MORAVIA MAGNA
MORAVIA MAGNA, společnost pro kulturu, historii a umění

MÝTY A POVĚSTI

 

POVĚST O KROKOVI A JEHO DCERÁCH,
LIBUŠIN SOUD

KRONIKA TAK ŘEČENÉHO DALIMILA

3

O LIBUŠINĚ MOUDRÉM OTCI

Uplynulo mnoho let. / Muž jménem Krok národ ved,
lotry trestal, trestal šelmy, / moudrostí svou proslul velmi.
Milován byl doposledka / Krok, ten dobrý otec, který
vychoval tři čacké dcery. / První Kaše, druhá Tetka –
a o třetí, Libuši, / zvlášť zmínit se přísluší.
Kaše na Kašíně byla, / Tetka na Tetíně žila
a věštkyně Libuše / znala o svém lidu vše.

LIBUŠIN SOUD

Stalo se za oněch dní, / že o mez zemani
hrdlili se. Kněžna vstala, / na viníka ukázala.
Ten však osopil se na ni, / že o právu nemá zdání,
ať prý jehly spíš se drží, / nezkouší se rovnat s muži.
Řek: „Auvech! Žít nechce se mi, / když má žena vládnout zemi!“
A pak lotr moudré paní / spílá, neřádně ji haní.
Ona na to jeho lání / neřekla však slůvko ani,
obecný lid k poradě / dala svolat na hradě.1

ČECHOVÉ ŽÁDAJÍ
MUŽE ZA KNÍŽETE

Na sněmu vší země matka / vyložila lidu zkrátka,
jak zle byla uražena / jako vládkyně i žena.
Zemani i sprostí kmáni / smáli se však k popukání.
Hlučí, krev se v nich hned pění, / jak z řetězu utržení
řádí zlobou pominutí. / „Ten soud nemá vlásku cenu!“
křičí. „Nikdo nedonutí / muže poslouchat dál ženu,“
hrubé hlasy sborem zazní. / „To dovolí leda blázni.
Ale my jsme rozhodnuti. / Muži poddáme se s chutí.
Neboť ctíme však tvé věštby, / urči sama toho, jenž by
vlád nám. Vždyť i dítě ví, že / u nás není vhodné kníže.“2

   Kronika tak řečeného Dalimila (kap. 3).

[Pokračování ...].

Poznámky:
1 – Pouze Libušin hrad je bezejmenný (Kaše na Kašíně byla, / Tetka na Tetíně žila).
2 – Motiv „povolání cizího knížete“ od Kosmy převzal i Dalimil. „Vhodným knížetem“ tu Dalimil myslí nepochybně křesťanského knížete, který by v Čechách zavedl křesťanství. A takový v Čechách nebyl.

Předchozí kap. 2.: O praotci Čechovi.

Srovnání:
O soudci Krokovi: Kristián, Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Palacký.
Krokovy dcery: Kristián, Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Palacký.
Libušin soud: Kristián, Kosmas, Dalimil, Pulkava, Marignola, Palacký.

Následuje kap. 4.: Libušino varování, způsob volby knížete.

Literatura:
• Kronika tak řečeného Dalimila. Ed. Marie Bláhová, překl. Marie Krčmová, přebás. Hana Vrbová, Svoboda, Praha 1977.
• Kronika tak řečeného Dalimila. Ed. Marie Bláhová, překl. Marie Krčmová, přebás. Hana Vrbová. Paseka, Praha a Litomyšl 2005.

   MORAVIA MAGNA

aktuality • zajímavosti • kontakt • naše cíle • ohlasy • sponzoři • archiv
mýty a pověsti • legendy • kroniky • dokumenty • jiné texty
lokality • archeologie • hroby • antropologie • historie • otázky
jazyk • písmo • písemnictví • víra • symbolika • artefakty • vlivy
mapky • plánky • tabulky • rodokmeny • osobnosti
úvahy • komentáře • odkazy • časová osa • rejstřík • obsah