MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

AKTUALITY

 

VELKOMORAVSKÉ POHŘEBIŠTĚ
VE ZNOJMĚ-HRADIŠTI V ROCE 2008

NA VELKOMORAVSKÉM HRADIŠTI SV. HYPOLITA
POKRAČUJE ODKRÝVÁNÍ ROZSÁHLÉHO POHŘEBIŠTĚ

   Již třiadvacátou sezónu pracují archeologové z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně na velkomoravském hradišti sv. Hypolita ve Znojmě. Minulý rok, který byl nad jiné úspěšný, jim přinesl unikátní nález – předpokládané a po dlouhá léta hledané velkomoravské pohřebiště.
Obr. 1. Pohled na velkomoravské pohřebiště od západu.
V pozadí uprostřed při pravém okraji střechy domu kostel sv. Hypolita.
   Na místě, kde začal loňský výzkum, který zachytil východní okraj pohřebiště, dnes již stojí rodinný dům (obr. 1).1 V letošním roce archeologové, pod vedením doc. Bohuslava Klímy, pokračovali v jeho odkrývání západním směrem (obr. 2) na celkové ploše 12×30 metrů.
Obr. 2. Odkryté velkomoravské pohřebiště – pohled západním směrem.

   Zatímco v loňském roce archeologové odhalili 28 hrobů, v letošním roce k nim přibylo dalších 80. B. Klíma k tomu řekl: „Vše nasvědčuje tomu, že se díváme na centrální nekropoli znojemského Hradiště. Jedinečná je v tom, že se tady pravděpodobně pohřbívalo už od osmého století, v předvelkomoravském období, čemuž nasvědčují žárové hroby, které jsme zachytili. Na základě prvních nálezů usuzujeme, že hřbitov sloužil i po pádu Velké Moravy, do druhé poloviny desátého století. Srovnatelných nekropolí je na Moravě velmi málo. Pokud se potvrdí naše odhady, máme před sebou léta práce na jednom z největších moravských pohřebišť.

Obr. 3. Dvojhrob.
   Hroby jsou jsou uloženy velmi hustě, mezi nimi není téměř žádné volné místo. Hřbitov je patrně rozložen po celých blízkých terasách. „Pokud i tam budou mít pohřby srovnatelnou hustotu, pak si dovoluji předpokládat, že bychom se mohli na konci dopočítat ke stovkám, až k tisícovce hrobů“, odhadl B. Klíma.
   Výbava hrobů je nadprůměrně bohatá: zastoupeny jsou různé milodary, keramika, zbraně a šperky. Objevují se náhrdelníky z korálků různých tvarů a barev, skleněné gombíky, bronzové prstýnky, stříbrné náušnice, mnoho nožíků. Díky nálezu bloku hlíny, který zachoval podobu a rozměry nádoby, bylo možné věrně zdokumentovat a rekonstruovat podobu vědérka, které patřilo rovněž k časté hrobové výbavě. K nejnovějším pozoruhodným nálezům patří kopí, které bylo vyzvednuto z jednoho z mužských hrobů.
   „Zdá se mi, že jsme pořád na okraji, přesto jsou hroby svou výbavou nadstandardní. A to ještě nejsme zdaleka ve středu hřbitova, kde bychom snad mohli najít hroby nejbohatší. Hrobů bez milodarů je poměrně málo, v téměř každém je alespoň nějaká drobnost, malý šperk, zbraň, ocílka a další věci. Mnoho hrobů je dětských, je zjevné, že dětská úmrtnost byla vysoká. Hroby dospělých jsou často obkrouženy pohřby dětí, od nejmenších po dospívající“, konstatoval B. Klíma.
   Hradiště sv. Hypolita se svými dvaceti hektary opevněné plochy patří k největším centrům velkomoravského období.2 Na něm muselo žít dost lidí. Museli se o něj starat. „Stačí pomyslet na obrovské dílo a námahu, spojenou s vysekáním tři metry hlubokého a osm metrů širokého příkopu ve skále kolem hradby opevnění. To byla práce pro tři sta chlapů. Když si k tomu dopočítáme celou populaci hradiska, můžeme klidně dojít až k tisícovce obyvatel“. Podle B. Klímy je lokalita svým významem srovnatelná se známějšími pomoravskými hradišti – Starým Městem u Uherského Hradiště, Valy u Mikulčic a Pohanskem u Břeclavi.

Petr Šimík (2008).

Zdroj: www.idnes.cz, www.lidovky.cz, www.znojmo-hradiste.wz.cz a www.znojemsky.denik.cz.


Poznámky:

1 Výzkum velkomoravského pohřebiště na hradišti sv. Hypolita v roce 2007 – viz strana VM hroby.
2 Srovnej plánek hradiště sv. Hypolita.

Petr Šimík (2008).

Srovnání:
Aktuality: „Další kostel na Pohansku“ (2008).
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli (2008).
Aktuality: „Objev velkomoravského pohřebiště ve Znojmě-Hradišti“ (2007).
Aktuality: „Jsou »Přemyslovci« Češi? Jejich kosti půjdou na test DNA“ (2007).
Aktuality: „Jádro katalogu (předních) biskupů Moravy“ – nalezení zpřesněného klíče (2007).
Aktuality: „Hledaný Sámův Vogastisburg je možná Vranov nad Dyjí“ (2007).
Aktuality: „Kostel sv. Markéty Antiochijské v Kopčanoch“ – jediná zachovaná velkomoravská stavba (2005, 2006).
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Bořivoj – Svatoplukův místodržící v Čechách“.
Kníže Bořivoj v písemných pramenech a problematika jeho hrobu“.
Hrob K1-Bořivoje: „půdorys“, „příčný řez“, „podélný řez“.
Hrob 12/59-Svatopluka: „axonometrie“, „půdorys a řezy“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat podle výsledků antropologicko lékařského průzkumu“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Artefakty: „Plaketa velkomoravské kněžny ze Želének“.
Artefakty: „Stříbrný terčík se sokolníkem ze Starého Města na Moravě“.
Artefakty: „Slonovinová pyxida z Čiernych Kľačan“.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechává Bořivoje?
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
     • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006).

Literatura:
• Kamil Hilbert: O nálezech rotundy Václavovy. Svatováclavský sborník I, 1934, s. 220-229.
Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci ve světle antropologicko lékařského průzkumu. Katalog stejnojmenné výstavy. NM, Praha 1982 (nestránkováno).
Lubomír E. Havlík: Svatopluk Veliký, král Moravanů a Slovanů. Jota, Brno 1994.
Emanuel Vlček: Honosný hrob velmože v Sadech u Uherského Hradiště. Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 167-211.
Luděk Galuška: Uherské Hradiště-Sady. Křesťanské centrum říše velkomoravské. MZM, Brno 1996, s. 122-125.
Miloš Šolle: Od úsvitu křesťanství k sv. Vojtěchu. Vyšehrad, Praha 1996.
Michal Lutovský: Hroby knížat. Kapitoly z českých dějin a hrobové archeologie. Recenzoval doc. PhDr. Jiří Sláma, CSc. Set Out, Praha 1997.
Dušan Třeštík: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935). NLN, Praha 1997.
Jan Frolík-Zdeněk Smetánka: Archeologie na Pražském hradě. Lektorovali Zdeněk Dragoun a Jiří Sláma. Paseka, Praha a Litomyšl 1997.
Emanuel Vlček: Nejstarší Přemyslovci. Atlas kosterních pozůstatků prvních sedmi historicky známých generací Přemyslovců s podrobným komentářem a historickými poznámkami. Vesmír, Praha 1997.
Michal Lutovský: Bratrovrah a tvůrce státu. Život a doba knížete Boleslava I. Recenzoval doc. PhDr. Jiří Sláma, CSc. Set Out, Praha 1998.
Jaroslav Brůžek-Vladimír Novotný: Jak staří umírali staří Přemyslovci aneb Jak přesná je přesnost určení věku jedince podle kostry. Vesmír 78 (129), č. 8, 1999.
Josef Žemlička: Rod Přemyslovců na rozhraní 10. a 11. století. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť Boleslava II. († 7. února 999). Edd. Luboš Polanský, Jiří Sláma, Dušan Třeštík. NLN, Praha 2000, s. 267-273.
Milena Bravermanová-Michal Lutovský: Hroby, hrobky a pohřebiště českých knížat a králů. Recenzovali PhDr. Jan Frolík, CSc. a PhDr. Vladimír Kupka Ph. D. Libri, Praha 2001.
Jiří Sláma: K údajnému moravskému původu knížete Bořivoje. In: Velká Morava mezi Východem a Západem. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Uherské Hradiště-Staré Město, 28.9.-1.10.1999, AÚ AV ČR Brno, Brno 2001, s. 349-353.
Miloš Šolle: Čechy v době velkomoravské. In: Velká Morava mezi Východem a Západem. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Uherské Hradiště-Staré Město, 28.9.-1.10.1999, AÚ AV ČR Brno, Brno 2001, s. 389-396.
Bohuslav Klíma, jr.: Hradiště sv. Hypolita ve Znojmě. Deset let archeologických výzkumů velkomoravského centra (1986-1995). In: Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 141, řada společenských věd č. 17. MU, Brno 1999, s. 3-65.
Bohuslav Klíma: Objev prvního velkomoravského kostela na hradišti sv. Hypolita ve Znojmě. In: Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 153, řada společenských věd č. 18. MU, Brno 2001, s. 3-24.
• Dušan Třeštík: Mýty kmene Čechů (7.-10. století). Tři studie ke „starým pověstem českým“. NLN, Praha 2003.
Petr Šimík: Největší archeologický podvod století? Bořivoj má být znovu pohřbený jako Boleslav I. In: Buchlovský zpravodaj, ročník IX., číslo 10. Buchlovice 2003.
• Peter Baxa-Renata Glaser-Opitzová-Jana Katkinová-Viktor Perus: Veľkomoravský kostol v Kopčanoch. In: Pamiatky a múzeá č. 4, 2004, s. 65.

• Luděk Galuška: Slované – doteky předků. O životě na Moravě 6.-10. století. MZM, obec Modrá a KK F. Bartoše, Brno 2004.
Petr Šimík: Nový pohled na ikonografii 3. pásu maleb v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. Znojemská rotunda. Malby v národní kulturní památce Rotunda sv. Kateřiny a výsledky současného výzkumu. Sborník z 2. mezinárodní odborné konference o rotundě, Znojmo 25.-26.6.2003. Město Znojmo 2004, s. 78-123.
Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel Pražského hradu, z Moravy? Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s. 329-407, bar. příl. s. 38-42.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah