MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

BOŘIVOJOVI SYNOVÉ A VNUCI

KRONIKA TAK ŘEČENÉHO DALIMILA

25

BOŘIVOJOVI
SYNOVÉ

Bořivoj pak zesnul na svém loži, / trůn vyměnil za království Boží.
Spytihněv zem přejal po otci. / Byl však často soužen nemocí,
a tak záhy zemřel ještě mlád / a Vratislav, bratr, po něm vlád.
Drahomíř ze Stodor od Žatce1 / provdala se brzy za vládce.

BOŘIVOJOVI
VNUCI

Ta pohanská urozená kněžna / povila dvě pacholátka něžná.
Staršího nazvala Boleslavem. / Mladší Václav byl pak všude slaven
pro svou tichou povahu a mrav.2 / Pojilo ho s lidem pevné pouto,
za knížete zvolili ho proto. / Bratr dostal město Boleslav.
Že byl Václav ještě skoro dítě, / zem nemohl řídit náležitě,
a tak svaté Lidmile byl pány / – než doroste – svěřen do ochrany.
Jeho bába, žena bohumilá, / ušlechtilá, ctná a poctivá,
z rodu známých pšovských hrabat byla. / Pšov se dneska Mělník nazývá.
Dodnes přece vědí potomci, / že hradec Pšov stával na kopci
před Mělníkem nad oněmi místy, / kudy teče Pšovka, ručej čistý.

PŘÍPRAVY
K VRAŽDĚ
LIDMILY

Drahomiř Lidmile záviděla, / neboť sama v zemi vládnout chtěla.
Poslala si tedy pro Gomoně / a pro Tummu. Řekla jim, ať koně
a zlata dost od ní vezmou si, / když Lidmilu tajně zardousí.
A ti lotři jeden po druhém / souhlasili s tímto návrhem.

Kronika tak řečeného Dalimila (kap. 25).

[Pokračování ...].


Poznámky:

1 Podle Kosmovy kroniky (I, 15) byla Drahomíra z kmene lutického z krajiny zvané Stodor. Tak řečený Dalimil zaměnil Kosmovy polabské Lutice s českými Lučany a umístil je do okolí Žatce (viz mapka).
2 Drahomíra, Vratislavova druhá manželka, podle všeho povila jen „jedno pacholátko něžné“, pozdějšího bratrovraha Boleslava (*907). Vyplývá to z textu I. stsl. legendy, podle níž byl Václav dán na vychování ke své bábě Ludmile ještě za života otcova, neboť Václavova matka zřejmě zemřela (před rokem 906). Teprve někdy poté se Vratislav oženil podruhé (asi 906).

Předchozí kap. 24.: O přenesení koruny a království z Moravy do Čech.

Srovnání:
Rodokmen Mojmírovců“.
Rodokmen mytických knížat“.
Tabulka 12: „Dožitý věk knížat podle výsledků Vlčkova antropologicko lékařského průzkumu“.
Tabulka 13: „Průběžný věk členů prvních tří generací »Přemyslovců« v některých klíčových letech“.
Bořivojovi synové a vnuci: Kristián, Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Palacký.
I. stsl. legenda (charv.): Václavovo mládí a skutky, Vražda Václava a translace těla (vraždu Ludmily vynechává).
I. stsl. legenda (Vost.): Václavovo mládí a skutky, Vražda Václava a translace těla (vraždu Ludmily vynechává).
I. stsl. legenda (Min.): Václavovo mládí a skutky, Vražda Václava a translace těla (vraždu Ludmily vynechává).
Crescente (bav.): Zavraždění kněžny Ludmily, Zavraždění knížete Václava a translace těla (chybí motiv vražd).
Gumpold (překl. Z. Kristen): Václavovo mládí, Václavovy skutky, Zavraždění Václava a translace jeho těla.
Kristián, kap. 3: Stáří prvních Přemyslovců a Václavovo proroctví.
Fuit (překl. B. Ryba): Vražda kněžny Ludmily (Boleslava nejmenuje).
Prolog o Ludmile (překl. J. Vajs): Vražda kněžny Ludmily a přenesení jejího těla (chybí motiv vraždy).
Prolog o Ludmile (překl. J. Vašica): Vražda kněžny Ludmily a přenesení jejího těla (chybí motiv vraždy).
Prolog o Ludmile (překl. E. Bláhová-V. Konzal): Vražda kněžny Ludmily a přenesení jejího těla (chybí motiv vraždy).

Literatura:
• Kronika tak řečeného Dalimila. Ed. Marie Bláhová, překl. Marie Krčmová, přebás. Hana Vrbová. Svoboda, Praha 1977.
• Kronika tak řečeného Dalimila. Ed. Marie Bláhová, překl. Marie Krčmová, přebás. Hana Vrbová. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah