[Pokračování ...].
   V čas postní měl takovýto zvyk: Plstěnou košili maje vždy vespod a svrchu jsa oděn biskupským rouchem, ve dne lahodil lidským zrakům, v noci však v hrubé plátno jsa oblečen tajně vcházel do kostela, a vrhnuv se na dlažbu, tak dlouho trval na modlitbách, až země, na níž ležel, byla mokrá od přívalu slz. Pak se zvedl, aby činil dobrodiní, a než odříkal žalmy, všem ubožákům, co jich našel před kostelem, bohatostí dobrého skutku pomáhal v jejich chudobě; skončiv žaltář, totéž učinil. Po jitřní pak rozdělil čtyřicet čtvrtí chleba a tolikéž slaných ryb nebo kusů jiného jídla rozdával mezi chudé. Za čtvrté: již za svítání umyv podle počtu apoštolů dvanácti poutníkům nohy,
          dvanácte kusů peněz jim biskup dělíval denně.¹
   A posadiv je v hodinu oběda v odlehlé jizbě nebo v chýši k stolu, v hojnosti jim předkládal, čeho bylo třeba, a pravicí jim žehnal pokrm i nápoj; potom chodil k obecnému stolu a čtyřicet nuzných u sebe pohostil. Rovněž určil, že při jeho sídle v Praze má býti denně čtyřicet chudých živeno a dvakrát do roka ošaceno od řemínku u obuvi až po pásky na klobouku. Též zavazoval několik příchozích hostů a chudých kněží velikými dary, aby u něho po celý půst zůstali a čtli žaltáře za živé i mrtvé. Ke každé mši, ať se jich kolikkoli v kapli některého dne sloužilo,
          po třech mincích peněz on po každé vyplatit dával.²
   Každou neděli dvanáct peněz, o svátcích apoštolů však a při jiných větších slavnostech dvě stě stříbrných v oběť dával nad schránkou se svatými ostatky. A baví-li tě, moudrý čtenáři, věděti, jak byl štědrý, věz: biskupský plášť nikdy nenosil po celý rok, nýbrž jeden, zimní, dával o Velikonocích a druhý, letní, na svátek svatého Václava svým kaplanům; věz, že tak štědrý býval i v ostatních darech.³
   Po jeho smrti roku 1091 dne 4. března byl zvolen biskupem Kosmas jak od krále Vratislava, tak od veškerého kněžstva i lidu českého, když vládl Jindřich III., jenž však za těch časů vyřizoval císařské věci v Lombardsku.⁴

Kosmas: Kronika Čechů, kn. II, kap. 42.

   [Pokračování ...].

Petr Šimík (2009).

Srovnání:
„Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Lenní hold Břetislava I. králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež má krátké nohy.
Historie: „Biskupské mitry Spytihněva II. a Vratislava II.“.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj převzal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ – polský Boleslav odmítl převzít od krále Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král Jindřich obdařil Jaromíra všemi poctami, kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj (II.) obdržel korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař dal Oldřichovi Brněnskému odznaky knížectví a korouhev.
Kroniky: „Kosmas k roku 1109“ – král Jindřich potvrdil Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (Soběslav převzal od krále Lotara praporec).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ – Vladislav převzal praporec od krále.
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1140“ – Vladislav II. přijal od krále praporec.
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.