MM - legendy - Prolog o sv. Václavu (JVajs)

MORAVIA MAGNA

PROLOŽNÍ¹ LEGENDA O SV. VÁCLAVU

V týž den (28. září) umučení svatého Václava, knížete českého

   Slušné jest předem znáti vlast a stolec svatého mučedníka Václava. Tento byl syn Vratislava, knížete českého, maje pod sebou dva bratry: Spytihněva a Boleslava. Když pak zemřel otec, převzal Václav stolec otcovský.
   Tehdy zlomyslní lidé začali popouzeti bratry (proti sobě). Zprvu navedli Václava, aby vyhnal matku, řkouce: „Chce tě zabíti s bratřími, neboť ta zabila i dříve bábu tvoji Ludmilu“. I vyhnal matku svou na Budeč, a zakrátko kaje se přivedl ji k sobě (nazpět).²
   Bojaři pak poslali k bratru jeho řkouce: „Jestliže nás neuposlechneš, (a) nepředejdeš-li v zabití bratra svého, on tě zabije; ale my tobě nad onoho přejeme“. I vešel s nimi v radu Boleslav. Požádal pak bratra Václava, aby přišel k němu na „Posvěcení chrámu“. A přišel Václav, a mile strávili den Posvěcení. Václav pak chtěl odejíti z hradu, i přemluvil jej Boleslav, aby se do jitra (s ním) veselil. Byl totiž jazykem lstivý, více než život svůj miluje jej, ale v srdci svém na zabití jeho pomýšlel.
   A když Václav ulehl, té noci na hradě potvrdil radu s bojary svými o zabití bratrově. A ráno, když šel na jitřní k chrámu, zastihl (jej) Boleslav s bojary a udeřil jej do hlavy mečem. I běžel Václav do chrámu. Zastihl jej Tira (a Tista) a rozsekali jej ve dveřích chrámových. Hněvysa pak probodl mu bok mečem. Svatý Václav pak odevzdal blahoslavenou duši svou v ruce Boží, když pondělí svítalo.³
   Krev pak jeho nemohli setříti po tři dni se stěn chrámových, neboť volala k Bohu jako Abelova proti Boleslavovi. Po několika letech byly přeneseny ostatky jeho do slavného města Prahy a položeny byly u svatého Víta.

Překlad Josef Vajs (1929)

Poznámky:

1 –	Prolog neboli synaxář východní církve je liturgický sborník stručných životopisů světců, řazených podle kalendáře. Prolog vznikl asi v polovině 12. století překladem synaxáře byzantského; v jednotlivých slovanských oblastech pak byly do tohoto základního Prologu zařazovány i životopisy místních svatých. Řecká církev užívá pojmenování „synaxarion“ („synaxis“ znamená „sbírku“ nebo „shromáždění“; od obojího lze název knihy odvodit: buď je to sbírka životopisů, nebo čtení pro sváteční shromáždění; přeneseně znamená „synaxis“ také sám svátek světce).
2 –	Vyhnal matku až poté, co mu řekli, že ho chce i s bratřími zabít, jako již dříve zabila jeho bábu Ludmilu. J. Vajs (1929, s. 63) vyslovil domněnku, že doplněk o vyhnání Drahomíry „na Budeč“ může pocházet z nedochované staroslověnské legendy o sv. Ludmile, stejně jako Václavův „bratr“ Spytihněv. V tomto druhém případě půjde ale spíš o omyl autora přepisu legendy, který nevěděl co počít se „strýcem“ Spytihněvem ve staroslověnském překladu Gumpolda – viz rodokmen „Přemyslovců“. V roce úmrtí strýce Spytihněva (†915) bylo Václavovi 20 let – viz tab. 13: Průběžný věk prvních tří generací „Přemyslovců“ v některých klíčových letech.
3 –	Jména Tira a Hněvysa najdeme pouze v I. stsl. legendě (charv., Vost., Min.). Den 28. září připadl na pondělí v roce 929 a 935.

Petr Šimík (2005).

Komentář:
Dožitý věk prvních „Přemyslovců“ podle E. Vlčka ve srovnání s údaji uvedenými v legendách přibližuje tabulka 4, dobu jejich vlády v grafickém znázornění najdete v tabulce 5. Životní data Ludmily a Václava, podle současného stavu poznání, obsahují tabulka 6 a tabulka 7.

Srovnání:
• I. stsl. legenda (charv.): Václavovo mládí a skutky, Vražda Václava a translace těla (vraždu Lidmily vynechává).
• I. stsl. legenda (Vost.): Václavovo mládí a skutky, Vražda Václava a translace těla (vraždu Lidmily vynechává).
• I. stsl. legenda (Min.): Václavovo mládí a skutky, Vražda Václava a translace těla (vraždu Lidmily vynechává).
• Crescente (bav.): Zavraždění kněžny Ludmily, Zavraždění knížete Václava a translace těla (chybí motiv vražd).
• Gumpold (překl. Z. Kristen): Předmluva, Václavovo mládí, Václavovy skutky, Václavovo vidění a proroctví, Z jinocha mužem, obnovení chrámů, Stavba a posvěcení chrámu, Pozvání na hostinu, Zavraždění Václava, Translace.
• Kristián: Stáří prvních Přemyslovců, Václavovo vidění a proroctví, Vražda knížete Václava, Přenesení těla.
• II. stsl. legenda (Nikol.): Předmluva, Václavovo mládí, Václavovy skutky, Václavovo vidění a proroctví, Vražda Ludmily, Převzetí moci a vyhnání Drahomíry, Stavba a posvěcení chrámu, syn Zbraslav, Pozvání do Boleslavi, Přípitek archandělu Michaelovi, Účast na jitřní, Potyčka s Boleslavem, Zavraždění Václava, Vyhubení jeho přátel, kněží a služebníků a jejich dětí, Zázrak s krví, Odplata Nejvyššího, Translace Václavova těla, Zázraky.
• Fuit (překl. B. Ryba): Vražda kněžny Ludmily (Boleslava nejmenuje, translaci Ludmilina těla neuvádí).
• Prolog o Ludmile (překl. J. Vajs): Vražda kněžny Lidmily a přenesení jejího těla (chybí motiv vraždy).
• Prolog o Ludmile (překl. J. Vašica): Vražda kněžny Lidmily a přenesení jejího těla (chybí motiv vraždy).
• Prolog o Ludmile (překl. E. Bláhová-V. Konzal): Vražda kněžny Lidmily a přenesení jejího těla (chybí motiv vraždy).
• Prolog o sv. Václavu (překl. J. Vajs): Zabití Lidmily, Vyhnání a návrat matky, Vražda Václava, Přenesení těla.

Literatura:
• Josef Vajs (ed.): Sborník staroslovanských literárních památek o sv. Václavu a sv. Lidmile. ČAVU, Praha 1929, s. 65-67.
• Oldřich Králík (ed.): Nejstarší legendy přemyslovských Čech. Vyšehrad, Praha 1969.
• Staroslověnské legendy českého původu. Nejstarší kapitoly z dějin česko-ruských kulturních vztahů, ed. A. I. Rogov-Emílie Bláhová-Václav Konzal, Vyšehrad, Praha 1976, s. 273-274.
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Fyzické osobnosti českých panovníků. Atlas kosterních pozůstatků prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Jaroslav Kolár (ed.): Středověké legendy o českých světcích. NLN, Praha 1998.

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah