MM - kroniky - Fuld. an. 895 - poddání se Arnulfovi

MORAVIA MAGNA

FULDSKÉ ANÁLY

K ROKU 895

(Spytihněv a Vitislav se poddali v Řezně Arnulfovi)

   [Pokračování ...].
   Avaři [Uhrové] napadli pohraničí Bavorů, kteří je však předešli a zničili velkou část jejich vojska.
   V polovině července se konalo v městě Řezně obecné shromáždění. Tam přišla ke králi Arnulfovi ze Slovan[ské země] všechna knížata Čechů, z nichž předáky byli Spytihněv a Vitislav.¹ Vévoda Svatopluk je předtím násilím odloučil a vytrhl ze společenství a moci bavorského národa.² Byli [Arnulfem] důstojně přijati a dáním rukou – jak je zvykem – smířeni se podřídili královské moci.

Fuldské anály k roku 895.

[Pokračování ...].

Poznámky:

1 –

Předáci Čechů jsou jmenováni jako Spitignewo a Witizla. Zda druhým z jmenovaných knížat byl Spytihněvův bratr Vratislav není sice jisté, ale velmi pravděpodobné. Srovnej tab. 5a „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“. „Regino přece tvrdí, že před rokem 890, ...měli Čechové jediného knížete »ze svého rodu a národa«. Tím mohl být jedině Bořivoj“ (D. Třeštík 1997, s. 336). Pokud něco takového Regino skutečně tvrdí, pak to z českého překladu nepoznáme, ale knížetem Čechů tehdy mohl být opravdu jen křesťanský kníže Bořivoj (†888). K roku 895 tedy fuldský analista píše zřejmě o jeho synech, jiná knížata Čechů, setrvávající dosud v pohanství, asi nebyla pro krále Arnulfa rovnocennými partnery. Jak doložil archeologický průzkum, kostely tehdy stály pouze na hradištích středočeského vévodství Spytihněva a Vratislava – viz mapka.
Podle legendy Crescente a Gumpolda byl tehdy Spytihněv v Řezně i pokřtěný. K tomu srovnej článek „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“

2 –

K Svatoplukovu „násilnému odloučení Čechů“ ze společenství a moci bavorského národa srovnej Reginonovu
zprávu k roku 890. O nějakém „násilném odloučení Čechů“ fuldský analista až dosud nic nevěděl. Šlo nejspíš o uznání Metodějovy jurisdikce v Čechách na jednání s Ludvíkem Němcem ve Forchheimu v roce 874, znovu schválené roku 884 Karlem III. Tlustým na Komiánu poblíž Tullnu a opět jen nové potvrzení stávajícího stavu od Arnulfa na Omuntesbergu v roce 890. Po onom „odloučení“ v roce 874 usedl v následujícím roce moravský kníže Bořivoj na pražský stolec, neboť z Reginonovy zprávy k roku 876 vyplývá, že tehdy již bylo vévodství Čechů součástí Svatoplukova království Moravanů.

Petr Šimík (2005).

Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 233.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah