MM - dokumenty - Privilegium císaře Jindřicha III. (1086)

MORAVIA MAGNA

„VE JMÉNU SVATÉ A NEROZDÍLNÉ TROJICE“

• Privilegium římského císaře Jindřicha III.¹ pro pražského biskupa Gebharta (Jaromíra), kterým roku 1086 na sněmu v Mohuči stvrdil a ustanovil, „nařizujíce nezrušitelně“, aby pražské biskupství bylo (znovu) sjednoceno (s moravským), jako za časů biskupa Vojtěcha.
Ve jménu svaté a nerozdílné Trojice, Jindřich Třetí, z milosti Boží císař Římský, rozmnožitel říše. Víme, že přísluší jménu královskému a důstojnosti císařské, abychom všude pomáhajíce prospěchu církví Božích, odvraceli od nich škody nebo křivdy, kde by bylo potřebí. A proto chceme, aby bylo všem věrným Božím i říše naší známo, budoucím i nynějším, že věrný náš biskup Pražský Gebhart často žaloval svým spolubratřím a spolubiskupům i ostatním knížatům našim a naposledy nám, že biskupství Pražské, jež bylo od počátku zřízeno po celém knížectví Českém a Moravském jako jediné a nerozdílné² a tak bylo i od papeže Benedikta i od císaře Oty Prvního stvrzeno, potom bylo se svolením jeho předchůdců rozděleno a uvnitř hranic svých zmenšeno tím, že byl pouhou mocí panovníků nový biskup dosazen. Když pak biskup Gebhart v Mohuči před legáty stolice apoštolské v přítomnosti naší i mnohých velmožů říše naší vznesl touž žalobu, byla od arcibiskupů: Vezila Mohučského, Sigevina Kolínského, Egilberta Trevírského, Liemara Brémského a od biskupů Tiederika Verdunského, Konráda Utrechtského, Oldřicha Eichstetského a Oty Řezenského se souhlasem laiků: knížete Českého Vratislava a bratra jeho Konráda, vévody Fridricha, vévody Litolda, falckraběte Rapoty a všech, kteří se tamže sešli, ona první biskupská osada se vším obvodem svých hranic přisouzena stolci Pražskému. Hranice pak její na západ jsou tyto:³ Tuhošť s krajem, jenž dosahuje řeky Kouby, Sedlec a Lučané a Děčané, Lutoměřici, Lemuzi až na hřbet hvozdu, jímž jsou Čechy ohraničeny. Potom na půlnoc jsou tyto hranice: Pšované, Chorvati a druzí Chorvati, Slezané, Třebované, Bobřané, Dědošané až ke hřbetu hvozdu, kde přicházejí hranice Milčanů. Odtud na východ má tyto řeky za hranice: Bug a Styr s hradem Krakovem a krajem, jenž má jméno po Váhu, se všemi krajinami, jež náleží k dříve řečenému hradu, jímž jest Krakov. Odtud připojením pomezí uherského rozšířena táhne se až k horám, jež slovou Tatry. Potom na té straně, jež jest obrácena na poledne, táž biskupská osada s připojením země Moravské⁴ táhne se až k řece, jež slove Váh, a ke hřbetu lesa, jenž slove More, a lesa na horách, jímž jsou Bavory ohraničeny. A tak se stalo prostřednictvím naším a s přibylým společným souhlasem knížat skrze ..., že kníže Český Vratislav a jeho bratr Konrád znova přiznali a vrátili svrchu řečenému biskupu Pražskému, bratru svému, onu osadu, soudním pořadem požadovanou. A proto, byvše prosbou téhož biskupa důvodně k tomu přiměni, stvrzujeme jemu i nástupcům jeho výrokem naší císařské moci opět sjednocení Pražského biskupství a ustanovujeme, nařizujíce nezrušitelně, aby se v budoucím čase neosměloval nižádný člověk kteréhokoli stavu nebo žádný spolek lidský odcizovati cokoli Pražskému kostelu z jeho práva v svrchu označených hranicích.⁵ A aby moc tohoto sjednocení a potvrzení zůstala po všechny věky stálá a nezvrácená, proto jsme kázali sepsati tento list, a jak jest dole viděti, vlastní rukou jej potvrdivše, dali jsme jej přitištěním našeho znaku označiti. Dáno dne 29. dubna léta od narození Páně 1086, indikce 9, roku pak 32 kralování pána Jindřicha, roku císařství jeho třetího.
		Znak pána Jindřicha III., císaře Římského, rozmnožitele říše.

Tento znak jsem viděl já, jak císař vlastní rukou připojil na privilej pražského biskupství.

Kosmas: Kronika Čechů (kn. II., kap. 37.).

[Zpět...].
[Pokračování...].

Poznámky:

1 –	Jedná se o německého krále Jindřicha IV., jako císaře ovšem III. Posun v číslování císařů Jindřichů je způsoben tím, že král Jindřich I. Ptáčník římským císařem nebyl, jejich pořadí je proto vždy o jedničku nižší. Srovnej „Rodokmen Sálců“.
2 –	Od okamžiku založení toho pražského existovala biskupství dvě. Obnovené moravské a nové pražské.
3 –	Vyznačení popisovaných území viz mapka: Kmenová území v Čechách dle R. Turka (1982) a P. Randuse (2007).
4 –	Chybný překlad z latinského regnum Moraviae.
5 –	Biskupství moravské, takto opět (?) dočasně připojené k pražskému, bylo pak znovu obnoveno jen několik let poté (viz Kosmas II, 41). O prvním připojení moravského biskupství k pražskému se později zmiňuje „Granum“ k roku 971, tzn. až ve třetím roce Vojtěchova biskupování podle chybné Kosmovy datace – viz komentář níže.

Petr Šimík (2005).

Komentář:
Opis listu je považován za Kosmou falšovaný. Veškeré zásluhy na založení pražského biskupství Kosmas dává až Boleslavovi II. „Svatému“ (967/972-999), i když počáteční úsilí vyvinul již Boleslav I. „Ukrutný“ (935-967/972) asi právě roku 967/968, nebudeme-li počítat (zřejmě neuskutečněný) zámysl Václavův, když dostavěl svatovítskou rotundu.
Za prvního pražského biskupa byl zvolen a vysvěcen Sas Dětmar (973/976-982), jenž „dokonale uměl řeč slovanskou“ a u Boleslava II. „nabyl veliké obliby a přátelství“. Kosmas (I, 23 a 24) vysvěcení pražského biskupa klade nesprávně do roku 967 (o moravském biskupovi se vůbec nezmiňuje). Dětmarovo úmrtí (2. ledna) a volbu nového biskupa Vojtěcha (19. února) spojuje již s rokem 969. Obě poslední události se ve skutečnosti odehrály o 13 let později. Vojtěch byl zvolen druhým pražským biskupem na Levém Hradci, kde v roce 872 z a p o č a l o české křesťanství, 19. února 982, investován 3. června 983 a vysvěcen 29. června téhož roku.

Srovnání:
„Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Mapky: Kmenová území v Čechách dle R. Turka (1982).
Mapky: Kmenová území v Čechách dle P. Randuse (2007).
Historie: „Založení pražského biskupství“ (973/976).
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s. 7, 122-124.
• Rudolf Turek: Čechy na úsvitě dějin. Academia, Praha 2000, reprint 1. vydání (Orbis, Praha 1963), s. 44-46.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová. Svoboda, Praha 1972.
• Rudolf Turek: Listina Jindřicha IV. z 29. dubna 1086 (DH IV. 390) a její teritoria. In: Slavia Antiqua, 22, 1975, s. 69n.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah