Roku 928¹ od vtělení Páně 
   28. září sv. Václav, čtvrtý kníže, byl zabit svým bratrem Boleslavem v Boleslavi. Jak žil a také jak byl zabit, je zřejmé z legendy o něm.² Téhož roku nastoupil po svatém Václavu pátý kníže, Boleslav – bratrovrah. 22. září byl na žádost Boleslava Zbožného³ posvěcen řezenským Michalem kostel, vybudovaný svatým Václavem ke cti sv. Víta v metropoli pražské.⁴

Léta Páně 932⁵
   4. března bylo přeneseno tělo sv. Václava z Boleslavi do Prahy.

Neplach: Stručné sepsání kroniky římské a české.

Petr Šimík (2007).

Neplachova kronika:
Prolog.
Jak Metoděj pokřtil Bořivoje (894).

Srovnání:
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Vražda knížete Václava v legendách: I. stsl. legenda, Crescente, Gumpold, Kristián, Vavřinec, II. stsl. legenda.
Vražda knížete Václava v kronikách: Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, „Granum“, Palacký.
Tabulka   4: „Životní data knížat podle legend“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka   6: „Životní data kněžny Ludmily“.
Tabulka   7: „Životní data knížete Václava“.
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat podle výsledků antropologicko lékařského průzkumu“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Hroby: „Hrob knížete Václava“.