MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

 

HLEDANÝ SÁMŮV VOGASTISBURG

VRANOV NAD DYJÍ – HRADIŠTĚ NA PTAČÍM VRCHU

   K možné lokalizaci Sámova Vogastisburgu naposledy přispěl Ing. Jaroslav Růžička ze Znojma (2006). Umísťuje jej do blízkosti Vranova nad Dyjí (obr. 1) v pravděpodobném směru tažení Austrasijců jižními Čechami a po proudu řeky Dyje na východ do centra Sámovy říše, předpokládaného v Pomoraví (viz mapka Sámovy říše s vyznačenými směry tažení tří proudů Dagobertova vojska).
Obr. 1. Vranov nad Dyjí (foto P. Šimík 2006).

   V bezprostředním sousedství Vranova nad Dyjí (na již výše zmíněné mapce uvedený pod č. 19) se nalézá plochý „Ptačí vrch“ – viz mapka na obr. 2 níže.

Obr. 2. Ptačí vrch u Vranova nad Dyjí (J. Růžička 2007).

   Od severu a východu je Ptačí vrch chráněný hlubokým údolím řeky Dyje (obr. 3), z jihu pak údolím Junáckého potoka (obr. 4). Úzká šíje jej rozděluje na dvě části, rozsáhlejší „předhradí“ v západní části a samotný „hrad“ na východě skalní ostrožny.

Obr. 3. Pohled proti proudu řeky Dyje, vlevo plochý Ptačí vrch.
Snímek zachycuje situaci před stavbou hráze Vranovské přehrady (z archivu V. Vlasáka).
   Celá popsaná a červenou čarou vymezená oblast Ptačího vrchu (viz obr. 2 výše) představuje plochu asi 277 ha, z toho opevněné území asi 122 ha.
Obr. 4. Pohled na východní část Ptačího vrchu a údolí Junáckého potoka
od jihu z vranovského zámku (foto K. Janíček 2007).
   Jak v místě šíje, oddělující hrad od předhradí, tak na snadněji přístupném levém okraji Ptačího vrchu, tzn. západním směrem na Lančov, v nejužším místě mezi Lančovskou zátokou a Junáckým potokem, lze ještě dnes místy nalézt zbytky příkopů a valů (obr. 5).
Obr. 5. Zbytky příkopů a valů předpokládaného Vogastisburgu. Na horních dvou snímcích
směrem k lančovské zátoce, dole směrem do údolí Junáckého potoka (foto J. Růžička 2007).
   Nemohl by být plochý „Ptačí vrch“ u Vranova nad Dyjí hledaným Vogastisburgem, uvedeným v kronice tzv. Fredegara jako Sámova pevnost, která po tři dny vzdorovala Dagobertovu vojsku, aby nakonec její obránci (zřejmě poté, co dorazily posily) zahnali útočníka na útěk?1 Fonetickou blízkost obou názvů při přepisu do současné němčiny ukazuje tabulka 1 níže.
pták, ptáci r Vogel, -s
stůl r Tisch
vrch, kopec, hora r Berg
stolová hora r Tisch-berg
plochý Ptačí vrch r Vogels-tisch-berg
hrad, opevněné sídlo e Burg2
hrad na plochém Ptačím vrchu e Vogels-tisch-burg
Tab. 1. Od Fógls-tiš-burgu k Vogastisburgu.
   Na kolorovaném plánku okolí Vranova nad Dyjí z roku 1836 (obr. 6a) je ve východní části Ptačího vrchu uvedeno na dvou místech označení „Vogelstoß“ (obr. 6b).
Plánek okolí Vranova nad Dyjí (1836)
Obr. 6a. Plánek okolí Vranova nad Dyjí z roku 1836 (Okresní archiv Znojmo).
Skalní ostrožna ve tvaru trojúhelníka, obtékaná ze severu a východu řekou Dyjí,
zde nese na dvou místech (viz šipky) označení „Vogelstoß“ (obr. 6b).
Nápis Vogelstoss
Obr. 6b. Nápis „Vogelstoß“ je na plánku ostrožny (obr. 6a) uvedený na dvou místech.
   Jak lze dospět k názvu Vogastisburgu nejen foneticky, ale i významově, ukazuje následující tabulka 2.
r Vogel pták
r Stoß rána, úder
stoßen strčit, vrazit; vrhnout se na kořist
r Vogelstoß úderný oddíl; odolný proti nárazům
e Burg2 hrad, opevněné sídlo
e Vogel-stoß-burg hrad ... (???) doplňte sami
Tab. 2. Od Fógl-štoss-burgu k Vogastisburgu.
  Výše předložený výběr ze všech dosud soustředěných podkladů lze považovat za dostatečný k tomu, aby na lokalitě „Ptačí vrch“ u Vranova nad Dyjí byl zahájen archeologický výzkum. Teprve ten by měl potvrdit či vyvrátit správnost původního předpokladu J. Růžičky o možné lokalizaci hledaného Sámova Vogastisburgu v Podyjí.3 V každém případě se na plochém Ptačím vrchu nalézalo zřejmě dobře opevněné sídlo, zbývá jen na základě archeologických nálezů určit dobu, ve které bylo osídleno, kdy zde bylo vybudováno opevnění a po jak dlouhou dobu asi se zde osídlení udrželo.
Obr. 7. Pohled z plochého Ptačího vrchu na jih, v pozadí vranovský zámek (foto J. Růžička 2006).

Dle podkladů Ing. Jaroslava Růžičky zpracoval Petr Šimík (2007).


Poznámky:

1 Dosud vytypované lokality vyřazují ze hry archeologické nálezy. Ty pocházejí buď z doby starší (např. Úhošť u Kadaně – impozantní stolová hora nad vsí Úhošťany, č. 5), nebo naopak mladší (např. Domažlice-Tuhošť, č. 3).
Jedině na vrchu Rubín u Podbořan (č. 18) (katastr Dolánky, obec Kaštice a Pšov, okres Louny) nové sondáže (V. Kruta a J. Bubeník) i získaná kolekce keramiky a dalších nálezů prokázaly osídlení a také opevnění celé polohy snad již na sklonku 6. století (Z. Měřínský 2002, s. 209). Avšak tato lokalita zase nevyhovuje svou menší rozlohou.
Poloha zde uvedených (a dalších uvažovaných) lokalit – viz mapka: „Předpokládaný rozsah Sámovy říše“.
2 Ve staré burgundštině (IV. kniha Kroniky tzv. Fredegara vznikla někde v Burgundsku) neznamená burg hrad, nýbrž burgus – osadu kupců (Z. Měřínský 2002, s. 204). To ovšem nic nemění na tom, že se muselo jednat o dobře opevněné sídlo, když po tři dny dokázalo vzdorovat obléhatelům. Jeho součástí mohla být i „osada kupců“ – chráněné útočiště kupeckých karavan na předhradí.
3 V rámci úvah vymykajících se již vědeckému bádání se (při hledání Vogastisburgu – pozn. PŠ) dostalo „zasloužené“ pozornosti také Hostýnu na východní Moravě (č. 18) a hlavně jihomoravskému Znojmu (č. 13) (Z. Měřínský 2002, s. 206).
Přes tuto ironickou poznámku lze právě Podyjí pokládat za oblast, kde by se hledaný Sámův Vogastisburg měl nejpravděpodobněji nalézat, pokud měl Dagobert v úmyslu napadnout centrum Sámovy říše a ne centrální oblast Čech – viz mapka: „Předpokládaný rozsah Sámovy říše“.

Petr Šimík (2007).

Srovnání:
Aktuality: „Další kostel na Pohansku“ (2008).
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli (2008).
Aktuality: „Ve Znojmě-Hradišti našli velkomoravské pohřebiště“ (2007).
Aktuality: „Jsou »Přemyslovci« Češi? Jejich kosti půjdou na test DNA“ (2007).
Aktuality: „Jádro katalogu (předních) biskupů Moravy“ – nalezení zpřesněného klíče (2007).
Aktuality: „Kostel sv. Markéty Antiochejské v Kopčanech“ – jediná zachovaná velkomoravská stavba (2005, 2006).
Kroniky: „
O Sámovi, prvním králi Slovanů, v kronice tzv. Fredegara“.
Mapky: „Předpokládaný rozsah Sámovy říše“.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Rodokmeny: „Údaje pozdní tradice“.
Rodokmeny: „Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.

Literatura:
• Miroslav Ivanov: Podivuhodné příběhy. Praha 1970, s. 11-29.
Jaroslav Zástěra: Původ péřové koruny. Postavy panovníků na českých a moravských denárech. Znojmo 1986.
Dušan Třeštík: Objevy ve Znojmě, s. 569-572. ČsČH XXXV-4, Praha 1987, s. 548-576. Zde v pozn. 79 na s. 570-571 uvedena další literatura k lokalizaci Vogastisburgu.
Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992, s. 55n.
Michal Lutovský-Naďa Profantová: Sámova říše. Academia, Praha 1995.
• Dušan Třeštík: Objevy ve Znojmě, s. 92-94. In: B. Krzemieńska-A. Merhautová-D. Třeštík: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě. Set out, Praha 2000, s. 67-99. Zde v pozn. 370 na s. 133-134 uvedena další literatura k lokalizaci Vogastisburgu.

• Dušan Třeštík: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. NLN, Praha 2001.
Zdeněk Měřínský: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. Libri, Praha 2002, s. 191n.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah