L. E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách
JÁDRO KATALOGU PŘEDNÍCH BISKUPŮ MORAVY

Granum cathalogi praesulum Moraviae
k roku 912

   Rozbor data
   (198) 912. Tento rok „Granum“ popisuje tak, že to byl rok Metodějova úmrtí. Od té doby bylo arcibiskupství neobsazeno po dobu pěti roků (885+5=890). Rok 912 lze dešifrovat pomocí alexandrijské větší éry a byzantské mladší éry II:
      912+5492/5493=6404/6405  6404/6405–5508/5509, tedy 896/897 a 895/896.
Přepočet osvětluje, že to byl rok 6405 (896+5509=6405  6405–5493=912).⁷
   Pět let uprázdnění stolce po Metodějově úmrtí skončilo byzantským rokem 6398 (890). Designovaný arcibiskup Gorazd ztratil svůj úřad počátkem roku 886 a byl následován biskupem Wichingem, který spravoval moravskou církev do let 890-891, ale již okolo roku 891 sloužil Arnulfovi. Je velmi pravděpodobné, že první kompilátor díla začal počítat uprázdnění stolce teprve od konce Wichingova administrování (891+5=896).⁸ V jiném případě přidal první kompilátor pět let k datu Metodějova úmrtí (6393+5=6398) a jiný pozdější (199) kompilátor, vykládaje zprávu o pětiletém uprázdnění stolce, přidal k datu 907 dalších pět roků: 907+5=912.⁹ Diagram výše uvedený informuje o roku Metodějova úmrtí podle různých ér.
   Byzantské roky 6404 a 6405 (údobí mezi 1. zářím 895 až 31. srpnem 897) mají snad ještě jiný význam. Byla to doba, kdy Maďaři přišli do oblasti v poříčí řeky Tisy. Konstantin VII. Porfyrogenetos („De administrando imperio“, kap. 38, 40, 41) uvedl, že se Maďaři usadili v povodí Tisy, Kriše (Gris), Mueeşe (Maros) a Begy na území Velké Moravy, jak nazýval zmíněné území. „Petice bavorského episkopátu“¹⁰ z roku 900 osvětlila událost s poznámkou, že Moravané přijali větší počet Maďarů na své území. Anonymní notář krále Bely („Gesta Hungarorum“, kap. 14) napsal, že Maďaři přišli do této země v roce 903. Prvotní uherský autor musel znát byzantské datum 6404, i když nevěděl, že to bylo byzantské datum. Považoval je za datum alexandrijské světové éry Julia Africana, neboť 6404–5501=903. Datum 907, týkající se smrti knížete Arpáda, vzniklo týmž způsobem („Gesta Hungarorum“, kap. 52):
      907+5501=6408  6408–5508=900. Přepočet podává důkaz o tom, že kníže Arpád zemřel v roce 900.

Jádro katalogu předních biskupů Moravy k roku 912.
L. E. Havlík (1998, s. 185-186, 198-199).

Poznámky:

Petr Šimík (2007).

Komentář:
Přepočtem roku 912 (dle římského kalendáře) pomocí systému čtyřciferného datovaní, používaného autory staroslověnských písemných památek, dospěl L. E. Havlík k výsledku:
A. pomocí alexandrijské větší éry (maior) a byzantské mladší éry II (viz níže obr. 4):
       912+5492/5493=6404/6405  6404/6405–5508/5509, tedy 896/897 a 895/896.
    Vychází rozpětí let 895-897, z toho autor vybral rok 896. Zpráva by pak patřila do „Chronografu B“. Toho roku ale uplynulo od Metodějovy smrti již 11 let. Druhá polovina zprávy by však pravdivá byla. Arcibiskupský stolec zůstal uprázdněn téměř 5 let až do roku 900.

    Pokud by zpráva měla pocházet z „Chronografu A“, což není pravděpodobné, museli bychom pro přepočet použít:
B. alexandrijskou větší éru (maior) a syrskou éru (viz níže obr. 5):
       912+5492/5493=6404/6405  6404/6405–5515/5516=889.
    Vychází rok 889. V roce 889 sice právě plynul pátý rok od Metodějovy smrti, ale nemáme žádnou zprávu o tom, že by téhož roku byl znovu obsazen úřad arcibiskupa moravského. K tomu došlo až o 11 let později v roce 900 římského kalendáře.

   Rozdíl mezi rokem 912 („Granum“) a rokem 889 římského juliánského kalendáře činí 23.
   Zpráva tedy spíše pochází až z „Moravského chronografu C2“, v němž je Metodějův odchod do Říma vztažen k roku 907. Arcibiskupství mělo být obnoveno roku 916 („Granum“), tedy v pátém roce od roku 912 („Granum“), kdy měl zemřít Metoděj. Od roku 912 („Granum“) sice nelze žádným přepočtem dojít ke skutečnému roku úmrtí arcibiskupa Metoděje, ale mezi jeho návštěvou Říma (880) a úmrtím (†885) skutečně uplynulo 5 let, tak jako mezi roky 907 a 912 („Granum“). Rok 912 („Granum“) jako rok Metodějova úmrtí byl tedy do „Moravského chronografu C2“ vložen, resp. „dopočítán“   d o d a t e č n ě   na základě obsahu zpráv k rokům 907 a 916 („Granum“).

Petr Šimík (2007).

„Granum“ – úvodní část

„Granum“ o misii byzantských věrozvěstů:
886 – Svatopluk starší, král Moravy, pokřtěn Cyrilem (po přepočtu 863)
887 – tentýž král ustanovil Cyrila arcibiskupem ve Velehradu (po přepočtu 864)
891 – přenesení ostatků sv. Klimenta z Moravy do Říma (po přepočtu 868) – klíč
892 – Cyril se zřekl arcibiskupské hodnosti ve prospěch Metoděje (po přepočtu 869)
894 – Bořivojův křest Metodějem (?), ale spíše sňatek s Ludmilou (!) (po přepočtu 871)
900 – úmrtí Svatopluka staršího, čili krále Rostislava (po přepočtu 877)
907 – Metoděj odchází ze svého sídla ke sv. Klimentovi (po přepočtu 884)

„Granum“ o (arci)biskupech moravských:
900 – úmrtí Cyrila, ve skutečnosti arcibiskupa Metoděje (po přepočtu 885)
901 – papež nazval Svatopluka králem (patronace Říma) (po přepočtu 885)
907 – zpustošení Moravy Arnulfem (po přepočtu 892)
912 – Po smrti Metoděje zůstal arcibiskupský úřad pět let neobsazen (po přepočtu 896)
915 – Císař Arnulf obnovil Svatoplukovo království (po přepočtu 899)
916 – (arci)biskup Jan (po přepočtu 900)
942 – (arci)biskup Silvestr (po přepočtu 926)
961 – biskupství po 10 let neobsazeno (po přepočtu 945)

„Granum“ – dodatky z českých pramenů:
971 – moravské biskupství spojeno s pražským (984?)
928 – kníže Václav zavražděn svým bezbožným bratrem Boleslavem (935)
920 – Svatopluk postoupil Moravské království knížeti Čech (904?)

„Granum“ – celkové shrnutí

Srovnání:
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Bořivojův křest v legendách: Kristián, Fuit, Proložní ludmilská, Diffundente sole.
Bořivojův křest v kronikách: Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, „Granum“, Palacký.
Legendy: „O pustynnike Ivaně“.
Legendy: „Beatus Cyrillus“.
Dokumenty: „Egregiae virtutis“ aneb Konstantin a Metoděj prohlášeni spolupatrony Evropy (1980).
Dokumenty: „Slavorum Apostoli“. Encyklika papeže Jana Pavla II. (1985) k 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje.
Dokumenty: „Moravský král a světec“. K pravoslavnému svatořečení sv. Rostislava 30. října 1994 v Brně.
Tabulka   3: „Pokusy historiků a badatelů o »správné« datovaní Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 15: „Životní data krále Rostislava“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 19: „Rostislav a Svatopluk, králové velkomoravští, v písemných pramenech“.
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Osobnosti: „Život svatého knížete velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci sv. Rostislava pravoslavnou církví.
Komentáře: „Přemyslovský cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece lidské...
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli!?
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Josef Vašica: Literární památky epochy velkomoravské 863-885. LD, Praha 1966, s. 174-181.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
• Lubomír E. Havlík: Svatopluk Veliký, král Moravanů a Slovanů. Jota, Brno 1994.
• Lubomír E. Havlík: O datování ve staroslověnských písemných památkách. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1996-1998. MNK, Brno 1998, s. 163-223.
• Bohuslav Klíma: Objev prvního velkomoravského kostela na hradišti sv. Hypolita ve Znojmě. Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, svazek 153, řada společenských věd č. 18. MU, Brno 2001, s. 3-24.
• Luděk Galuška: Slované – doteky předků. O životě na Moravě 6.-10. století. MZM, Obec Modrá, Krajská knihovna Františka Bartoše, Brno 2004.
• Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského hradu, z Moravy? Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s. 329-407, bar. příl. I-V s. 38-42.