Kníže Vratislav I. a jeho pohřeb v bazilice sv. Jiří (2/3)
Emanuel Vlček

   I. vrstva (26 cm mocná) byla tvořena plochými opukovými kameny a kamennými odštěpky. Uprostřed mezi kameny byl nalezen střep okraje džbánu z 80. let 14. století, a především groš Václava II. z roku 1300. Dále zde byly četné zlomky železného kování s hřebíky a s otisky dřeva na jedné straně, drobné bronzové kování, uhlíky, kostěný korálek, zlomek skleněného korálku, zbytky kůže, špendlíky s hlavičkou a kosti zvířecí i lidské a další předměty.
   II. vrstva (asi 10 cm mocná) byla tvořena hlínou a drobivou maltovou drtí. V ní byl nalezen podobný obsah jako ve vrstvě první. Navíc se zde našel střep z lahvovité nádobky a hlavně proužek textilie vázané (101) podobně jako tkanina objevená v centrálním hrobě č. 98. Několik dalších střepů keramiky ukazuje na nádoby z 10.-11. století.
   III. vrstva (asi 34 cm mocná) byla opět tvořena lomovými opukovými kameny. I ona obsahovala zlomky železného kování širokého 45-48 cm s otisky dřeva, železné hřebíky, zlomek kostěného korálku a rovněž kosti zvířecí a lidské.
   IV. vrstva začínala v hloubce asi 70 cm pod dlažbou a byla asi 65 cm mocná. Byla tvořena opět odštěpky (102) opukových kamenů. Z předmětů zde byl objeven zlomek bronzoviny, další zlomky železného kování, 28 hřebíků, zlomky dřeva, zvířecí a lidské kosti. Mezi nimi i polovina osifikované chrupavky štítné člověka.
   V. vrstvu tvořila podlaha na vlastním dně hrobové jámy z opukových kamenů a malty. Zde bylo nalezeno nejvíce zlomků dřeva, 31 zlomků železného kování širokého 42 mm a 52-56 mm, nesoucího vždy na jedné straně otisky dřeva.
   Z uvedeného popisu jednotlivých vrstev a jejich obsahu lze soudit, že kosti knížete byly objeveny až na dně hrobové jámy v zetlelé dřevěné truhlici (viz výše obr. 1). Kování truhlice bylo ploché, přibité železnými hřebíky. Prázdná jáma byla pak vyplňována navážkami, které byly pěchovány a prokládány opukovou drtí a kameny. Toto záměrné vrstvení mělo zpevnit zásyp pod nově budovaným náhrobkem, neboť jinak by nebyla zajištěna stabilita těžké opukové tumby. Obsah jednotlivých vrstev navážky jasně dokládá, že hrobová jáma byla zaplněna v jednorázové akci. Rozměry dna hrobové jámy nás informují o přibližné velikosti kované truhlice, ve které byly kosti knížete   p o d r u h é   pohřbeny v době vlády jeho vnuka, knížete Boleslava II.

Emanuel Vlček (1997, s. 99-103).

Poznámky:

Petr Šimík (2006).

Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
„Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
„Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
„Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Mapky: „Dějiště Kosmových mýtů a nejstarších českých legend“.
Bořivojův křest v legendách: Kristián, Fuit, Proložní ludmilská, Diffundente sole.
Bořivojův křest v kronikách: Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, „Granum“, Palacký.
Hroby: Hrob K1-Bořivoje: „půdorys“, „příčný řez“, „podélný řez“.
Hroby: Hrob 12/59-Svatopluka: „axonometrie“, „půdorys a řezy“.
Hroby: „Hrob č. 97- Vratislava I. v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě“ (2. část, 3. část).
Hroby: „Hrob knížete Václava ve Svatováclavské kapli chrámu sv. Víta“ (2. část, 3. část, 4. část, 5. část).
Tabulka   4: „Životní data knížat podle legend“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat podle výsledků antropologicko lékařského průzkumu“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 14: „Srovnání Kristiánovy a Kosmovy verze přemyslovské pověsti“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbol pohanství?“
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?“
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Symbolika: „Přilba jako atribut sv. Václava“.
Komentáře: „Největší archeologický podvod století“.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli!
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechává Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
     • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006).

Literatura:
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci ve světle antropologicko lékařského průzkumu. Katalog stejnojmenné výstavy. NM, Praha 1982 (nestránkováno).
• Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Atlas kosterních pozůstatků prvních sedmi historicky známých generací
Přemyslovců s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
• Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
• Petr Sommer: Začátky křesťanství v Čechách. Kapitoly z dějin raně středověké duchovní kultury. Garamond, Praha
2001.