MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

AKTUALITY

 

REPLIKA TAPISÉRIE Z BAYEUX
JE VYSTAVENA V BRNĚ

Muzeum města Brna, hrad Špilberk-východní křídlo, 1.3.-15.5.2011.

   Originální tapisérie z Bayeux je vynikající historickou památkou raně středověkého umění z období 60.-70. let 11. století. Na osmi pásech vyšívaného plátna o celkové délce 73,4 m a výšce 0,5 m představuje příběh dobytí Anglie normanským vévodou Vilémem Dobyvatelem,1 slavnou bitvu u Hastingsu v roce 1066, ale díky charakteru charakteru obrazové kroniky zobrazuje přibližuje i reálie a „vypráví“ celý příběh boje o anglický trůn. Dodnes uchvacuje návštěvníky svou živou sugestivní vyprávěcí notou, jednotným stylem, bohatostí a pestrostí výjevů.
   Originál tapisérie je vystaven ve francouzském městě Bayeux v Normandii. V anglickém městě Reading nedaleko Londýna je vystavena kopie této památky. Současná replika jedné z nejslavnějších světových tapisérií, známé pod názvem Tapisérie z Bayeux, vznikala pod rukama olomoucké textilní výtvarnice Věry Míčkové po dobu dvaatřiceti měsíců v letech 2004-2007. Autorka převedla světoznámou vyšívanou tapisérii do tkaného gobelínu. Utkala celkem dvacet sedm pásů, které tvoří logické celky, odpovídající latinským textovým komentářům jednotlivých výjevů na tapisérii. Celková délka této repliky, vytvořené klasickou technikou tkaní na rámu, činí 65 m. Materiál tkané tapisérie tvoří vlna ve dvaceti barevných odstínech.2
Obr. 1. Tkaný gobelín – replika „Tapisérie“ z Bayeux – z rukou
textilní výtvarnice Věry Míčkové z Olomouce (výřez).
   Poprvé se možnosti představit dokončené monumentální dílo veřejnosti ujalo Muzeum umění Olomouc v roce 2007, práce byla vystavena v křížové chodbě Zdíkova paláce v Arcidiecézním muzeu Olomouc, podruhé byla práce Věry Míčkové vystavena v roce 2009 v Národní galerii v prostorách Anežského kláštera, třetí noblesní prostor poskytuje Muzeum města Brna na hradě Špilberku v roce 2011. Práce Věry Míčkové představuje na počátku 21. století poklonu tapisérii z Bayeux a jejím anonymním tvůrcům, má téměř 1000 let od vzniku původního a zcela ojedinělého díla sílu adoračního gesta. To obdivné gesto přichází nečekaně z České republiky, ze starobylého historického města Olomouce v srdci Moravy.3

Zdroj: Wikipedie,
MMB-Špilberk.


Poznámky:

1 Z
2 P
3 M

Petr Šimík (2011).

Komentář:
M

Petr Šimík (2011).

Srovnání:
Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Ohlasy: „L. J. Konečný × P. Šimík“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Mapky: „Dějiště Kosmových mýtů a nejstarších českých legend“.
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Biskupské mitry Spytihněva II. a Vratislava II.“.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Historie: „Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
Bořivojův křest v legendách: Kristián, Fuit, Proložní ludmilská, Diffundente sole.
Bořivojův křest v kronikách: Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, Granum, Palacký.
Hroby: „Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Hroby: Hrob K1-Bořivoje: „půdorys“, „příčný řez“, „podélný řez“.
Hroby: Hrob 12/59-Svatopluka: „axonometrie“, „půdorys a řezy“.
Tabulka   2: „Kosmův obrazový scénář“ aneb Odkud vzal Kosmas námět pro svůj libušopřemyslovský mýtus.
Tabulka   3: „Pokusy historiků a badatelů o »správné« datování Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka   4: „Životní data knížat podle legend“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat podle výsledků antropologicko lékařského průzkumu“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Artefakty: „Plaketa velkomoravské kněžny ze Želének“.
Artefakty: „Stříbrný terčík se sokolníkem ze Starého Města na Moravě“.
Artefakty: „Slonovinová pyxida z Čiernych Kľačan“.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbolika pohanství?
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?“.
Symbolika: „Sokol přinášející vládu-království“.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Symbolika: „Přilba jako atribut sv. Václava“.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli (2008).
Aktuality: „Ve Znojmě-Hradišti našli velkomoravské pohřebiště“ (2007).
Aktuality: „Jádro katalogu (předních) biskupů Moravy“ – nalezení zpřesněného klíče (2007).
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechává Bořivoje?
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Mořic Trapp: Nástěnné malby kaple (pohanského chrámu) knížecího hradu ve Znojmě. Z příkazu moravského zemského výboru sepsal a popsal Mořic Trapp s 15 vyobrazeními. Brno 1862. Překl. A. Spilka, ed. V. Sýkora, VÚZORT Praha (nedatováno).
• Václav Houdek: Hradní kaple znojemská. ČVSMO 57-58, s. 1-10, ČVSMO 59-60, s. 77-94, Olomouc 1898.
• Otakar Votoček: Přemyslovská rotunda svaté Kateřiny ve Znojmě. ZPP IX, Praha 1949, s. 101-127.
• Jiří Mašín: Románská nástěnná malba v Čechách a na Moravě. ČSAV, Praha 1954.
• Antonín Friedl: Přemyslovci ve Znojmě. Ikonografie posvátného oráče v českém mythu. Odeon, Praha 1966.
• Anežka Merhautová-Livorová: Ikonografie znojemského přemyslovského cyklu. Umění XXXI-1, Praha 1983, s. 18-26.
• Zdeněk Měřínský: Znojemská odhalení? FHB-7, Praha 1984, s. 369-377.
• Dušan Třeštík: Znojemská odhalení podruhé. FHB-7, Praha 1984, s. 379-386.
• Barbara Krzemieńska: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě. Příloha časopisu heraldiků. Ostrava 1985.
• Anežka Merhautová-Dušan Třeštík: Ideové proudy v českém umění 12. století. Studie ČSAV 2, Praha 1985.
• Jaroslav Zástěra: Původ péřové koruny. Postavy panovníků na českých a moravských denárech. Znojmo 1986.
• Josef Poulík: O románské rotundě ve Znojmě. AÚ ČSAV v Brně, Brno 1987.
• Dušan Třeštík: Objevy ve Znojmě. ČsČH XXXV-4, Praha 1987, s. 548-576.
• Anežka Merhautová-Alois Martan: Byly či nebyly malby znojemské rotundy jednotným dílem? Umění XXXVI, Praha 1988, s. 297-307.
• Jaroslav Zástěra: Znojemská rotunda a Velká Morava. Brno 1990.
• Jaroslav Kadlec: Přehled českých církevních dějin I. Zvon (reprint Křesťanská akademie, Řím 1987), Praha 1991.
• Josef Žemlička: Mitra českých knížat. Sborník Společnosti přátel starožitností (SSPS) 3, 1992, s. 17-21.
• M. Gregerová: O stavebním kameni znojemské rotundy. Geologický průzkum 33, 1991, 23n.
• M. Gregerová-J. Locker: Petrographic characteristics of the Znojmo chapel building stone. In: Scr. Masaryk. Univ. Geol., 22, 157-172. Brno 1992.
• Bohuslav Klíma: Znojemská rotunda ve světle archeologických výzkumů. PdF MU v Brně, Brno 1995.
• Vladimír Karbusický: Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury. MF, Praha 1995.
• Jan Šmerda: České a moravské denáry. Katalog mincí českého státu od X. do počátku XIII. století. Datel, Brno 1996.
• Lubomír Konečný: Ikonografická problematika románské výmalby znojemské rotundy. Sborník vědecké konference, Znojmo 23.-25.9.1996, ed. Pavel Ciprian. JMM, Znojmo 1997, s. 59-78.
• Jaroslav Dvořák: Horninový stavební materiál rotundy sv. Kateřiny na znojemském hradě. Sborník vědecké konference, Znojmo 23.-25.9.1996, ed. Pavel Ciprian. JMM, Znojmo 1997, s. 138-142.
• Josef Sadílek: Kosmovy staré pověsti ve světle dobových pramenů (antické a biblické motivy). Petrklíč, Praha 1997.
• Václav Tatíček: Přemyslovské lustrování. Apropos, Praha 1998.
• Jakub de Voragine: Svatá Kateřina. Jakub de Voragine: Legenda aurea. Vyšehrad, Praha 1998, s. 343-350.
• Marie Bláhová-Jan Frolík-Naďa Profantová: Velké dějiny zemí Koruny české, I. sv. do roku 1197. Vědecká redakce Dušan Třeštík. Paseka, Praha a Litomyšl 1999.
• Bohuslav Klíma: Levá ruka knížete patří vedlejší figuře. In: Příloha deníku Rovnost, čtvrtek 11. března 1999 (strana pět).
• Barbara Krzemieńska-Anežka Merhautová-Dušan Třeštík: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě. Set Out, Praha 2000.
• Jan Bažant: Znojemská rotunda a raněkřesťanské malířství. J. Bažant: Umění českého středověku a antika. KLP, Praha 2000, s. 59-72.
• Klára Benešovská: Rotunda P. Marie a sv. Kateřiny. In: Deset století architektury, Sborník stejnojmenné výstavy, Praha 2001, s. 41 a 98.
• Petr Šimík: Otočené štíty, šišák sv. Václava, knížecí pláště. Příspěvek k ikonografii 4. pásu maleb ve znojemské rotundě aneb Polemika s dr. Dušanem Třeštíkem. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1999-2001. MNK, Brno 2001, s. 361-377.
• Jaroslav Zástěra: Znojemská rotunda vstoupila do třetího tisíciletí. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1999-2001. MNK, Brno 2001, s. 379-383.
• Aleš Novotný: Metody moderní mytologie neboli boj o „rukopis znojemský“. VVM LVI, 1, Brno 2004, s. 3-14.
• Jan M. Klobušický: Kult sv. Kateřiny Alexandrijské a jeho šíření. Znojemská rotunda. Malby v národní kulturní památce Rotunda sv. Kateřiny a výsledky současného výzkumu. Sborník z 2. mezinárodní odborné konference o rotundě, Znojmo 25.-26.6.2003. Město Znojmo 2004, s. 155-165.
Petr Šimík: Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. Znojemská rotunda. Malby v národní kulturní památce Rotunda sv. Kateřiny a výsledky současného výzkumu. Sborník z 2. mezinárodní odborné konference o rotundě, Znojmo 25.-26.6.2003. Město Znojmo 2004, s. 78-123.
• Lubomír Jan Konečný: Románská rotunda ve Znojmě. Ikonologie maleb a architektury. Host, Brno 2005.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah