|
[Pokračování
...].
[Z Ulmu] táhl [Arnulf] počátkem
roku na východ, doufaje, že mu vévoda Svatopluk přijde vstříc.
Avšak ten podle svého zvyku odmítl přijít ke králi a popřel věrnost
a vše, co předtím slíbil. Rozhněvaný král měl proto v
Hengistfeldu1
rozmluvu s vévodou Braslavem, kde mezi jiným zjišťoval dobu, místo
a způsob, jak by mohli vpadnout do země Moravanů. Usnesli se pak,
že do onoho království
vtrhnou třemi ozbrojenými sbory. Když král vzal s sebou Franky,
Bavory a Alamany, vskutku přišel v měsíci červnu na
Moravu. Tam se zdržoval po čtyři týdny s takovým množstvím
– s výpravou tam přišli též Uhři2
– až celé ono území obrátil požáry v pustinu.
Nato vyslal též v měsíci září své posly s dary
k Bulharům a k jejich králi Vladimírovi, aby obnovili dřívější
mír, a požádal, aby Moravanům nebyla nadále dávána možnost
nakupovat sůl. Poslové však pro nástrahy vévody Svatopluka
nemohli nastoupit cestu po souši a dostali se z Braslavova království
do Bulharska lodí po řece Odře do Kupy a potom po toku řeky
Sávy.3 Tam byli králem důstojně přijati
a v měsíci květnu se s dary vrátili touže cestou, kterou se ubírali.
Fuldské anály k roku
892.
[Pokračování
...].
Poznámky:
|
|
1 –
|
Hengistfeldon byl u Štýrského Hradce (Graz). |
| 2 –
|
O tom, že Maďarům jakési zátarasy
bránily ke vpádům na západ (do střední Evropy) a že tyto zátarasy
dal odstranit král Arnulf, který Maďary
pozval jako spojence proti Svatoplukovi, králi Moravanů, poněvadž
ho nemohl porazit, píše řada pramenů.
|
| 3
–
|
Arnulfovi poslové nemohli použít
řeku Drávu, neboť až tam sahalo Svatoplukovo panství. Arnulfova
žádost byla adresována bulharskému králi Vladimírovi
a týkala se solných dolů v Sedmihradsku.
|
|
|
Petr Šimík (2005). Srovnání:
K
Literatura:
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s.
221-222.
•
Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin
(530-935). NLN, Praha 1997. |
