ZJEDNODUŠENÝ RODOKMEN

8. Rodokmen Arpádovců (1. část). Zjednodušený rodokmen uherských knížat. Arpádův syn Zoltán (Zulta) si vzal údajně dceru moravského knížete. Morava po porážce roku 906 měla být poplatná Uhrám.

Komentář:
Almoš (asi 820-895).
Arpád († po 907), Almošův syn, spoluvládce (náčelník vojska – gyula) Kursan.
Zoltán († asi 955), Arpádův syn, vzal si prý dceru moravského knížete. Konec nájezdům do severního Německa, 933 po porážce nad řekou Unstrutou od císaře Jindřicha I. Ptáčníka, 955 po porážce na řece Lechu u Augsburgu (1000 českých bojovníků) od Oty I. Velikého (Ptáčníkova syna), téhož roku druhý proud Maďarů poražen Boleslavem I. na jihu Moravy nebo Čech, období nájezdů skončilo a začal usedlý způsob života.
Taksoň (asi 955-970), Zoltánův syn, manželka z kmene Pečeněhů, uzavřel smlouvu se synem Oty I. Liudolfem, vévodou švábským, 970 utrpěl porážku od Byzantinců u Adrianopole, započala christianizace Maďarů, někteří přijali ritus pravoslavný, jiní ritus katolický (Gejza).
Gejza (972-997), Taksoňův syn. Gejzův bratr Mihály (Michal) vládl v Nitransku, manželka bulharská princezna,
vládla tu potom vedlejší linie Arpádovců (Mihályovi synové Ladislav a Vazul).
Štěpán I. Svatý (997-1038), Gejzův syn, podle legendy pokřtěn sv. Vojtěchem, zdá se však, že jej pouze biřmoval, manželka, dcera bavorského vévody Jindřicha Svárlivého, Gisela, sestra pozdějšího císaře Jindřicha II. Zlomil vzpouru velmožů, kteří nechtěli ustoupit od pohanství, přijmout křest a přestat s loupeživými nájezdy, mezi nimi byl i Štěpánův bratranec Koppány. Kmenové zřízení zrušeno, zřízeny komitéty v čele s župany, královskými úředníky 25. prosince 1001 byl Štěpán I. korunován na krále korunou od papeže Silvestra II., původně určenou pro Boleslava Chrabrého (svatoštěpánská koruna se objevila později). Založil 10 biskupství a 2 arcibiskupství podřízená ostřihomskému arcibiskupovi (prvním arcibiskupem se stal opat břevnovského kláštera Radla a katedrála ostřihomská byla zasvěcena českým patronům sv. Vítovi a Vojtěchovi). Založil rovněž nejstarší uherský klášter na Zoboru u Nitry a klášter Pannonhalm. Roku 1018 po válce s polským Boleslavem Chrabrým uzavřel s tímto králem dohodu, na jejímž základě připojil ke své říši slovenské území, do té doby obsazené Poláky. Ve třicátých letech pak vydal dvě knihy zákonů, které kodifikovaly právní řád země, postavení krále a církve. Štěpánův syn Imrich Svatý zemřel ještě za otcova života (1031), bratrance Vazula vyloučil z nástupnictví.
Petr Orseolo (Benátčan) (1038-1041), syn Štěpánovy sestry Marie a jejího manžela, benátského dóžete Oty Orseola, vyhnán ze země.
Aba Samuel (1041-1044), snad synovec Oty Orseola, zajat a popraven.
Petr Orseolo (1044-1046), sesazen a oslepen († po 1050).
Ondřej I. (1046-1060), syn Vazula, Štěpánova bratrance. Manželka Anastázie, dcera kyjevského knížete Jaroslava Moudrého. Slovensko svěřil svému bratrovi Bélovi I. Dcera Adleyta se stala druhou manželkou českého knížete Vratislava II. (asi 1057) v době, kdy pobýval v uherském exilu.
Béla I. (1060-1063), manželka Richeza (?), dcera polského krále Měška II. Lamberta. Zemřel na následky úrazu.
Šalamoun (1063-1074), syn Ondřeje I., manželka Judita (v Uhrách zvaná Sofie), dcera císaře Jindřicha III. Vládl jen západní části území, zatímco většinu území opanoval 
Gejza I. (1063-1077), Bélův syn, byl korunován byzantským císařem Michaelem VII.
Ladislav I. Svatý (1077-1095), bratr Gejzy I., jeho matkou byla Richeza (?), dcera polského Měška II. Lamberta. Ladislav se narodil v Polsku kolem roku 1045, když jeho otec Béla I. za vlády Petra Orseola pobýval na českém a pak na polském dvoře. Za jeho vlády (1083) kanonizován Štěpán I. Svatý. Ladislavovou manželkou byla Adelheid, dcera německého vzdorokrále Rudolfa z Rheinfeldenu.

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
1. Rodokmen Mojmírovců dle současného stavu poznání.
2. Rodokmen mytických knížat aneb Kde Kosmas našel jejich jména?
3. Rodokmen „Přemyslovců“ čili pražské větve mojmírovského rodokmenu.
    Břetislav, jeho synové a vnuci aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
    Břetislav a jeho potomci do roku 1230. První tři čeští králové.
4. Rodokmen Karlovců.
5. Rodokmen Otonů.
6. Rodokmen Sálců.
7. Rodokmen Piastovců.
8. Rodokmen Arpádovců.
    Rodokmen Arpádovců – pokračování.
9. Rodokmen Štaufovců.
Mapky: „Územní vývoj Velké Moravy za Rostislava a Svatopluka“.
Mapky: „Rozmístění hradů ve středočeském vévodství“.
Mapky: „Slavníkovské panství“.
Mapky: „Moravské úděly“.

Literatura:
• Josef Žemlička: Čechy v době knížecí. NLN, Praha 1997.
• Marie Bláhová-Jan Frolík-Naďa Profantová: Velké dějiny zemí Koruny české, I. sv. do roku 1197. Paseka, Praha a Litomyšl 1999.
• Jiří Petr Drápela: Arpádovci a Tasovci. In: Moravský historický sborník. Ročenka Moravského národního kongresu 2002-2005. MNK, Brno 2006, s. 431-563.