|
43
[Pokračování
...].
Roku od narození Páně 1117.
Dne 3. ledna ve čtvrtek, již v nešporní hodinu, bylo
veliké zemětřesení, mnohem však větší v krajinách
lombardských. Neboť jak jsme se doslechli z pověsti, mnoho
stavení se tam sesulo, mnoho hradů zbořilo, mnoho chrámů a kostelů
se zřítilo a množství lidí zasypalo.
Téhož roku
zemřela Božetěcha,
jež bývala nedílnou družkou
veškerých osudů mých,
v den třetí a dvacátý v lednu.1
Rovněž téhož roku a za věčného kralování Pána našeho Ježíše
Krista, v jehož rukou jsou srdce králů, rozpomněl se z jeho
milostivého vnuknutí kníže Vladislav
na svého bratra Bořivoje, nad
jehož utrpením a bídou se slitoval Hospodin, shlédnuv již
na jeho pokoru s trůnu hradu nebeského. A protože nad kým
se Bůh slituje, nad tím nemůže se neslitovati i člověk,
hned řečený kníže, byv již božským pokynem ponuknut a čině
vše podle rady biskupa Heřmana,
poslal v měsíci prosinci pro svého bratra Bořivoje a povolal
ho zpět z vyhnanství; a dav mu dostiučinění a poddav
se sám pod jeho panství, dosadil ho znova na knížecí stolec.2
Jaký div budí dobrotivost knížete!
Ale ještě více podivu zasluhuje jeho umírněnost, neboť ho ani
světská hodnost neblaží, ani pozbytí vznešené pocty nermoutí.
Knížete těšilo stejně,
když vláda dána neb vzata.
Zdali kdo, pověz mi, prosím, kdy o něčem takovém slyšel?
Kéž by to byl slyšel král uherský Koloman,
kdyby byl naživu, jenž z obavy, aby po něm nepanoval jeho
bratr Almuš, jej i jeho
syna zbavil mužství i zraku!3
Bořivoj pak, nejsa nepamětliv
přijatého dobrodiní, udělil svému bratru polovici svého knížectví,
ležící od řeky Labe na sever, a byl ho též, ač mladšího,
ve všem poslušen, a vždy ho ctí předcházeje, nic nečinil
bez jeho rady.
Kosmas: Kronika Čechů
(kn. III., kap. 43.).
[Pokračování ...].
Poznámky:
|
|
Petr Šimík (2005).
Srovnání:
Mapka: „Moravské úděly“.
Rodokmeny: „Rodokmen Arpádovců“.
Rodokmeny: „Břetislav, jeho synové a vnuci“ aneb
Navázal Břetislav „vědomě“ na
slavnou velkomoravskou tradici?
Kroniky: „Kosmas k roku 1101“ o předání
korouhve Oldřichovi Brněnskému.
Kroniky: „Mnich sázavský k roku 1126“
o bitvě u Chlumce (převzetí praporce).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1126“ o bitvě u Chlumce (přilba svatého Václava).
Kroniky: „Kanovník vyšehradský k roku
1138“ o sněmu v Bamberku (převzetí praporce).
Kroniky: „Druhý pokračovatel Kosmův k
roku 1260“ o bitvě u Kressenbrunnu (přilba svatého Václava).
Historie: „Historie psaná štětcem“
aneb Malby ve znojemské rotundě jako historický pramen.
Historie: „Rytý nápis na západní
stěně znojemské rotundy“ aneb Dobové falzum.
Tabulka 16. „Zdroj Kristiánovy a Kosmovy inspirace“ aneb Bez
moravské historie
by nebyly ani české mýty!
Tabulka 18: „Věk a období vlády
Břetislava a jeho potomků v grafickém znázornění“ (do roku
1140).
Tabulka 20: „Křesťanský král-oráč
a byzantská misie“ v pozdější písemné a obrazové
interpretaci.
Symbolika: „Oráčská scéna na
malbě ve znojemské rotundě“ aneb Přemyslův konec.
Symbolika: „Přilba jako
atribut svatého Václava“.
Aktuality: „Česká
televize mystifikuje diváky“ aneb Český pohanský komiks v
moravské křesťanské kapli.
Úvahy: „Vznik a původ přemyslovské
pověsti“.
Literatura:
• Bertold Bretholz: Die Chronik der Böhmen des Cosmas von Prag.
Monumenta Germaniae Historica (MGH), nova series II, Berlin 1923.
•
Karel Hrdina: Kosmova kronika česká. Melantrich, Praha 1949, s.
179-180.
•
Kosmova
kronika česká. Ed. Karel Hrdina-Marie Bláhová. Svoboda, Praha
1972.
•
Barbara Krzemieńska: Břetislav I. Čechy a střední Evropa v prvé
polovině XI. století. Garamond, Praha 1999.
•
Kosmova kronika česká. Překl. K. Hrdina a M. Bláhová, úvod D.
Třeštík, komentář P. Kopal, vysvětlivky a poznámky M. Bláhová, rejstříky J. Vilím.
Paseka, Praha a Litomyšl 2005. |
