ZDENĚK KLANICA ¹

   [Pokračování...].
   (46) Čas Moravanů teprve nadcházel. Sto let po odchodu Germánů z našeho území lze pozorovat u nás, v Maďarsku i na Ukrajině jisté změny v obraze archeologických nálezů. Dnes bychom řekli, že se měnila móda. V osmdesátých letech sedmého století nastala patrně velmi nejistá doba. Lze tak soudit zejména z toho, že obyvatelé východní Evropy, v té době více než jindy, zakopávali své poklady do země. Z tohoto období pochází i známý poklad ze Zemianského Vrbovku u Zvolena.² Lze předpokládat, že neklid, který na konci 7. století nutil lidi k tezauraci majetků, byl patrně způsoben příchodem nového, dosud zde neusazeného lidu z východu. Demografický přetlak, přelidnění, které v důsledku toho mohlo mezi Alpami a Karpatami vzniknout, bylo patrně podnětem k zahájení další etapy stěhování slovanských kmenů, nebo přesněji – závěrečné fáze tohoto stěhování. Pozdní odezvu těchto událostí zachytil ve svém díle Pověst vremennych let ruský vzdělanec Nestor na počátku 12. století: „Po mnohých pak časech usadili jsou se Slované po Dunaji, kde nyní jest uherská země a bulharská; od těch Slovanů rozešli se po zemi a nazvali se jmény svými, kde na kterém místě se usadili: jakož přišedše usadili se na řece jménem Morava, i nazvali se Moravané, a jiní Češi jmenovali se; a k týmž Slovanům také náležejí Chorvaté Bílí, i Srbové, i Korutanci...“.³ Následuje výčet dalších slovanských kmenů, jak je v církevní slovanštině zachytil učený mnich Nestor v Pečerském klášteře na jižním okraji starého Kyjeva a v polovině 19. století přeložil K. J. Erben.
   Proč však Nestor uvádí na prvním místě mezi všemi slovanskými kmeny právě Moravany? Proč měli Moravané výsadní postavení mezi ostatními Slovany? Byla příčinou toho skutečnost, že díky cyrilometodějské misii vzniklo na Moravě slovanské písemnictví (47) a z Moravy se šířilo ke všem Slovanům? Nebo vyslání soluňských bratří na Moravu bylo již výsledkem tohoto zvláštního postavení Moravy? Archeologie nabízí v tomto směru nový a zajímavý výklad.

Podle článku Z. Klanicy (1995)
volně zpracoval Petr Šimík (2009).

Poznámky:

Petr Šimík (2009).

Srovnání:
„Údaje pozdní tradice“.
„Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
„Rodokmen mytických knížat“ aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
„Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
„Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
„Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
„Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Moravské úděly“.
Tabulka 5a: „Věk a období vlády knížat v grafickém znázornění“ (do roku 960).
Tabulka 14: „Srovnání Kristiánovy a Kosmovy verze přemyslovské pověsti“.
Tabulka 15: „Životní data krále-oráče Rostislava“.
Tabulka 16: „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Osobnosti: „Život svatého knížete velkomoravského Rostislava“. Ke kanonizaci sv. Rostislava pravoslavnou církví.
Artefakty: „Plaketa velkomoravské kněžny ze Želének“.
Artefakty: „Stříbrný terčík se sokolníkem ze Starého Města na Moravě“.
Artefakty: „Slonovinová pyxida z Čiernych Kľačan“.
Symbolika: „Mor – nákaza (epidemie), anebo symbol pohanství?“
Symbolika: „Býk – dobytče, nebo apoštol, kazatel evangelia?“
Symbolika: „Asketa s jelenem, hadem a ptákem“.
Symbolika: „Sokol přinášející vládu-království“.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Tažné zvíře“.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Jakou úlohu v dějinách prvních Slovanů měla Turkménie?“
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Mohl Spytihněv usednout na stolec otcovský jako pohan?“
Otázky: „Jak staří umírali staří »Přemyslovci«?“
Otázky: „Jak starý je hrob K1 ve Svatovítské rotundě? Je starší, nebo mladší než sama rotunda?“
Otázky: „O čem svědčí kousky malty nalezené v zásypu hrobu K1?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
Vlivy: „Původ a počátky moravského etnosu“ (1/4, 2/4, 3/4, 4/4).
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
   • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).

Literatura:
• Zdeněk Klanica: Náboženství a kult, jejich odraz v archeologických pramenech. In: Josef Poulík, Bohuslav Chropovský a kol.: Velká Morava a počátky československé státnosti. Academia a Obzor, Praha – Bratislava 1985, s. 107-139.
• Ján Dekan: Velká Morava. Doba a umění. Odeon a Tatran, Praha a Bratislava 1985.
• Luděk Galuška: Velká Morava. MZM, Brno 1991.
• Lubomír E. Havlík: Kronika o Velké Moravě. Jota, Brno 1992.
• Zdeněk Klanica: Původ a počátky moravského etnosu. In: Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 43-71.
• Lubomír E. Havlík: Filozofie historie pojetí národního vědomí na Moravě. In: Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1993-1994. MNK, Brno 1995, s. 73-166.
• Jan Šmerda: České a moravské denáry. Katalog mincí českého státu od X. do počátku XIII. století. Datel, Brno 1996.
• Josef Žemlička: Čechy v době knížecí (1034-1198). NLN. Praha 1997.
• Zdeněk Klanica: Čtyři tisíciletí geneze středoevropských etnik. In: Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 1996-1998. MNK, Brno 1998, s. 51-67.
• Josef Žemlička: Rod Přemyslovců na rozhraní 10. a 11. století. In: In: Kol. aut.: Přemyslovský stát kolem roku 1000. Na paměť knížete Boleslava II. († 7. února 999). Eds. L. Polanský, J. Sláma, D. Třeštík. NLN, Praha 2000, s. 267-273.
• Petr Šimík: Pocházel kníže Bořivoj, zakladatel pražského hradu, z Moravy? Moravský historický sborník, Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s. 329-407, bar. příl. I-V s. 38-42.