MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

KRONIKY

 

CÍSAŘ JINDŘICH VTRHL DO ČESKÉ ZEMĚ

KOSMOVA KRONIKA ČECHŮ, KN. II.

12

   [Pokračování ...].
   Roku od narození Páně 1042.1 Císař Jindřich, vždy přeslavný vítěz, chtě pomstíti pád svých znamenitých hrdinů, třemi cestami vtrhl do české země, skoro celou ji nepřátelsky poplenil a zapálil mnohé hrady, jež Čechové, nemohouce jich hájiti, opustili. A když přitáhl ku Praze, zastavil se s prapory před ní na kopci Šibenici. Nedověděl jsem se nic, co by se tam stalo pamětihodného, toliko, že biskup Šebíř
          potajmu v císařův tábor se za noci uchýlil z hradu,
tuším boje se, aby nebyl zbaven cti stolce biskupského za to, že se zpronevěřil své vrchnosti.
2
   Vida to kníže Břetislav
          neví, co učiniti má, duch zmaten je všestranným bolem.
Již lituje, že kdysi bojoval proti císaři, již lituje, že pohrdl výstrahou vévody Ekkeharda, již volí raději prosbami bojovati a prosbami přemoci toho, jehož předtím přemohl v boji; a tak ukrotit
          hrozný císařův hněv se teď pokusil těmito slovy:
          „Vedeš, císaři, války, jež triumfů nemají míti
,
naše země je tvou komorou, my jsme tvoji a přejeme si býti tvoji. Neboť je známo, že ten, kdo proti svým poddaným zuří, jest ukrutnější než ukrutný nepřítel; hledíš-li k síle všeho vojska, my pro tebe nejsme ani, co by za řeč stálo. Proč ukazuješ svou moc jako proti listu větrem zmítanému? Vždyť vítr se tiší, když jej nic neruší. Jsi už vítězem, jímž chceš býti, a
          ověnči vavřínem již, své vítězné ověnči skráně“.
   Nadto mu slíbil tisíc pět set hřiven peněz, což byl plat za tři léta již prošlá.3
A hned,
          jako když v zářící oheň, jenž mocnými proudy sálá,
někdo shora naleje množství vody, pomalu jeho prudkost zmaří a převahou vody oheň uhasne,
          nejinak císařův hněv král mamon utlumil hravě.
   Neboť on, který předtím do naší země vkročil nemilostiv, přijav peníze, uzavřel mír a vrátil se milostiv.4

Kosmas: Kronika Čechů (kn. II., kap. 12.).

   [Pokračování ...].


Poznámky:

1 T
2 P
3 J
4 J

Petr Šimík (2008).

Srovnání:
Rodokmeny: „Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Rodokmeny: „Rodokmen Sálců“.
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Lenní hold Břetislava I. králi Jindřichovi III. v Řezně roku 1041“ aneb Lež má krátké nohy.
Historie: „Biskupské mitry Spytihněva II. a Vratislava II.“.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj přijal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1003“ – polský Boleslav odmítl převzít od krále Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1004“ – král obdařil Jaromíra všemi poctami, kterých se dostalo jeho otci.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1055“ – „aby vždy nejstarší držel nejvyšší moc a aby všichni byli pod jeho panstvím.
Kroniky: „Kosmas k roku 1091“ – paní Virpirk ke králi Vratislavovi: „...a zemi, jež je tvá...“.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ – Bořivoj II. převzal korouhev z ruky císařovy.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ – císař dal odznaky knížectví a korouhev Oldřichovi Brněnskému.
Kroniky: „Kosmas k roku 1109“ – král Jindřich potvrdil Otu za knížete.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – král vrátil Vladislavovi I. vládu.
Kroniky: „Kosmas k roku 1110“ – „země moravská i její správcové jsou vždy pod mocí knížete českého“.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (Soběslav převzal praporec z ruky císařovy).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ – Vladislav převzal praporec od krále.
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1140“ – Vladislav II. přijal od krále praporec.
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.

Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag. Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s. 151.
Kosmova kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová. Svoboda, Praha 1972.
Barbara Krzemieńska: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století. Garamond, Praha 1999.
Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D. Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.

   MORAVIA MAGNA


aktualityzajímavostikontaktnaše cíleohlasysponzořiarchiv
mýty a pověstilegendykronikydokumentyjiné texty
lokalityarcheologiehrobyantropologiehistorieotázky
jazykpísmopísemnictví vírasymbolika artefaktyvlivy
mapkyplánkytabulkyrodokmenyosobnosti
úvahykomentářeodkazyčasová osarejstříkobsah