[Pokračování ...].
   Roku od narození Páně 933. Uhři, poplenivše východní Franky, Švábsko a Francii, vrátili se přes Itálii.
   Roku od narození Páně 934. Král Jindřich způsobil Uhrům krvavou porážku a velmi mnoho jich zajal.
   Roku od narození Páně 935. Král Jindřich byl raněn mrtvicí.¹
   Roku od narození Páně 936. Zemřel král Jindřich, po něm nastoupil jeho syn, císař Ota.
   Roku od narození Páně 937. Zemřel Arnulf, vévoda bavorský.
   Roku od narození Páně 938. Uhři byli opět od Sasů krvavě potřeni a synové vévody Arnulfa se vzbouřili proti králi Otovi.
   Roku od narození Páně 939. Král Ludvík pojal za choť Gerpirgu, vdovu po Gisalbertovi.
   Roku od narození Páně 940. Jindřichovi, bratru královu, bylo odevzdáno vévodství lotrinské a téhož roku byl z něho vypuzen.
   Roku od narození Páně 941. Jindřich, bratr králův, spikl se s některými Sasy proti králi, ale nemohl mu nic uškoditi.
   Roku od narození Páně 942. Bylo vidět čtrnáct dní hvězdu podobnou kometě a po ní přišel velký mor na dobytek.
   Roku od narození Páně 943. Zemřel vévoda Ota lotrinský, po něm následoval ve vévodství Konrád, syn Vernherův.
   Roku od narození Páně 944. Uhři byli od Korutanců s velikým krveprolitím pobiti.
   Roku od narození Páně 945. Zemřel Berthold, vévoda bavorský, a po něm nastoupil Jindřich, bratr králův.
   Roku od narození Páně 946. Král Ludvík byl od svých vypuzen z království.
   Roku od narození Páně 947. Paní královna Edgid zemřela.
   Roku od narození Páně 948. Držena byla v Ingelheimu od čtyřiatřiceti biskupů synoda.
   Roku od narození Páně 949. Ludolfovi, synu královu, narodila se dcera Machtilda.
   Roku od narození Páně 950. Kníže český Boleslav protivil se králi,² jenž proti němu se silnou mocí vytáhl a zcela ho podrobil pod své panství.
   Roku od narození Páně 951. Král Ota táhl do Itálie
   Roku od narození Páně 952...966.

Kosmas: Kronika Čechů, kn. I, kap. 20.

   [Pokračování ...].

Petr Šimík (2007).

Srovnání:
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Česká kmenová území“ podle R. Turka (1982).
Mapky: „Česká kmenová území“ podle P. Randuse (2007).
Mapky: „Osídlení Čech“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Mapky: „Slavníkovské panství“.
Mapky: „Dějiště Kosmových mýtů a nejstarších českých legend“.
Rodokmeny: „Rodokmen Mojmírovců“ dle současného stavu poznání.
Rodokmeny: „Rodokmen »Přemyslovců«“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
Rodokmeny: „Rodokmen Otonů“.
Rodokmeny: „Rodokmen Piastovců“.
Historie: „Založení pražského biskupství“.
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako atribut sv. Václava“.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Otázky: „Proč se založení hradu Praha upírá Bořivojovi?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj synem Rostislava?“
Otázky: „Mohl být Bořivoj, zřejmě vysoce postavený Moravan a Svatoplukův příbuzný, nepokřtěný?“
Otázky: „Není Bořivojův křest Metodějem opravdu pouze legendou?“ 1. Bořivoj, 2. Ludmila, 3. Strojmír.
Otázky: „Co chtěl říci Kristián, když Metodějovými ústy předpověděl Bořivojovi: »Staneš se pánem pánů svých!«?“
Otázky: „Proč bavorská recenze legendy Crescente vynechala Bořivoje?“
Otázky: „Odkud se vzali po roce 950 ve východních Čechách Slavníkovci?“
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
     • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).