MM - zajímavosti - Kosmovy anagramy 1

MORAVIA MAGNA

KOSMOVY ANAGRAMY
„P 1“

CO ZŮSTÁVALO DOPOSUD SKRYTO ZA LATINSKÝM TEXTEM KOSMOVY KRONIKY ČECHŮ

   [Pokračování ...].
   V latinském textu Kosmovy „Kroniky Čechů“ nalezl P. František Borák skrytý obsah zaznamenaný v přesmyčkách (anagramech) ve staroslověnštině nebo spíše již ve staročeštině.¹ Tento „zašifrovaný“ text obsahuje i zprávy o Moravě, které v Kronice Kosmas zamlčel.²
   Jak F. Borák při svém hledání obsahu anagramu postupoval si ukážeme na příkladu. Kroniku Kosmas začíná úvodem k proboštu Šebířovi. První latinská věta úvodu zní: „Domino et vero Melnicensis ecclesiae praepositi Severo, tam litterali scientia, quam spirituali intelligentia praedito“.³ Ze všech latinských slov, bez ohledu na pořadí ve větě, se snažil sestavit obrazec tak, aby nalezl střední díl tajenky, tzn. až jeden z vnitřních sloupců písmen vytvořil souvislé slovo nebo i více, dávající rozumný smysl ve staročeštině – viz obrazec níže:

   Z písmen sousedního sloupce vpravo nebo vlevo, ze kterého to šlo, se snažil k již nalezeným slovům tajenky sestavit přísudek, přívlastek či doplněk. Pak z písmen vlevo od sestaveného středu složil další větu nebo slova, jež objasňují obsah středu. Další větu či slova sestavil z písmen vpravo od středního dílu. Všechny tři díly musí vyjít beze zbytku, čili součet shodných písmen latinského textu v kterémkoliv dílu se musí rovnat součtu shodných písmen v rekonstruovaném textu slovanském.⁴ Správnost řešení hádanky záleží výlučně na správném a pravdivém „uhádnutí“ znění středu. Výsledek prvního anagramu, rozšifrovaného F. Borákem, zní:
   Tajenka: CRISTIANUS TI, ze sousedního sloupce písmen vpravo sestavil: LGA O MATERI ĚI, ze zbývajících písmen vlevo od dvou prostředních sloupců: PISCOP ELLEN PIŠET CLERICOM: PAN Q LUDMINĚ, vpravo od dvou sloupců ve středu: IE RATISLA LIUTIS DIETĚ IĚIE NA STOTORE T[O] IE NA MORAVĚ.
   Do dnešní mluvy F. Borákem volně přeloženo první přesmyčka „P 1“ zní: „Kristián ti lhal o oné matce, biskup Helena píše kněžím:⁵ pánem nad Ludminou je Ratislav Lutic její syn na Stobore, to je na Moravě“.⁶
   „Tato překvapující Kosmova zpráva“, píše F. Borák (2001, s. 11), „definitivně ukončuje vleklý spor o věkovou prioritu Kristiána a Kosmy ve prospěch Kristiánův. Dohad novověkých kritiků, že Kristiánova legenda je padělek, je zprávou rovněž potvrzen, ovšem je to padělek napsaný ke konci 10. století.⁷ Skrytými slovy k Šebířovi – Kristiánus ti lga o materi ěi – Kosmas zahajuje zdrcující kritiku Kristiánovy legendy a jeho osobnosti vůbec. Jádro Kristiánova podvodu tvoří ztotožnění Ratislava Lutice, syna krále Bořivoje, s pražským Vratislavem, synem Spytihněva a vnukem Gorivoje sídlícího v Mělníku. Touto úmyslnou identifikací moravského panovnického rodu s rodem Přemyslovců Kristián vymazal historii Moravy z celého 10. století“.⁸
   Na tom jistě něco je, ale asi ne zcela tak, jak míní autor. Zatím ještě nevíme, kdo se mýlil, zda Kosmas (ať už bezděčně, nebo účelově), nebo na základě Kosmových skrytých informací F. Borák, ale třeba na to ještě přijdeme.⁹
   [Pokračování ...].

František Borák: Neznámá historie Moravy v IX. až XI. století (2001, s. 55).

Poznámky:

1 –	Takových hádanek nebo přesmyček (anagramů) našel P. František Borák v textu Kosmovy kroniky přes 260.
2 –	V kronice Čechů píše jen o křtu Bořivoje od ctihodného Metoděje, biskupa moravského, za časů krále moravského Svatopluka, a o Svatoplukově zmizení (Kosmas I, 10 a 14).
3 –	V překladu K. Hrdiny úvodní věta zní: „Panu Šebířovi, proboštu kostela mělnického, nadanému jak vědeckým vzděláním, tak i duševní schopností“.
4 –	Připouští se jen vzájemná záměna písmen „U“ a „V“, „C“ a „K“, „V“ a „F“, „B“ a „P“ nebo „E“ a „Ě“, „S“ a „Š“ a nahrazení písmen, které staročeština nezná, v našem případě „K“ na místo latinského „Q“ a „KS“ (případně „CH“) na místo latinského „X“. Prioritu měl samozřejmě výsledný latinský text, tím bychom mohli vysvětlit některé drobné nepřesnosti ve staročeském přepisu.
5 –	Mstiš a Helena byli zabiti v Boleslavi bezprostředně po Václavově vraždě (935), jak zaznamenala I. stsl. legenda (jméno „Helena“ se vyskytuje pouze v textu Minejním).
6 –	I když od F. Boráka máme návod a známe jeho postup, jak došel ke svému výsledku, je rozluštění anagramu tak náročné a komplikované, že můžeme vyslovit domněnku, že Kosmas snad ani (úmyslně?) neměl zájem na tom, aby někdo „zašifrovaný“ text objevil, alespoň to nepředpokládal. Lze vždy dojít jen k jednomu stejnému nebo hodně podobnému výsledku? Nelze z uvedené latinské věty sestavit jiný staročeský text se vztahem k oné době, ale s naprosto jiným významem? Nabízí se i druhý typ otázek. Jak Kosmas postupoval při psaní latinského textu? Musel by mít nejdříve nějaké sdělení ve staročeštině, ze kterého latinská slova seskládal. Sestavoval tyto „stařecké hříčky“, jak v úvodu říká, jen pro vlastní zábavu, aby si ztížil práci, nebo snad pro klid svědomí? Musel by při tom používat metodu „pokus – omyl“, neboť žádný klíč, který by zaručoval jednoznačný, tzn. vždy stejný výsledek, zcela jistě neexistuje.
7 –	Mějme na zřeteli, že před rokem 1975, kdy F. Borák na anagramech pracoval, zdaleka nebyla „pravost“ a „datování“ Kristiánovy legendy uzavřenou záležitostí. Jeho nezvratné přesvědčení, že se jedná o „dobový padělek“, můžeme jen potvrdit. Viz tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“.
8 –	„Gorivoj, sídlící na Mělníku,“ o němž se zmiňují Fuldské anály k roku 872, byl v té době podle Kristiána (kap. 2) dospělý (měl již „lid sobě svěřený“) a tehdy měl být údajně také pokřtěn. Kosmas (I, 10) zase píše o Bořivoji, jehož zplodil mytický Hostivít, a ten měl být pokřtěn teprve roku 894 (Kosmas I, 14). Z toho zřejmě plyne Borákovo (mylné) přesvědčení o existenci dvou Bořivojů, českého a moravského. Viz níže pozn. 9. Co se týká Kristiánova domnělého ztotožnění Ratislava s Vratislavem, měli bychom pomyslet na možnou záměnu: Rastislav – Ratislav – Vratislav. Pražský Vratislav však rozhodně nemohl být synem Spytihněva a vnukem „mělnického“ Goriweie, byl ale nepochybně vnukem Rostislava (viz „Rodokmen Mojmírovců“). Pokud se v anagramu mluví „o jejím (tj. Ludmilině) dítěti“, pak onen RATISLA může být jen její syn Vratislav! Proč se však o něm mluví? Byl na Moravě jako rukojmí? Byla mu po pádu Velké Moravy svěřena do správy některá její část? Stal se po odchodu Svatoplukových synů, Mojmíra II. a Svatopluka II., do Salcburku jejím dědicem? Proč je tunika knížete Vratislava I. na malbě ve znojemské rotundě jako jediného z vyobrazených 27 knížat č e r v e n á ? Proč se právě jen nad jeho hlavou stýkají dva stejnobarevné oblouky? Jádrem Kristiánova „padělku“ bude spíš nahrazení moravského krále-oráče Rostislava bájným oráčem Přemyslem, jak to také vyplývá ze srovnání 1. a 2. kapitoly jeho legendy – viz článek „Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda“ (2. část), a vložení neurčitého počtu (neexistujících) pohanských knížat mezi „nalezeného (křesťanského) oráče“ a jeho potomka Bořivoje – viz tab. 5a „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“. Kosmas sám tomu pak nasadil korunu tím, že působiště oráče přestěhoval z Moravy do Stadic v severozápadních Čechách (viz mapka), což učinil v rozporu s Kristiánem, od něhož tento motiv převzal.
9 –	Nepochybné ale je, že „mělnický“ Goriwei, o němž se v marginálii zmiňují Fuldské anály k roku 872 a jenž se měl účastnit boje pěti českých knížat s Franky u Vltavy, je t o t o ž n ý s „moravským“ Bořivojem, synem krále Rostislava, o jehož údajném křtu až v roce 894 píše Kosmas (I, 10 a 14). Ovšem píše o něm s odstupem více než 240 let nejspíš na základě Kristiánovy legendy (kap. 2). Oproti Kristiánovi křest posunul o dalších 20 let, kdy oba hlavní protagonisté byli již několik let po smrti, ovlivněn zřejmě také i svojí vlastní interpretací maleb ve znojemské rotundě. Přesto o „historičnosti“ této Kristiánem smyšlené a od něj Kosmou převzaté „události“ jen málokdo z historiků či badatelů pochyboval – viz tab. 3 „Bořivojův křest“. Srovnej zprávu „Granum“ o Bořivojově křtu (?), spíše však sňatku (!), k roku 894, u níž přepočtem podle opraveného Havlíkova klíče bylo nalezeno správné datum 871.

Petr Šimík (2003).

Srovnání:
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
„Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
„Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
„Legenda o životě Rostislava, krále Moravanů, který se svou vírou a utrpením stal se svým národem svatým“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Mapky: „Dějiště Kosmových mýtů a nejstarších českých legend“.
Kroniky: „Granum Catalogi praesulum Moraviae“ aneb Neprávem přehlížený moravský pramen.
Kroniky: „Granum k roku 891“ (po přepočtu 868) aneb Nalezení správného klíče.
Kroniky: „Granum k roku 894“ (po přepočtu 871) o Bořivojově křtu (?), spíše však sňatku (!).
Bořivojův křest v legendách: Kristián, Fuit, Proložní ludmilská, Diffundente sole.
Bořivojův křest v kronikách: Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Neplach, „Granum“, Palacký.
Tabulka   2: „Kosmův obrazový scénář“ aneb Odkud vzal Kosmas námět pro svůj libušopřemyslovský mýtus?
Tabulka   3: „Pokusy historiků a badatelů o »správné« datování Bořivojova křtu podle Kristiánovy smyšlené historky“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Tabulka 14: „Pořadí událostí v Kristiánově a Kosmově verzi přemyslovské pověsti“.
Tabulka 15: „Životní data moravského krále Rostislava“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 17: „Arcibiskupové a biskupové moravští“.
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Osobnosti: „Život svatého knížete velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci sv. Rostislava pravoslavnou církví.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbol pohanství?“
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?“
Symbolika: „Asketa s jelenem, hadem a ptákem“.
Symbolika: „Sokol přinášející vládu-království“.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Symbolika: „Stejná osoba byla zobrazována ve stejném oděvu“.
Symbolika: „Zdvojení postav na jednom obraze“.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Otázky: „Proč se Bořivojovi upírá založení hradu Praha?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Úvahy: Vznik a původ přemyslovské pověsti.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
     • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006).

Anagramy:
Úvod – Komentář Jiřího Adámka k Borákově „Neznámé historii Moravy v IX. až XI. století“.
P 1 – Kristiánova legenda jako dobový padělek. Ludmilin syn Vratislav působil na Moravě?
P 11 – Biskup Gorazd je totožný s knězem Učenem, který na Budči vyučoval kněžice Václava knihám latinským.
P 24 – Biskup Gorazd je synem (moravského) krále (Rostislava).
P 32 – Gorazd-Učen učí Rostislava a známé.
P 36 – Děd kníže Rostislav a jeho syn Bořivoj jsou z Moravy.

Další Kosmovy anagramy a článek o anagramech obecně najdete na webových stránkách Vladimíra Merty: www.tisicileti.cz.

Literatura:
• František Borák: Neznámá historie Moravy v IX. až XI. století. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1999-2001. MNK, Brno 2001, s. 9-121.
• Anagramy objevené v textu díla Cosmae Pragensis chronica Boemorum aneb Kosmova kronika česká. Část I. – anagramy č. 1 až č. 131. Anagramy objevil a uspořádal František Borák, ze strojopisů F. Boráka přepsal a do tisku připravil Vladimír Merta, zrevidoval a chybějících 44 převodů ze staročeštiny zhotovil Jiří Kachlík. In: Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s. 184-228.

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah