[Pokračování ...].
   Roku od narození Páně 1024. Dne 12. července zemřel král Jindřich.¹
   Roku od narození Páně 1025. Dne 17. června zemřel král polský Boleslav.²
   Roku od narození Páně 1026. ...
   Roku od narození Páně 1030. Toho roku kníže Břetislav způsobil velikou porážku Uhrům a poplenil jejich zemi až k hradu Ostřihomu.³
   Téhož roku dne 30. ledna Hyza, pátý biskup kostela pražského,⁴
        odešel z tohoto světa a požívá odměny šťastné.
   Byl ušlechtilý rodem, ale ještě ušlechtilejší svým jednáním a činil dříve sám, co jiným velel činiti. Neb nikdo nezná tak dobře své vlastní sídlo, jako on znal žalář a příbytky nemocných. A nebylo to tajno, kolik hlav lidských na svět přišlo
        nebo co duší smrt zas poslala do černých stínů.
   Mimo to měl obyčej každého dne dávat čtyřiceti lidem stravu, sám jim žehnal jídlo i pití, v hojnosti poskytnuté, a vlastníma rukama přívětivě podával. Byl muž neobyčejně krásné postavy a vlasy na jeho hlavě byly bělejší než labuť; proto dostal příjmení ,bílý a milostný biskup Hyza‘.
        Po něm nastoupil Šebíř –– byl biskupem v pořadí šestým.⁵
Ten za doby mládí slynul chválou neobyčejné hbitosti, protože nade všechny dvořany knížecí vynikaje úslužností, konal svému pánu pilnou a věrnou a proto tím milejší službu. Neboť býval první při duchovních povinnostech a neméně horlivý v světských zaměstnáních, vždy býval knížeti nerozdílným druhem při lovech. Býval první po ruce při zabíjení divokého kance; uměl mu uříznouti ocas, očistiti jej a připraviti, jak to míval kníže rád, a podával jej pánu, jakmile přišel, k jídlu. Proto prý kníže Oldřich často mu říkával: „Šebíři, pravím ti upřímně: za tenhle lahodný zákusek zasluhoval bys biskupství“. Pro tuto a podobnou horlivost získal si přízeň knížecí a obecnou oblibu.
   Roku od narození Páně 1031. O svátku svatých apoštolů Petra a Pavla byl Šebíř vysvěcen na biskupa od arcibiskupa mohučského. Téhož roku se narodil knížeti Břetislavovi syn Spytihněv.⁶
   Roku od narození Páně 1032.⁷
   Roku od narození Páně 1037. Zemřel kníže Boleslav, jejž Měšek oslepil.⁸

Kosmas: Kronika Čechů, kn. I, kap. 41.

   [Pokračování ...].

Petr Šimík (2005).

Srovnání:
Rodokmeny: „Rodokmen Otonů“.
Rodokmeny: „Rodokmen Piastovců“.
Rodokmeny: „Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb Navázal Břetislav „vědomě“ na slavnou velkomoravskou tradici?
Kroniky: „Dětmar k roku 1002“ – Vladivoj přijal Čechy v léno.
Kroniky: „Dětmar k roku 1012“ – Oldřich přijal vládu od krále jako dar.
Kroniky: „Kosmas k roku 1099“ o předání korouhve Břetislavovu bratrovi Bořivoji.
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ o předání korouhve Oldřichovi Brněnskému.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (převzetí praporce).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku 1138“ o sněmu v Bamberku (převzetí praporce).
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Historie: „Historie psaná štětcem“ aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Rytý nápis na západní stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez moravské historie by nebyly ani české mýty!
Tabulka 18: „Věk a období vlády Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku 1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako atribut svatého Václava“.
Komentáře: „Přemyslovský cyklus ve znojemské rotundě“ aneb »Mýliti se« je přece lidské...
Aktuality: „Česká televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské pověsti“.
„Mytičtí Přemyslovci – literární fikce, nebo historická věda?“ (1. moravská historie, 2. Kristián, 3. Kosmas).
    • F. Palacký (1848), • R. Turek (1963), • A. Friedl (1966), • V. Karbusický (1995), • D. Třeštík (2006, 2009).