetem Vratislavem I. Českým (kontaminovaným ovšem Vratislavem II.), který na Moravě měl vládnout jakožto první český vládce.¹¹ Tradice byla zaznamenána Šimonem z Kézy („Gesta Hungarorum“ II., 34) mezi roky 1282-1285. Je důležité poznamenat, že kompilátor ukončil historii Staré Moravy právě rokem 920 a umístil jej co nejdále po jím uvedeném roce 971,¹² což je poslední datum uvedené v nejstarší části spisu „Granum“.¹³

Jádro katalogu předních biskupů Moravy k roku 920.
L. E. Havlík (1998, s. 189-190, 201).

Poznámky:

Petr Šimík (2007).

„Granum“ – úvodní část

„Granum“ o misii byzantských věrozvěstů:
886 – Svatopluk starší, král Moravy, pokřtěn Cyrilem (po přepočtu 863)
887 – tentýž král ustanovil Cyrila arcibiskupem ve Velehradu (po přepočtu 864)
891 – přenesení ostatků sv. Klimenta z Moravy do Říma (po přepočtu 868) – klíč
892 – Cyril se zřekl arcibiskupské hodnosti ve prospěch Metoděje (po přepočtu 869)
894 – Bořivojův křest Metodějem (?), ale spíše sňatek s Ludmilou (!) (po přepočtu 871)
900 – úmrtí Svatopluka staršího, čili krále Rostislava (po přepočtu 877)
907 – Metoděj odchází ze svého sídla ke sv. Klimentovi (po přepočtu 884)

„Granum“ o (arci)biskupech moravských:
900 – úmrtí Cyrila, ve skutečnosti arcibiskupa Metoděje (po přepočtu 885)
901 – papež nazval Svatopluka králem (patronace Říma) (po přepočtu 885)
907 – zpustošení Moravy Arnulfem (po přepočtu 892)
912 – Po smrti Metoděje zůstal arcibiskupský úřad pět let neobsazen (po přepočtu 896)
915 – Císař Arnulf obnovil Svatoplukovo království (po přepočtu 899)
916 – (arci)biskup Jan (po přepočtu 900)
942 – (arci)biskup Silvestr (po přepočtu 926)
961 – biskupství po 10 let neobsazeno (po přepočtu 945)

„Granum“ – dodatky z českých pramenů:
971 – moravské biskupství spojeno s pražským (984?)
928 – kníže Václav zavražděn svým bezbožným bratrem Boleslavem (935)
920 – Svatopluk postoupil Moravské království knížeti Čech (904?)

„Granum“ – celkové shrnutí

Srovnání:
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Bořivojův křest v legendách: Kristián, Fuit, Proložní ludmilská, Diffundente sole.
Bořivojův křest v kronikách: Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, „Granum“, Palacký.
Metoděj arcibiskupem: „Život Metoděje“, „Chvalořeč o sv. Cyrilu a Metoději“, „Kristián“, „Diffundente sole“.
Legendy: „O pustynnike Ivaně“.
Legendy: „Beatus Cyrillus“.
Dokumenty: „Egregiae virtutis“ aneb Konstantin a Metoděj prohlášeni spolupatrony Evropy (1980).
Dokumenty: „Slavorum Apostoli“. Encyklika papeže Jana Pavla II. (1985) k 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje.
Dokumenty: „Moravský král a světec“. K pravoslavnému svatořečení sv. Rostislava 30. října 1994 v Brně.
Tabulka   3: „Pokusy historiků a badatelů o »správné« datovaní Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 15: „Životní data krále Rostislava“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 19: „Rostislav a Svatopluk, králové velkomoravští, v písemných pramenech“.
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Osobnosti: „Život svatého knížete velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci sv. Rostislava pravoslavnou církví.
Komentáře: „Přemyslovský cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece lidské...
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli!?
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
• Lubomír E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1996-1998. MNK, Brno 1998, s. 163-223.