1140
[Pokračování ...].
(...)
Týž výtečný kníže Soběslav
mezi jinými velikými skutky, jež vykonal, podrobil císaři Lotarovi
a králi Konrádovi Sasy a Bavory
a jiné, kteří se kdysi říši římské protivili. Těmito
a mnohými takovými poctami obklopen, byl řečený kníže
dne 14. února překvapen smrtí. A proto odplatitel všeho
dobrého, Bůh, pro nějž z lásky řečený kníže vykonal
toto dobré dílo, račiž nyní podle štědré vůle vlídného dárce
duši jeho přízniv býti. Amen.
Po něm nastoupil Vladislav.1
Opat Silvestr pozbyl biskupství. Vladislav
se svými navštívil svého švagra krále Konráda ve městě
Bamberku, a přijav tam od krále praporec,
vrátil se domů.2
Toho roku se Ota
vydal na cestu za vysvěcením na biskupa, a dosáhnuv ho dne
28. května v metropolitním městě Mohuči od
arcibiskupa Alberta, vrátil se s velikou ctí a radostí
domů.
Téhož roku kněžna Adleita,3
v mravech ctnostná a výtečná, po nemnohých obězích
pozemského života utrápena bolestmi srdce svého, sešla dne 15. září
z tohoto světa, přeživši svého manžela o sedm měsíců.
(...)
Kanovník vyšehradský (k roku 1138).
[Pokračování ...].
Poznámky:
|
Petr Šimík (2009).
Srovnání:
Mapky: „Moravské úděly“.
Rodokmeny: „Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb
Navázal Břetislav „vědomě“ na
slavnou velkomoravskou tradici?
Rodokmeny: „Břetislav
a jeho potomci“ (do roku 1230).
Rodokmeny: „Rodokmen Štaufovců“.
Historie: „Historie psaná štětcem“
aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Lenní hold Břetislava I.
králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež
má krátké nohy.
Historie: „Rytý nápis na západní
stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ –
Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ –
polský Boleslav odmítl převzít od krále
Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král
Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami,
kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ –
Oldřich přijal vládu od krále
jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj
(II.) obdržel
korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař
dal Oldřichovi Brněnskému
odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k
roku 1109“ – král Jindřich potvrdil
Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král
vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“
o bitvě u Chlumce (Soběslav převzal od krále Lotara praporec).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1134“ o svatbě Konráda II. Znojemského v Uhrách.
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1138“ – Vladislav převzal praporec
od krále.
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1140“ – Vladislav II. přijal od krále praporec.
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k
roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Tabulka 17: „Arcibiskupové a
biskupové moravští“.
Tabulka 18: „Věk a období vlády
Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku
1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč
a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako
atribut sv. Václava“.
Literatura:
• Pokračovatelé Kosmovi. Přel. Karel Hrdina, V. V. Tomek a Marie Bláhová. Svoboda, Praha
1974.
• Vratislav Vaníček: Soběslav I. Přemyslovci v kontextu dějin v
letech 1092-1140. Paseka, Praha a Litomyšl 2007. |