Připomínky biskupu Dominikovi, duchovním Janovi a Štěpánovi,
jdoucím ke Slovanům.
Až s Boží pomocí vstoupíte do končin Slovanů,
ozdobte se takovou mírností, aby všechny činy vaše a vašich
[lidí] poskytly drsnému lidu příklad zbožnosti. Mějte před očima
napomenutí Páně: ať vidí vaše skutky dobré a slaví vašeho
Otce, jenž je na nebesích.
Když přijdete k vůdci země [Svatoplukovi], řekněte
mu: Navštěvují Vás knížata apoštolů, blahoslavený Petr, klíčník
království nebeského, a Pavel, učitel národů. Navštěvuje Vás
pak pan Štěpán, nejsvětější kněz svaté obecné a apoštolské
Římské církve a papež, tedy váš
duchovní otec. Vzkazuje otcovskou lásku, duchovně Vás
objímá a miluje co j e d i n é h o
a nejdražšího syna. Všichni nejsvětější
biskupové, nejctihodnější kněží a jáhni s ostatním
duchovenstvem svaté Římské církve přejí Vám zdraví a zajisté
ustavičně pamatují na Vás ve svých zbožných modlitbách u prahů nejblahoslavenějších knížat apoštolů.
Celý ctihodný
senát Bohem chráněného města Říma s ostatním množstvím věrného
lidu vzkazuje Vám pozdravy. Přejí Vám samozřejmě všechen
prospěch ve víře Krista Boha našeho a potěchu ze slávy světské.
První den postačí říci toto. A jestliže by se vás
ptali na věci prospěšné [jejich] vlasti, odpovídejte moudře s důstojností
náležitou křesťanskému náboženství, cti církve a vážnosti
vladařské.
A rovněž O Duchu svatém...
Kap. XII. Mše a nejsvětější služby, které se týž
Metoděj odvážil sloužit jazykem Slovanů, ačkoliv přísahal za
časů Našich předchůdců, totiž pana
Jana, nejsvětějšího papeže, že se toho napříště
neodváží, aby se toho nikdo jakkoliv neodvážil, svou apoštolskou
mocí pod trestem zakazujeme. Nicméně, najde-li se někdo vzdělaný
v jazyce Slovanů, aby po nejsvětějším
evangeliu a apoštolských čteních dovedli podat
výklad k povznesení těch, kteří nerozumějí, schvalujeme,
aby se tak dálo, povolujeme a souhlasíme.
Kap. XIII. O zachování postů...
Kap. XIV. Nástupci [Gorazdovi],
kterého se Metoděj odvážil ustanovit proti všem ustanovením
svatých otců, zakažte naší apoštolskou mocí vykonávat úřad,
dokud se nám sám osobně nepředstaví a svou záležitost nevysvětlí
živým slovem.
Řím, podzim 885-jaro
886.
Komentář:
Komonitorium je vlastně jen zlomek instrukcí, které
dal papež Štěpán V. svým legátům. Při opisování ve 12. století byla zřejmě řada kapitol vynechána.
Pro rozvité, květnaté oslovení Svatopluka nacházíme
obdobu jen stěží. Tato honosná adresa s pozdravy nejen římského
episkopátu, ale zejména senátu a všeho lidu věčného města,
hodná čestného římského konzula, jakým byl např. i anglosaský
král Alfréd Veliký, zřetelně prozrazuje postavení Svatopluka v univerzalistické Evropě jako snad
druha, přítele, spolupracovníka
či ochránce římského národa. Jeho význam pro papežství
podtrhuje i označení „jediný syn“.
V této souvislosti se vtírá domněnka, zda Svatopluk
nemohl právě z Říma získat znamení
orla, „ptáka králů“
a symbol vládní moci. Orla měl na svém štítu už Alexandr
Veliký, byl výsostným odznakem římských legií a z Říma jej
přijal do znaku obnovené Římské říše snad Karel Veliký. Sám
symbol orla, který chrání hrudí kříž, se jako ochranný nebo
rodový symbol objevuje na kování z druhé poloviny 8. století,
nalezeném na jižním Slovensku.
Komonitorium potvrzuje vlastně obsah listu Štěpána V. Zákaz či podstatné omezení
používání slovanského jazyka
v církevních obřadech je zde formulováno obdobně. Vzhledem k tomu, že text komonitoria je neúplný,
chybí zde ustanovení o Vichingovi a o sankcích proti těm, kteří by se papežskému nařízení
protivili.
Novou je zde kapitola o Gorazdovi jako Metodějovu nástupci.
Zákaz vykonávat arcibiskupský úřad znamená, že Gorazd
v době vydání instrukcí tento úřad ještě zastával. Jeho předvolání
do Říma k papeži potvrzuje jeho biskupskou
hodnost, neboť záležitosti
a pře biskupů mohl podle usnesení 8. ekumenického koncilu roku
870 rozsoudit jen příslušný patriarcha, tj. v tomto případě
papež.
Podle Theofylaktova „Života Klimenta, biskupa Bulharů“,
byl Gorazd sesazen a uvězněn. Další zprávy o něm chybí. Na
cestu do Říma buď rezignoval, nebo k ní už neměl možnost.
Byl-li živ, zda na Moravě nebo jinde (např. ve Vislansku), nevíme.
V kapitole XIV, 42 a dalších se pak líčí cesta Klimenta, Nauma
a Angelára přes Bělehrad (Beograd) do Bulharska a jejich působení
v době krále Michala a jeho syna Simeona. Kliment byl biskupem ve
Velici v Makedonii (†916) a Naum učitelem v klášteře u Bílého
jezera († kolem 910). Z dalších učedníků se připomíná
Konstantin, který se stal biskupem v Preslavi (L. E. Havlík 1992,
s. 209-211, 215).
Z Kosmových anagramů by
však vysvítalo, že Gorazd snad odešel za svým bratrem
Bořivojem do Čech (měl by být totožný s knězem
Učenem či Učeným, kterého jmenuje Crescente
a II. stsl. legenda jako Václavova
učitele věd a žalmů).
Petr Šimík (2005).
Legenda:
Commonitorium – připomínky.
Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Kosmovy anagramy“ o
ztožnění moravského biskupa Gorazda s knězem Učenem z václavských legend.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Kroniky: „Granum k roku
900“ (po přepočtu 884) o exkomunikaci Svatopluka.
Legendy: „Život Nauma“ (starší).
Legendy: „Život Klimenta, biskupa Bulharů“ (1100).
Dokumenty: „List papeže Jana VIII. Svatoplukovi“ (880).
Dokumenty: „List papeže Štěpána V. Svatoplukovi, králi Slovanů“ (885).
Dokumenty: „Stížný list bavorských biskupů papeži Janu IX.“ (900).
Dokumenty: „List mohučského arcibiskupa Hathona papeži Janu IX.“ (900).
Tabulka 15: „Životní data
velkomoravského krále Rostislava“.
Tabulka 17: „Arcibiskupové a
biskupové moravští“.
Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
|
