DODATKY MNICHA SÁZAVSKÉHO KE KOSMOVĚ KRONICE ČECHŮ

I / 5

   [Pokračování ...].
   Toho času tedy král Vratislav,¹ zbožné paměti hodný, jenž rád obohacoval kostel řečeného kláštera, řídil vysoký stolec českého panství. Podle jeho zbožné vůle volbou bratří dosáhl po opatu Jimramovi hodnosti opatské Božetěch, člověk všeobecně nadmíru oblíbený a ke všem přívětivý. Uměl velmi krásně malovat a vyznal se výborně ve vytváření nebo rytí prací ze dřeva i z kamene a v soustruhování kosti. Muž skvělé výmluvnosti a bystré paměti, ale toužící po slávě u lidu, domýšlivý, popudlivý a trochu i hříchům oddaný. On vybavil ono místo chvalně všelikou ozdobou, jak se dnes jeví. Kostel rozšířil do délky, šířky i výšky překrásně a opatřil nadto látkami, zvony, kříži a vůbec všemi věcmi klášterními a celý klášter zvelebil stavbami na všech stranách a veškerým příslušenstvím. Bděl zajisté horlivě nade vším, co směřovalo ku prospěchu kláštera; ale z toho vznikl, protože závistný ďábel štval proti němu bratří klášterní a v tom jim sloužil, veliký počet různic mezi bratřími proti němu a počala se prýštit politováníhodná zloba, totiž skrze bídné bratří Demetria, Kanana a Golišu, kněze, lidi tehdy posedlé vášní a utrhačné, a jiné jejich spoluviníky a přátele, kteří proti němu skutkem i hanebným slovem křičíce, křičeli.
   Řečený král však, člověk vpravdě křesťanský, miloval ho jedinečně a jeho milostí byl tento opat tak velice povznesen, že se zdálo, jako by předčil skoro nade všechny opaty české. Proto, počínaje si domýšlivě, zasáhl o jednom z největších svátků svému biskupu do jeho úřadu. Neboť vsadil řečenému králi korunu na hlavu, což směl jen jeho biskup Kosmas činiti. Za to se naň biskup Kosmas rozhněval neuhasitelnou zlostí a chtěl ho pro pohanu, jež mu způsobil, sesadit. Nemoha však odolat stálým prosbám nejlepších mužů královských, jen stěží odpustil svému viníku, opatu Božetěchovi, vinu přenáhlení, ač ne z celého srdce, avšak s tou podmínkou, že nakonec nad ním vyřkl biskup: „Ale protože ty, opate, dobře umíš vyřezávati a soustruhovati, ukládáme ti mocí svaté poslušnosti k nám na odčinění tvé viny, kterou jsi ze své vzdorovitosti domýšlivě spáchal, a rozkazujeme, abys udělal Ukřižovaného v rozměru své výšky a šířky, donesl jej i s křížem na vlastních zádech až do Říma a postavil v metropolitním chrámu svatého Petra apoštola“. Opat neváhal to vykonat s ochotnou myslí a se zkroušeným srdcem a dal pastýřské velebnosti dostiučinění.²
   Nelze nijak vylíčit, s jakým jedem žárlivosti bratří klášterní, o nichž jsme se výše zmínili, spikli se proti němu jako smrtonosní hadové; neboť každý z nich sháněl žaloby proti němu, ale spolehlivých svědectví nebylo lze najíti. Neboť tito bratří, údové ďáblovi, dělali si naději, že kdyby řečený opat byl, ať jakkoli, vypuzen, mohl by někdo z nich, spoluviník na jejich bludech, převzíti pravomoc opatskou. Král Vratislav se zatím odebral k Pánu a vznešeností knížectví českého slynul tehdy jeho nástupce Břetislav.³ Když řečení bratří, sami i skrze své přátele, opět a opět bili v jeho sluch mnohými smyšlenkami a nesčetnými hanami proti svému opatu Božetěchovi sehnanými, týž kníže vyobcoval jmenovaného opata z výše řečeného místa a bratří vyhnal. Tu se naplnila slova pravdy: „Bíti budu pastýře a rozprchnou se ovce stáda“. A tak po vyhnání opata, jehož bratří, kteří byli původci zrady proti němu, od té doby bloudili zas a zas toulajíce se z místa na místo, až nakonec někteří se srdcem zkroušeným, byvše s bídou na vlastní místo přijati, na toto místo se nehodíce, skončili život; a knihy jazyka jejich, nadobro zničeny a rozptýleny, už nikdy nebudou na tomto místě předčítány.⁴

Mnich sázavský: Dodatky ke Kosmově Kronice Čechů (I / 5).

   [Pokračování ...].

Poznámky:

Petr Šimík (2008).

Dodatky Mnicha sázavského ke Kosmově Kronice Čechů:
I. Založení kláštera Sázavského
     1. Poustevník Prokop, setkání s knížetem Oldřichem, stavba baziliky, Prokop opatem,
         Břetislavova nadace, Prokopovo proroctví, Prokopova smrt.
     2. Opatem zvolen Prokopův synovec Vít, odchod slovanských mnichů do Uher,
         dosazení opata a bratří latinského vzdělání, svatý muž Prokop ztloukl opata berlou.
     3. Kníže Vratislav povolal mnichy z Uher zpět, opat Vít dokonal svůj den poslední.
     4. Opatství kláštera svěřeno Jimramovi, nic si nevážil peněz za statky, jež se prodávaly,
         Jimram došel království nebeského.
     5. Opat Božetěch, vložil korunu na hlavu krále, cesta do Říma, vyhnání slovanských mnichů.
II. Založení kostela vyšehradského
         Roku od narození Páně 1070

Srovnání:
Rodokmeny: „Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“.
Kroniky: „Kniha o utrpení mučedníka Vojtěcha“ Galla Anonyma.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj přijal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj II. převzal korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ o předání korouhve Oldřichovi Brněnskému.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (převzetí praporce).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ o sněmu v Bamberku (převzetí praporce).
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislavových potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako atribut sv. Václava“.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
• Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s. 179-180.
• Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová. Svoboda, Praha 1972.
• Barbara Krzemieńska: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století. Garamond, Praha 1999.
• Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.